Energetická účinnost dává kontinentu ekonomickou výhodu
Nedávno jsem si koupil auto, což si zasluhuje pozornost jen proto, že jde o první motorové vozidlo, které vlastním od roku 1994, kdy jsem se odstěhoval do Německa. To, že jsem mohl šťastně žít bez auta celá tato léta, než jsem nakonec podlehl nárokům seznamu společenských akcí své dcery, značně vypovídá o tom, proč Evropané využívají energii účinněji než Američané.
Obejít se bez auta v USA je problém téměř ve všech městech. Zříci se však benzinu v Evropě není nic těžkého. Frankfurt, kde žiji, je středně velké město s 670 tisíci obyvatel. Přesto má hustší síť metra, autobusů a příměstských vlaků než kterékoli město USA, jež znám. Jsou tam cyklistické pruhy, „kolový park“ z něhož se pronajímají jízdní kola prostřednictvím mobilního telefonu a několik společností poskytujících službu sdílení vozidel, potřebujete-li vlastní čtyři kola.
Rostoucí účinnost
Při rostoucích cenách ropy znamenají malebné evropské tramvaje a dojíždění do zaměstnání na kole konkurenční výhodu. Dle švýcarské banky UBS potřebuje evropská ekonomika o dvacet procent méně ropy než USA k vytvoření zboží a služeb v hodnotě tisíc dolarů a o 75 procent méně než Čína. Zatímco spotřeba energie v USA roste, v Evropě klesá. Ekonomika Německa loni expandovala o 2,6 procenta, ale spotřeba energie v zemi se snížila o 5,6 procenta. Šetření energií v Evropě je pouze reakcí na desítky let vysokých cen energie. Lidé mají menší chladničky a obejdou se bez klimatizace (vzhledem k často zamračenému letnímu počasí v Evropě to je však nesporně snazší). V evropských domech jsou světla, která se automaticky vypínají a jsou kompaktní, průtokové ohřívače vody místo velkých zásobníků v suterénu. Dokonce i po rozlehlé centrále Daimleru u Stuttgartu, plné milovníků aut, pracovníci cestují na kole. Znám jednoho frankfurtského bankéře, který denně dojíždí do zaměstnání na kole z elegantního předměstí Kronbergu - a nikdo si nemyslí, že je zeleným fanatikem. V centru města, kde pracuji a v němž jsou výškové budovy plné právníků a makléřů, parkují venku každé ráno stovky jízdních kol. Bicykly jsou vlastně jedinými hromadně vyráběnými dopravními prostředky bez emisí a poháněnými energií, kterou člověk získá při snídani. Doprava se vlastně z velké části podílí na rozdílu mezi používáním energie v Evropě a USA. Je prospěšné, že evropský kontinent je hustě obydlený. Města jsou blízko sebe a nejsou tam rozlehlá předměstí jako u amerických měst. Rozdíl je však také dán závratnými daněmi, které ve čtvrti, v níž bydlím, tlačí cenu benzinu nad devět dolarů za galon - což je dost běžná cena po celé Evropě. Proto tam automobily ujedou se stejným množstvím paliva zhruba dvojnásobnou vzdálenost než v USA. „Máme vyšší daně a o zbytek se vlastně postarají ceny,“ říká Paul De Grauwe, profesor ekonomie na Katolické univerzitě v belgické Lovani. Američané si teď kupují menší auta a v amerických městech se buduje lepší veřejná doprava a vychází vstříc cyklistům. Poučením z Evropy je to, že taková opatření se ekonomicky reálně vyplácejí - a nemusejí být extrémní. I když v současnosti vlastním mírně ojeté Audi A3, dál budu jezdit do práce na kole a při cestách na dlouhé vzdálenosti používat německé rychlovlaky. Můj příspěvek k hrubému domácímu produktu se zvyšuje, mohu-li číst a pracovat místo toho, abych jezdil autem.
Popisek s. 59:
Jack Ewing z BusinessWeeku cestuje po Frankfurtu na kole
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jiří Kasl
