Firmám se otevřela snazší cesta k alternativnímu financování. Dluhopisy řeší část nepříjemností spojených s úvěry
Banky omezily korporátní financování. Tuto větu v posledních letech slýcháváme až příliš často. Finanční statistici a analytici nechť posoudí, zda je to pravda. V každém případě máme v Česku nevýhodu, že se u nás dlouhodobě neujala kultura vydávání dluhopisů jako zdroje financování. Opatrně se nám chce říci: možná máme druhou šanci.
Konečně, po dlouhých letech, není potřeba schválení České národní banky pro neveřejné emise. Pokud chcete rozjet úplně nový byznys nebo potřebujete zvýšit nebankovní zdroje do svého projektu a máte dost známých s volnými finančními prostředky, můžete jim nabídnout větší likviditu v případě, že vám budou ochotni půjčit. Nemluvte o úvěru, místo toho jim nabídněte dluhopis. Úvěr je nepraktický nejméně ve dvou případech – pokud předpokládáte v rámci jednoho úvěru více věřitelů a pokud některý věřitel chce svou pohledávku později prodat. Dluhopisy tyto nepříjemnosti řeší. V současné době se zvyšuje poptávka po tomto instrumentu hlavně ze strany investičních klubů.
Vítané zjednodušení Novela zákona o dluhopisech účinná od 1. srpna 2012 přináší další novinky, které činí tuto formu financování atraktivní. Jak bylo uvedeno, emisní podmínky a jejich změny u dluhopisů, u nichž není povinnost zveřejňovat prospekt (tedy u tzv. private placements neboli neveřejných emisí), nevyžadují schválení ČNB. Emitent je pouze musí zpřístupnit (tedy dát k dispozici) potencionálním investorům. Moderní době odpovídá možnost zpřístupnění emisních podmínek investorům e-mailem, stejně jako možnost konat schůze vlastníků dluhopisů s využitím elektronických prostředků. Dluhopisy lze nadále vydávat v listinné podobě, což je praktické u malých objemů emisí. Emitenti tedy nemusejí evidovat své dluhopisy v centrálním depozitáři cenných papírů a investoři (vlastníci dluhopisů) nemusejí vést účty cenných papírů u své banky nebo brokera. Listinné dluhopisy lze vydat pouze na řad a jsou převoditelné rubopisem, přičemž se zjednodušily jeho náležitosti. Identifikační údaje musejí být uvedeny u prvního vlastníka, a nehrozíli záměna v osobě nabyvatele převáděného dluhopisu, úplně postačí, když rubopis bude obsahovat jeho jméno a příjmení a datum převodu.
Na zrušení povinnosti schválení ČNB lze nahlížet také z jiné strany. Investoři před novelou mohli možná žít v domnění, že centrální banka kontrolovala schopnost splacení dluhopisů ze strany emitenta. Tak tomu nebylo, ani být nemá. Investoři musejí sami posoudit, zda historické finanční výkazy emitenta reflektují jeho finanční sílu vypůjčit si nové zdroje a efektivně je využít a zda finanční výhledy emitenta podporují jeho schopnost tyto nově vypůjčené zdroje splatit. Jedná se tedy o rozhodně správné vyjasnění, aby schvalování ČNB nebylo zneužito pro marketing.
Konečně nové veřejné emise?
Tradičním emitentem dluhopisů bývá spíše již zavedená obchodní společnost, ať už velká korporace nebo malá či střední firma, která hledá růstové finanční zdroje. Tyto zdroje samozřejmě mezi „friends & family“ firmy neseženou. Musejí se tedy vydat na kapitálový trh.
Burza cenných papírů Praha, která je od roku 2010 součástí holdingu CEESEG AG, otevřela letos v létě nový neregulovaný trh Start. Kromě možnosti využití Startu pro emise nových akcií SME, by mohl být tento systém využit také pro vydávání korporátní dluhopisů.
Start se prezentuje jako administrativně nenáročná varianta vstupu menších společností na burzu (což může být jak emisí akcií, tak emisí dluhopisů). Tomu odpovídá desetitisícová výše jednorázového poplatku za přijetí emise. Podobný koncept se pod názvem NewConnect úspěšně ujal v Polsku. Doufejme, že také u nás přispěje ke vzájemnému setkání společností hledajících finanční zdroje s investory.
Daňové zvýhodnění Do konce roku 2012 by mohlo popularitě vydání korporátních dluhopisů pomoci také daňové zvýhodnění úrokových příjmů pro fyzické osoby z dluhopisů s nominální hodnotou jedna koruna. Efektivní daň z příjmu fyzických osob u těchto dluhopisů je vlivem zaokrouhlení nulová a má zůstat nulová až do jejich splatnosti (což může být třeba patnáct let). Jak je z médií známo, v České republice existuje naakumulovaný kapitál mezi fyzickými osobami a jeho umístění do korporátních dluhopisů při takovém daňovém zvýhodnění by mohlo být velmi zajímavé jak pro investory, tak pro emitenty (kteří by mohli nabídnout nižší úrokové výnosy). Z vydání velkého množství jednokorunových dluhopisů není třeba mít obavu, neboť i v případě listinné podoby lze vydat tzv. hromadný dluhopis, který na jedné listině eviduje třeba milion dluhopisů.
Investoři musejí sami posoudit, zda historické výkazy emitenta reflektují jeho finanční sílu
