Na financování podpory by se měly více podílet evropské a privátní zdroje Na podporu malých a středních firem zbývá v rozpočtu stále méně prostředků. V rámci zlepšení situace a budování podnikatelského prostředí by se však objem peněz určených na tyto účely měl do roku 2006 zvýšit minimálně na úroveň roku 2000, kdy představoval dvě miliardy korun.
Na financování podpory by se měly více podílet evropské a privátní zdroje
Na podporu malých a středních firem zbývá v rozpočtu stále méně prostředků. V rámci zlepšení situace a budování podnikatelského prostředí by se však objem peněz určených na tyto účely měl do roku 2006 zvýšit minimálně na úroveň roku 2000, kdy představoval dvě miliardy korun. Přitom letos má státní kasa na podporu malých a středních podniků 1,18 miliardy. Dobrá zpráva tedy spočívá hlavně v tom, že prostředky, které do této sféry dá stát, by už neměly klesat. „Podpora podnikání není jen věcí ministerstva,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Zdeněk V orlíček. Materiál, který Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s dalšími rezorty dalo dohromady, představuje třicet konkrétních termínovaných opatření, která se mají realizovat letos. K návrhům se vyjádřily i zaměstnavatelské a podnikatelské svazy. Pokud jde o podporu malého a středního podnikání, struktura by se měla od příštího roku změnit. Letos se zatím jen zmenšil jejich počet. „Do financování podpory chceme víc zapojit evropské a privátní zdroje, nemůže to být jen na státu,“ uvedl V orlíček. Dostat peníze z unijních fondů však v první řadě znamená mít nejen kvalitní projekty, ale také vlastní prostředky na jejich spolufinancování. Větší by měl být podíl prostředků, které mají usnadnit přístup ke kapitálu. Jde o záruky, zárodečný kapitál, startovní kapitál, rizikový kapitál a podobně.
Budou se náklady na vědu odepisovat z daní?
Kromě podpory výzkumu a vývoje je tu i úkol vypracovat národní inovační strategii. Navíc bude třeba vyhovět požadavku Evropské Unie na dotování výzkumu a vývoje do roku 2010. Podle unie by členské státy měly do tohoto roku podporovat výzkum a vývoj z veřejných prostředků nejméně jedním procentem hrubého domácího produktu. Další dvě procenta pak mají přijít ze soukromých zdrojů. Před úředníky tedy stojí nutnost dát dohromady program, jak tomuto požadavku vyhovět. Přímá podpora se však bude vždy týkat jen malého počtu projektů. „Pokud bychom našli účinnou nepřímou podporu této oblasti, to znamená, aby některé části nákladů na výzkum a vývoj byly odepsatelné z daní, byl by to mohutný impulz pro jejich rozvoj v této republice. Viděl bych to raději, než když si podnikatelé kupují při daňové optimalizaci auta,“ podotkl V orlíček. O daňovém zvýhodnění podnikatelů, kteří investují do vědy a výzkumu, se však hovoří také léta.
Zlepšit vymahatelnost práva
V oblasti legislativy se připravuje nový úpadkový zákon, upravit se mají lhůty pro provádění zápisů do obchodního rejstříku. Mezi dalšími evergreeny podnikatelských stížností, které se mají dočkat řešení, je například i odstranění příčin oslabujících pozici věřitele či zlepšení vymahatelnosti práva.
Podniků v červených číslech ubývá
Opatření nejsou dotažena do konkrétních očekávaných efektů. Z čtvrtletních analýz ministerstva průmyslu podle V orlíčka vyplývá, že i přes, mírně řečeno, nedokonalé podnikatelské prostředí se řada parametrů zlepšuje. V analýze finanční situace podniků se podniky se dělí do čtyř skupin. V první jsou firmy, které hospodaří bez problémů a snesou mezinárodní měřítko. I podniky druhé skupiny hospodaří dobře, ale mezinárodní srovnání už neunesou. V e třetí jsou firmy, které se drží nad vodou, ale kdyby peníze daly do banky, udělaly by podle V orlíčka lépe. Čtvrtou skupinu pak tvoří ztrátové podniky. „Díváme-li se na obě krajní skupiny, roste počet těch nejlepších a stále klesá počet firem, které tvoří jejich protipól ve čtvrté skupině. V roce 1998 bylo podniků v červených číslech téměř čtyřicet procent, dnes je jich čtrnáct procent. Podniků v první skupině je dnes zhruba 47 procent, bylo jich asi třicet procent,“ řekl Vorlíček.
