PŘÍMÉ GRANTY Z EVROPSKÉ UNIE Možnost čerpat peníze z Evropské unie ztotožňuje většina českých podnikatelů jen s prostředky, jež lze získat ze strukturálních fondů. Přitom lze využívat - ve vyšším objemu a bez limitů pro jednotlivé státy - také finanční pomoc v rámci grantů, které vypisuje přímo Evropská komise.
PŘÍMÉ GRANTY Z EVROPSKÉ UNIE Možnost čerpat peníze z Evropské unie ztotožňuje většina českých podnikatelů jen s prostředky, jež lze získat ze strukturálních fondů. Přitom lze využívat - ve vyšším objemu a bez limitů pro jednotlivé státy - také finanční pomoc v rámci grantů, které vypisuje přímo Evropská komise. Na všechny takzvané operační programy v rámci strukturálních fondů má Česká republika pro období let 2004 až 2006 stanoven limit zhruba 40 miliard korun. Ty mohou čeští podnikatelé vyčerpat v rámci pěti oborově zaměřených operačních programů. Většina z podnikatelů je toho názoru, že jiná cesta pro peníze Evropské unie neexistuje. Evropská komise však řídí téměř dvacet společných a koordinovaných politik - tedy ne pouze regionální politiku, pod níž patří strukturální fondy a která je v Česku nejznámější. Evropská komise nemá pouze jedno generální ředitelství (pro regionální politiku), má jich dva tucty. „Členství v Evropské unii nabízí a poskytuje daleko širší rejstřík grantů než jenom ty, které jsou vypisovány v rámci strukturálních fondů. Možnost čerpat peníze i jinou cestou, než ze strukturálních fondů Evropské unie, samozřejmě existuje. A to zejména pro subjekty, které se v rámci operačních programů cítí být opomenuty nebo pro ty, které mají pocit, že nemají šanci si sáhnout na peníze rozdělované v rámci operačních programů,“ říká Petr Zahradník, šéf kanceláře EU České spořitelny. GRANTY JDOU NAPŘÍČ UNIÍ Jakým způsobem však tyto možnosti, nabízené Unií mimo regionální politiku, využít? Jak se tento postup odlišuje od praxe čerpání z finančních zdrojů v rámci operačních programů? Evropská komise vypisuje v podstatě na obdobné bázi, jako jsou operační programy, své vlastní granty. Rozdíly oproti operačním programům podle Zahradníka spočívají v tom, že pro českého podnikatele není partnerem příslušná implementační agentura v České republice. Granty tedy nepodléhají managementu ze strany našeho příslušného ministerstva, zájemce kontaktuje přímo příslušné pracoviště v Bruselu. Zatímco v operačních programech existuje pro dané plánovací období konkrétní nepřekročitelná částka, kterou má každá země k dispozici, u přímých grantů takový národní limit chybí. Přímé granty Evropské komise rovněž nejsou specifikovány podle jednotlivých států, mohou z nich čerpat všechny země napříč Unií. Podle Zahradníka by se nic nestalo, pokud by dokonce - čistě teoreticky - vyčerpaly celkový objem grantu subjekty z jediné země. Třetí rozdíl oproti strukturálním fondům tkví v tom, že drtivá většina grantů není členěna do takzvaných programovacích období. Nedochází tedy k tomu, že by byla pro předem dané období vyjednána částka, která by byla postupně čerpána. „Peníze jsou k dispozici do té doby, dokud se nevyčerpají. Poté