Byznys rozjížděla ve zralém věku. Začátky byly mimořádně těžké, pracovní nápor jí mimo jiné způsobil vážné zdravotní potíže. Dnes má Olga Havičková na Šumpersku úspěšnou jazykovou agenturu.
„V mých padesáti, kdy jsem po řadě let ve vedoucí pozici zůstala bez práce, mi jednou při jednom výběrovém řízení manažer firmy naznačil, že jsem ve svém věku odepsaná. Řekla jsem si, že takové ponižování nemám zapotřebí,“ vzpomíná na osudové chvíle svého života Olga Havičková, zakladatelka jazykové agentury Langeo.
„Jsem člověk, který potřebuje něco dělat. A tak, byť bych asi mohla vzhledem ke svým zdravotním problémům dostat invalidní důchod, jsem se rozhodla, že zkusím podnikat.“
Tvrdí o sobě, že je energická žena, která leccos zvládne, což mimochodem svým temperamentním vyprávěním dokazuje. Proto se rozhodla, že zkusí podnikat ve třech oborech najednou. Spustila služby tzv. hodinového manžela, zároveň rozjížděla inzerci internetových novin na Olomoucku, a ještě k tomu překladatelskou agenturu.
Pracovala dvanáct hodin denně a stálo ji to spoustu energie. Manžel i syn ji sice podporovali, seč mohli, ale přesto se nedařilo. Na služby hodinového manžela na Šumpersku není dostatečná kupní síla a na dynamický svět reklamy prostě podle svých slov nestačila. Navíc jí bývalý nadřízený, kterého si vždy vážila, poradil, aby netříštila síly a věnovala se pořadně jednomu oboru.
Kvůli práci až na dno...
Lidi, kteří uměli jazyky, vždycky obdivovala, její volba tedy byla jasná. Nechala si vyrobit jednoduchou webovou prezentaci, domluvila se s překladateli a pustila se do práce. Ze začátku nabízela překlady jen do čtyř jazyků. Po večerech na internetu hledala kontakty, kterým by mohla nabídnout své služby, a přes den je obvolávala.
Nejprve měla mizivou úspěšnost, ze 40 obvolaných subjektů její služby využil třeba jen jeden. Po čtyřech měsících tvrdé práce vydělala pouhých 20 tisíc korun.
Ale nevzdala se. Jenže zatímco podnikatelská situace agentury Langeo se začala zlepšovat, zdravotní stav její zakladatelky se výrazně zhoršoval. Pracovala totiž od rána do noci, a když náhodou nepracovala, pronásledovaly ji nepříjemné výčitky svědomí. Není proto divu, že se jednoho dne zhroutila a skončila v nemocnici.
Jenže v té době už měla okolo padesáti zákazníků a nechtěla rozjíždějící se firmu položit. Řešení se našlo, byť z něj zdravotnický personál nepochybně nadšený nebyl.
Pohled do jejího nemocničního pokoje totiž vypadal nějak takhle: paní Havičková měla do jedné ruky zavedenou kapačku, na hlavě nasazenou handsfree soupravu, před sebou na speciálním stolku notebook a přes velké bolesti vyřizovala jednu objednávku za druhou.
Ale dramatickým chvílím nebyl konec. Musela se v té době vyrovnat se smrtí matky a také jí dočasně ochrnula polovina obličeje, takže mluvit mohla jen s největšími obtížemi.
...A zase nahoru
Klientů však přibývalo. Začali se ozývat na základě referencí jiných zákazníků, což Olze Havičkové působilo velkou radost, a konečně se objevovaly i pocity zadostiučinění po dlouhé a náročné době odříkání a nesnází. Zlepšování psychické kondice a také rehabilitace vykonaly své. „Práce mě nejprve srazila až na pomyslné dno, ale díky ní jsem se dostala zase nahoru,“ vzpomíná šumperská podnikatelka.
V té době získala první velkou zakázku, zvítězila ve výběrovém řízení na zajišťování překladatelských služeb pro společnost Hyundai. Pak přišla Pars nova, člen skupiny Škoda, dále Staropramen, Karlovarské minerální vody a další. Díky čemu se její agentura prosadila na trhu doslova přetékajícím konkurencí?
„Snažím se pro klienty dělat maximum. Například kontrakt s firmou Škoda vznikl tak, že potřebovali prakticky okamžitě přeložit jednu stránku. Vyšla jsem jim vstříc a oni byli spokojeni. Postupně od nich začaly přicházet další a další zakázky,“ vysvětluje paní Havičková.
Oproti velkým agenturám tedy může nabídnout výrazně pružnější přístup. Například společnosti Škoda Transportation kdysi předávala překlad v půl čtvrté ráno, protože, jak říká, „náš zákazník, náš pán“.
Rovněž jí vyšla sázka na asistentky ve velkých firmách. Z vlastní manažerské zkušenosti dobře zná specifika této práce a je si vědoma, že dobrá asistentka ví o firmě všechno a stará se o to, aby šéf mohl dobře rozhodovat důležité věci. A jelikož asistentky, které si u paní Havičkové objednaly nějakou službu, zjistily, že se na ni mohou stoprocentně spolehnout, přirozeně o tom své šéfy informovaly. I díky tomu Langeo získává zajímavé zakázky.
V neposlední řadě se k těm, kteří u ní telefonicky poptávají překladatelské či tlumočnické služby, snaží chovat normálně. „Vždycky když volám na zákaznickou linku nějaké velké firmy a musím mluvit s těmi,roboty telefonisty‘, kteří mají naučené odpovědi a mechanicky je odříkávají, strašlivě se rozčílím. Je to velmi nepříjemné, proto se snažím ke svým zákazníkům chovat lidsky, nebojím se udělat vtip a podobně,“ popisuje paní Havičková.
Dalším aspektem jsou ceny. U prvopřekladů se často domluví s překladatelem a klientovi nabídne nižší sazbu, aby měl možnost se přesvědčit, že ceníková cena odpovídá kvalitě a doprovodnému servisu.
V současné době buduje pobočku v Praze a je si vědoma, že musí být maximálně opatrná. Za mimořádně důležité považuje udržet ducha agentury na stále stejné úrovni, to podle ní především znamená věnovat se všem zákazníkům na 100 procent.
Olga Havičková založila firmu v období propadu ekonomiky, navíc na mimořádně konkurenčním trhu. Přesto se jí daří, firma roste rychleji, než bylo naplánovano, a zvažuje další rozšiřování. Podnikatelka, která letos v soutěži GE Money Bank Živnostník roku získala v Olomouckém kraji třetí místo, doplňuje, že stále více chápe slavný sokratovský výrok „Vím, že nic nevím“.
„Čím více do oboru pronikám, tím více se musím učit nové věci, pořád si pravidelně sahám na dno. Ale dneska, kdy už mám za sebou výsledky a firma se neustále rozvíjí, můžu říct, že mě to opravdu baví,“ dodává.
