Jedním z prvních podnikatelských počinů je vyhotovení logotypu V čele Úřadu průmyslového vlastnictví je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda. V současné době je jím ing. Karel Čada, kterého jsme při příležitosti rozebírání podnikatelských reklamních aktivit požádali o rozhovor.
Jedním z prvních podnikatelských počinů je vyhotovení logotypu
V čele Úřadu průmyslového vlastnictví je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda. V současné době je jím ing. Karel Čada, kterého jsme při příležitosti rozebírání podnikatelských reklamních aktivit požádali o rozhovor.
Během řady let úspěšného podnikání se lze dobrat prostřednictvím ochranné značky třeba i obrovského navýšení hodnoty nehmotných statků. Značka dobrého výrobku má totiž velkou reklamní cenu. Kde začít při úvaze o jejím zavedení?
Každý takový podnikatel - uvažující o zavedení nové značky do světa - by si měl především velmi dobře rozmyslet, jak by měla vypadat. Nejdříve by se měl poradit s textařem a grafikem, posléze se specializovaným právníkem. Přihlášení ochranné známky je takřka strategická úvaha. Má totiž řadu právních následků. Jakmile dojde k přihlášce ochranné známky, nedá se už nic měnit, velké, malé písmeno, barva a podobně, leda podat novou přihlášku a znova zaplatit poplatek. Pokud by podnikatel učinil tento zodpovědný krok bez porady s odborníkem, mohl by se jednou dostat do velkých problémů. Lze se v této souvislosti obrátit na patentové zástupce, kteří vykonávají svoji činnost podle zvláštního zákona a mají samostatnou komoru v České republice se sídlem v Gorkého ul. 12 v Brně (internetová adresa - http://www.patentagents.cz).
Jak probíhá v současnosti registrace nové ochranné známky? Kam by se měl podnikatel s registrací nově vytvořené známky obrátit?
Přihláška se podává v podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví (Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6). Přihlašovací poplatek za přihlášku ochranné známky činí čtyři tisíce korun. Ochranná známka platí deset let, pak ji lze obnovit. Poplatek za obnovu na dalších deset let činí tři tisíce korun. Řízení o přihlášce, včetně průzkumu, trvá v průměru půl roku. U některých komplikovaných případů však výjimečně až několik let.
Potom však už nikdo nemůže vydávat jízdní kolo, boty a sušenky se stejným názvem, jako bylo mnoho výrobků a názvy pionýr nebo junák?
Předmětem známkové ochrany je slovní, obrazové či prostorové označení, ale to vždy v souvislosti s výrobky nebo službami, které si žadatel o registraci do přihlášky uvede. V těchto případech právě může docházet ke sporům, pokud by snad někdo z neznalosti vycházel z toho, že známková ochrana je ochranou absolutní. A proto mohou být uváděny na trh i různé výrobky pod stejnou ochrannou známkou. Například pod označením Bohemia můžeme nakupovat sklo, víno, chipsy a možná i další výrobky. Navzájem si však nekonkurují. Podobně je pod označením termix uváděn na trh tvarohový krém nebo žáruvzdorná hmota. Čím víc se však seznam výrobků a služeb dvou porovnávaných ochranných známek přibližují, tím vznikají větší problémy.
Platí takto získaná ochrana i v zahraničí?
O zahraniční ochranné známky je třeba požádat u obdobných úřadů průmyslového vlastnictví v zemích, pro které je ochrana požadována, případně prostřednictvím mezinárodní smlouvy jedinou přihláškou pro řadu zemí společně.
Je možné, aby si dal někdo ochránit značku, s níž dlouhodobě nepracuje, kterou neužívá? V zásadě ano. Musí ovšem vzít v úvahu, že pokud během pěti let ochrannou známku neužívá, je to důvod k výmazu ochranné známky z rejstříku. To znamená, že i z tohoto důvodu může být Úřad požádán o výmaz ochranné známky. Takový návrh řeší Úřad v rámci dvoustranného sporného řízení.
Můžeme se ohlédnout trochu za historií podávání patentů a ochrany firemních značek u nás?