grant prostě přestane existovat,“ vysvětluje Zahradník. Obtížněji uchopitelná je pro podnikatele následující skutečnost: „Z poměrně rozsáhlého balíku možností čerpání finančních dotací, které existují mimo strukturální fondy, je většina určena na nehmotné investice. Tedy na investice do lidského kapitálu, výzkumných a vývojových projektů, pro vypracování expertních posudků, které nicméně mohou sloužit jako start pro rozmach firmy. V rámci grantů tedy lze jen málo najít například podporu nákupu stroje, budovy, pozemku nebo rekonstrukce nemovitosti,“ uvádí Zahradník. Granty podporují například řešení aplikovaně výzkumného problému, výchovu pracovníků, rozvoj podnikatelských inkubátorů a podobně. To může být překážkou pro podnikatele působící v tradičních odvětvích, avšak zároveň je to alternativou pro projekty, které „nezapadají“ do operačních programů. GRANTY I DO TŘETÍCH ZEMÍ Na rozdíl od strukturálních fondů může z přímých grantů čerpat i podnikatel, jehož cílovou stanicí není členský stát Evropské unie, nýbrž „třetí země“. Pro české podnikatele v úvahu aktuálně připadají třeba země bývalého Sovětského svazu, země bývalé Jugoslávie, ale i asijské země. Mezi granty lze najít dost těch, které se zabývají přímo právě spoluprací mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. „Velmi čerstvě je například aktualizovaný vztah mezi Unií a Ukrajinou,“ upřesňuje Zahradník. Tato země, byť nyní prochází významným politickým otřesem, je pro řadu našich podnikatelů významnou destinací. Její ekonomika roste poměrně výrazným tempem. Například může jít o nehmotné projekty typu marketingové zviditelnění, pomoc či asistence při zakládání pobočky v daném teritoriu, o granty podporující informační vybavení typu databáze potenciálních partnerů a podobně. PROSTUDUJTE INFORMACE NA WEBU
Kde zájemci najdou informace o zmíněných grantech? „V še důležité lze najít standardně na „vševědoucí“ oficiální internetové stránce evropské integrace a evropských institucí. Ta je základním odrazovým místem pro každého, kdo se považuje za aspoň základního znalce evropského integračního dění,“ konstatuje Zahradník. Stránku najdeme na adrese www.europa.eu.int. Její základní verze je již k dispozici i v českém jazyce. Po vyhledání první stránky české verze se dostaneme do rubriky „Činnosti Evropské unie - tematické řazení“, pod níž lze najít 31 činností. Pokud se přes ně dostaneme dál, najdeme oddíl „Granty a půjčky“. Zahradník však upozorňuje, že při pátrání po konkrétních grantech se již budeme muset spokojit s angličtinou, francouzštinou či němčinou. Další, komplikovanější přístup, je možný přes jednotlivá generální ředitelství Evropské komise. Také v jejich rámci lze dospět až ke grantům - k úplnému přehledu, aktuální sumě peněz a odhadované době vyčerpání. Poměrně souhrnná je podle Zahradníka webová stránka www.europa.eu.int/grants, kde lze nalézt granty v řadě různých členění a průřezů. Zde jsou seřazeny všechny granty souhrnně napříč všemi generálními ředitelstvími. Nejde o členění podle předpokládaných činností, ale podle různých úhlů pohledu.
