Očekává se snížení ceny proudu malým firmám, ale také technické problémyPostupná liberalizace trhu s elektřinou nabírá na tempu, zároveň přiostřuje konkurenční boj mezi obchodníky.Přijetí novely o urychleném otevření trhu s elektřinou pro nejmenší odběratele vyvolává mezi experty rozporuplnou odezvu.
Očekává se snížení ceny proudu malým firmám, ale také technické problémy
Postupná liberalizace trhu s elektřinou nabírá na tempu, zároveň přiostřuje konkurenční boj mezi obchodníky.
Přijetí novely o urychleném otevření trhu s elektřinou pro nejmenší odběratele vyvolává mezi experty rozporuplnou odezvu. Mnozí předpokládají, že v praxi nebude mít příliš velký význam. Naproti tomu jiní tvrdí, že malé firmy mohou očekávat od příštího roku nabídku levnější elektřiny, v některých případech o 10 a více procent. Zvýší se tím jejich konkurenční schopnost. Rychlejší zavádění liberalizace trhu s elektřinou schválila sněmovna na začátku tohoto měsíce. Od 1. ledna 2004 si budou podnikatelé vybaveni tzv. průběžným měřením spotřeby vybírat dodavatele elektřiny. Toto měření spotřeby má pouze 15 až 20 000 ze 700 tisíc podnikatelských subjektů. Ostatní firmy si budou moci vybrat dodavatele od roku 2005 a domácnosti od 1. ledna 2006. Novela zrychlila liberalizaci pro většinu subjektů o jeden rok. Bude ji ale ještě schvalovat Senát.
Mělo to být rychlejší
Původní poslanecký návrh šel dále a měly si podle něho od příštího roku vybírat dodavatele proudu všechny firmy s ročním odběrem 100 a více MWh elektřiny. Uvolnění trhu by se tak dotklo podniků, které představují asi 25 až 30 procent celkové spotřeby elektřiny. Odběr 100 MWh znamená zhruba dvacetinásobek odběru běžné rodiny v panelovém bytě. „To by byl kolaps,“ zhodnotil původní návrh na urychlení liberalizace výkonný ředitel českého svazu zaměstnavatelů v energetice Jaroslav Neužil. Svaz přijetí novely ani v nové podobě nevítá. Vychází přitom z toho, že dodavatelské firmy ani zákazníci na to nejsou dostatečně připraveni. Původně měl být rok 2004 pro všechny subjekty přípravou k dalšímu kroku liberalizace energetického trhu. Neužil předpokládá, že nemusejí být k dispozici měřicí zařízení, která novela vyžaduje. Není také jasné, kdo ve skutečnosti jejich pořízem a instalaci zaplatí. Podle dosavadního znění energetického zákona je měl zaplatit dodavatel proudu. Distribuční společnosti i další obchodníci s elektřinou se tomu mohou bránit, mimo jiné poukazováním na nedostatek přístrojů na trhu. V případě, že by si měřiče pořídili sami zákazníci, snižují si efekt z očekávané výhodnější ceny proudu.
Nesystémová novela?
Svaz zaměstnavatelů v energetice poukazuje na nesystémovost přijetí této novely, když se letos na podzim má začít projednávat tzv. velká novela energetického zákona. Ta by mimo jiné měla řešit otázku otevírání trhu s plynem a dále upřesnit činnost regulačního úřadu. Energetické firmy chtějí v novele řešit ceny podléhající regulaci. Cenové vyhlášky by neměly vycházet až v prosinci s účinností od 1. ledna dalšího roku. Podle jejich názoru je nutný předstih nejméně pěti měsíců, aby se na změnu mohly dostatečně připravit. Stejně tak regulované ceny elektřiny a tepla by měly platit dlouhodoběji, nejméně tři roky, aby se energetický trh více stabilizoval. Právě v těchto souvislostech mělo být podle odborníků řešeno případné otevření trhu pro další zákazníky. Někteří hovoří dokonce o tom, že urychlené otevření trhu způsobí diskriminaci obchodníků s elektřinou, kteří se na to nestačí připravit. „Ani nejde o to, jestli se to zvládne nebo ne. Především je omylem domnívat se, že drobní odběratelé a domácnosti budou o změnu dodavatele elektřiny stát,“ tvrdí konzultant v energetice Miloslav Piha. „Chtějí mít zajištěnu dodávku elektřiny od profesionálů,“ dodává Piha, který si od urychlení liberalizace energetického trhu neslibuje žádný podstatnější efekt. Připouští ale, že cenu elektřiny by liberalizace trhu mohla u nejmenších podnikatelů snížit. Takové jsou i zahraniční zkušenosti.
Jen velcí budou hledat
Pouze mezi největšími spotřebiteli proudu dochází ke skutečnému hledání nejvýhodnějšího obchodníka s elektřinou, i když ani zde se nejedná o hromadné přelévání od jednoho obchodníka k druhému. Změna je spojena s řadou technických opatření, dodavatel proudu musí mít zajištěnu například náhradní dodávku, rezervaci výkonu. V tuzemských podmínkách by plnohodnotnou konkurencí podle Pihy byl pouze dovoz proudu, ale ten zase z pohledu českého trhu není žádoucí. Snižuje energetickou nezávislost a oslabuje tuzemské firmy. „Na liberalizaci hlavně vydělávají velké podniky, ale domácnosti ne,“ dodává Piha. Na to upozorňují i někteří další experti, když připomínají, že postupné otevírání trhu má také negativní dopady. Umožňuje nové křížové dotace, kdy ze zisku z prodeje elektřiny tzv. chráněným zákazníkům, kteří si nemohou vybírat dodavatele proudu, se dotují ceny pro oprávněné zákazníky, o něž usiluje konkurence.