Někdejší první Patentní úřad vnikl záhy po založení samostatného Československa v roce 1919. Několik málo nadšených odborníků dokázalo poměrně rychle a kvalifikovaně ustanovit Patentní úřad a současně odvolací Patentní soud, který rychle dosáhl mezinárodního uznání a získal dokonce prestižní evropské postavení. Úspěšný rozvoj za první republiky dokumentuje mimo jiné více než deset tisíc přihlášek vynálezů v roce 1930.
Za vlády komunistů získal tehdejší Úřad pro vynálezy a objevy trochu jinou náplň. Byl ovlivněn poněkud šíleným plánováním tvůrčí potence uvědomělého obyvatelstva socialistického Československa. Hodně z těch, kteří něco uměli, emigrovalo na západ. Měli jsme vůbec (kromě Járy Cimrmana, pochopitelně) nějakého českého vynálezeckého génia typu Thomase Alvy Edisona?
I když ze statisíců zlepšovacích návrhů byla značná část pochybné kvality, nelze globálně na tato řešení pohlížet svrchu. Ostatně celá řada úspěšných podniků na celém světě láká své zaměstnance, aby přemýšleli o problémech vlastní společnosti a nabízí jim za to slušnou odměnu. Z tisíců dříve podaných přihlášek vynálezů byla zavedena jen nepatrná část. I v této době ale bylo u nás dost šikovných lidí. Například RNDr. Vladimír Vojtíšek, CSc., z Mikrobiologického ústavu v Praze měl na kontě padesát objevů a stal se jako jediný občan naší země nositelem Mezinárodní ceny duševního vlastnictví v Ženevě (1987).
Skončilo tedy období obrovské práce, jakéhosi boomu, alespoň co do množství přihlašovaných vynálezů. V čem se práce patentní instituce kromě několika přejmenování změnila?
Se změnou hospodářských poměrů nepřišlo období dovolených. Především se změnilo právní prostředí a na jeho základě se nehmotné statky staly zbožím. Dříve s těmito statky hospodařil stát. Největší exploze práce v dějinách ochranných známek v našich zemích vypukla ihned po změně poměrů v listopadu 1989. V devadesátých letech proběhla vlna přihlašovací aktivity ochranných známek ročně. V národním řízení bylo podáváno kolem deseti tisíc přihlášek ochranných známek, což mnohonásobně překračovalo tyto aktivity z minulých let. Podařilo se s tím vyrovnat, aniž by doba řízení překročila přiměřené meze. Při rozdělení ČSFR byl poctivě, rychle a bezkonfliktně rozdělen i Federální úřad pro vynálezy, přestože se dělení týkalo několika desítek tisíc přihlášek v řízení, rozsáhlé knihovny a majetku. V polovině devadesátých let získal Úřad nové sídlo v Praze-Bubenči a vybavil jej moderní počítačovou technikou.
Jaké jsou hodnoty ochranných známek?
Nehmotné statky se stávají v době světové globalizace obchodu jednou z významných konkurenčních výhod. Práva k ochranným známkám, vzorům, patentům a obchodnímu tajemství mají často značnou hodnotu. Mezi stovky nejcennějších a nejstarších českých značek nepochybně patří například známkové fondy Škoda Auto, Pilsner Urquell či čokoládovny Orion. Tyto známé značky mají hodnoty řádově stamilionů korun.
Ještě jsme neuvedli, jak je tomu s vynálezy. Představme si, že podnikatel dostane dobrý nápad, který chce uplatnit, ale zároveň ošetřit právně, nejlépe mezinárodně.
Právní požadavky na vypracování patentové přihlášky jsou odlišné od přihlášky ochranné známky. Technické řešení je schopno patentové ochrany, pokud je celosvětově nové, vykazuje vynálezeckou činnost a je průmyslově využitelné. Namítáme tedy všechny známé skutečnosti i z jiných zemí světa, ale patent se přesto vztahuje jen na území České republiky. Pokud chce přihlašovatel podat patent také v zahraničí, pak k tomu má celou řadu příležitostí. Vždy to však něco stojí. Poplatky za přihlášení, řízení a udržován