Snad přinese pokles cen
Naproti tomu zástupci podnikatelských svazů jsou přesvědčeni, že novela energetického zákona urychlí otevření trhu s elektřinou, přinese pokles cen a zvýší konkurenční schopnost českých podniků. Dále by podle konfederace měla novela vytvořit podmínky pro vznik nových obchodníků s elektrickou energií, přinést konkurenci stávajícím výrobcům i distributorům a zvýšit kvalitu služeb. Toto stanovisko uvedli zástupci podnikatelů minulý týden na tiskové konferenci k novele energetického zákona. „Pokud zákazník chce využít tu možnost a chce si vyměnit dodavatele, tak na tom musí jedině vydělat. Jestliže bude konzervativní, tak zůstane tam kde je,“ vyjádřil se předseda představenstva společnosti České energie Ladislav Dráb. Předpokládá, že liberalizace výběru dodavatelů by u podnikatelů mohla snížit cenu elektrické energie o deset až třicet procent. „Domácnosti zůstávají věrni svému dodavateli,“ souhlasí analytik Roman Čeněk ze společnosti Atlantik Finanční trhy s názory, že těch nejmenších zákazníků se liberalizace trhu alespoň zpočátku tolik nedotkne. Podle Čeňka pro distribuční společnosti není získání nových zákazníků mezi malými firmami nebo dokonce domácnostmi na jednotku dodané elektřiny výhodné jako u největších odběratelů. Naproti tomu technické problémy s urychlením liberalizace trhu s elektřinou nevidí. Připomíná, že distribuční společnosti jsou na liberalizaci připraveny, například přihlášení nebo odhlášení odběru lze dělat po internetu. Energetické firmy rovněž zavedly zákaznická centra, kde si většinu požadavků spotřebitel vyřídí po telefonu. Čeněk nepředpokládá, že by malí odběratelé hledali dodavatele proudu v zahraničí. Poplatky za přeshraniční přenos cenu elektřiny zvyšují.
Distribuční společnosti spokojeny
Urychlení otevírání trhu s elektřinou celkem kladně hodnotí distribuční společnosti. „Pro nás to bude znamenat více nabídek, ale v zásadě to není problém,“ vyjádřil se pro tisk mluvčí Západočeské energetiky Miroslav Kučera. Mluvčí Jihočeské energetiky Vladimír Vácha připustil, že tento vývoj firma očekávala. „Každý solventní odběratel je pro nás zajímavý, tedy i živnostníci,“ dodal. Mezi distribučními společnostmi začal konkurenční boj o zákazníky, což otevření trhu pro nové spotřebitele ještě prohloubí. Nedávno se například objevily reklamní plakáty Jihočeské energetiky na severu Moravy, kde dosud kralovala Severomoravská energetika. „Reklamní bilboardy jsme umístili po celé zemi,“ vyjádřil se k tomu Vácha. Distribuční firma nechce získávání odběratelů elektřiny nechat náhodě a snaží se podle Váchy aktivně vystupovat. Například zákazníci ze severní Moravy dostávají donedávna nepředstavitelnou možnost nakoupit si elektřinu z jihu nebo západu Čech. To platí i opačně.
Vláda rychlejší tempo nechce
Rychlejší otevírání trhu s elektřinou pro menší odběratele a domácnosti letos v lednu zamítla vláda, když se podnikatelské svazy snažily prosadit novelu zákona. Vláda svůj postup odůvodnila tím, že nastavené otevírání trhu je výsledkem jednání s Evropskou komisí. Přijaté tempo liberalizace bylo podle jejího názoru vyšší než v některých členských zemích Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podle tehdejšího vyjádření nepodpořilo zrychlení, protože by to kvůli přílivu velkého počtu zákazníků přivodilo technické komplikace a případné snížení cen elektřiny by vyrušily zvýšené náklady na zajištění celého procesu. „Problém je, že na to technicky nejsme připraveni. Proto to zkrácení není úplně reálné,“ uvedl tehdy vrchní ředitel MPO Josef Fiřt. Český trh s elektřinou se na základě energetického zákona přijatého v roce 2000 liberalizuje postupně. Trh se nejdříve otevřel v roce 2002 pro zákazníky odebírající přes 40 GWh elektřiny ročně. Od letošního ledna se otevřel pro odběratele s roční spotřebou nad 9 GWh. Volbu dodavatele zatím zákon povoloval asi pro 350 firem. Prvních 66 největších tuzemských spotřebitelů elektřiny, kteří si po celý rok 2002 mohli vybírat dodavatele proudu, celkem ušetřilo za elektřinu asi půl miliardy korun. Cena proudu se jim snížila podle některých odhadů až o 15 procent.
Evropa otevírá trh rychleji
Tempo liberalizace trhu s elektřinou se zrychluje rovněž v Evropské unii. Podle nedávno přijaté směrnice si od července příštího roku budou moci všechny firmy v EU zvolit dodavatele elektrické energie. Domácnosti získají tuto možnost od roku 2007. Evropská komise, která legislativu navrhla, slíbila, že zajistí, aby členské státy, které mají rozdílně liberalizované trhy, zákon respektovaly. Zastánci liberalizace věří, že větší konkurence povede ke snížení cen elektřiny a plynu. Její odpůrci se obávají, že může zhoršit veřejné služby a ohrozit dodávky elektřiny. Připomínají situaci v Kalifornii, kde došlo k nedostatku proudu a města tonula ve tmě. Jedním z důvodů bylo, že firmy, aby obstály v ostré konkurenci, neinvestovaly do obnovy a výstavby nových zdrojů. Chyběla i přenosová síť, kterou by se proud přivedl z jiného státu Unie.