CO GRANT, TO JINÉ PODMÍNKY Po podrobném prostudování jednotlivých grantů je dobré vybrat ten, jehož podmínky se co možná nejvíce shodují s potřebami potenciálního uchazeče. Poté je vhodné podívat se, kolik prostředků již bylo z grantu vyčerpáno a kolik jich ještě zbývá. „Pak už nezbývá než kontaktovat příslušnou osobu uvedenou ve vypsaných podmínkách grantu, řídit se jejími pokyny a věřit, že právě vy budete tím, kdo grant obdrží,“ radí Zahradník. Žadatel dostane většinou soubor informací o tom, co v rámci daného programu řešili i ostatní. Řada projektů totiž funguje už po několik cyklů, existují tedy informace, jak fungovaly granty v minulých letech. T o může novým zájemcům pomoci. Kdo může být žadatelem? Podnikatelské subjekty nebo jejich sdružení - záleží na charakteru projektů. Na rozdíl od strukturálních fondů platí, že co projekt a grant, to jiné podmínky. Nejde je tedy prostě zobecnit. Grantů nyní existuje řádově 150 - co grant, to specifický organismus. U každého je jasně popsáno, kdo je potenciální příjemce. Vedle podnikatelů mohou být příjemci i města, municipality, kraje atd. P artnerem při komunikaci je přímo ten, kdo vypisuje grant, tedy příslušné pracoviště Evropské komise. U každého grantu je v jeho pravidlech přesně popsáno, s kým je potřeba jednat a co je potřeba dělat pro to, aby projekt byl úspěšný. Postup při vyplňování žádosti je - podobně jako u strukturálních fondů - poměrně složitou administrativou. Projekty v rámci Evropské unie jsou obecně náročné na způsob zpracování, je to zkouška trpělivosti. Je zapotřebí respektovat zadání, které daný grant má. Připravený projekt je pak posouzen a žadatel dostane vyrozumění, zda byl úspěšný. Granty podle Zahradníka nemají striktní limity ohledně pokrytí nákladů. Uchazeč tedy může pokrýt z jejich zdrojů někdy třeba maximálně 46 procent, někdy 75 procent nákladů. „Je to případ od případu. Možné je z nich pokrýt až sto procent uznatelných nákladů. V principu jde určitě o vyšší procento nákladů než u strukturálních fondů,“ říká Zahradník. NA PENÍZE SE NEMUSÍ ČEKAT Vstřícnější jsou granty většinou i v možnosti zálohování v průběhu projektu. Nelze však počítat, že všechny finanční zdroje dostane žadatel hned na začátku. Nicméně neplatí zde postup známý u strukturálních fondů, kdy podnikatel získá finanční dotaci ve valné většině až po dokončení celého projektu. „K žadatelům není přistupováno s absolutní vírou, že peníze použijí tak, jak mají. Jde o fázové financování. Vzhledem k tomu, že jde o investice do nehmotných projektů, je kontrola využití peněz obtížnější. Intenzivněji tady probíhá průběžná kontrola - uchazeč musí periodicky každé dva měsíce posílat přehled o tom, jak práce postoupila, jakých výsledků bylo dosaženo. Musí počítat s tím, že kdykoliv může přijít namátková kontrola,“ upozorňuje Zahradník. A podle ohlašovaných dosahovaných výsledků a výsledků kontrol se uvolňují i peníze. N apříklad u typického projektu ve výzkumu je před spuštěním projektu uvolněno 25 procent dotace a každý čtvrt rok zhruba deset až patnáct procent. V závěru, poté, co je projekt ukončen, pak kolem čtyřiceti procent. „Je obvyklé, že zejména pro řešitele z nových členských zemí Evropské unie jsou zálohy poměrně dostatečné pro zdárnou realizaci projektu. Zálohy stačí na pokrytí nákladů a na to, aby tým lidí, který projekt realizuje, existenčně přežil,“ říká Zahradník. CHCE TO TRPĚLIVOST A TRPĚLIVOST
Jak dlouho od podání žádosti a schválení dotace přijde první záloha? Podle Zahradníka to chce trpělivost, protože nyní se ještě dokončují projekty s datem roku 2003. Ještě nyní tedy dostávají vyrozumění ti, kteří se hlásili před rokem a déle. „Jestliže na jedné straně je komunikace zájemce přímo s lidmi v Bruselu pružnější, než je tomu u operačních programů, tak čekací doba na obdržení vyrozumění je delší. Člověk ví, na čem je, například, že jeho šance je vysoká - ale vyrozumění trvá dlouho,“ dodává Zahradník. U grantů je tedy poměrně rychle po odevzdání žádosti člověku jasně a krátce řečeno, jaké má šance, ale na definitivní rozhodnutí a peníze pak čeká dlouho. Obdobně jako u strukturálních fondů mohou být do financování projektu zapojeny banky. Opět s tím rozdílem, že strukturální fondy mají daleko pevnější architekturu, která je platná po celé plánovací období. Banky si tedy mohou vypracovat svůj postup pro jednotlivé programy. Granty mají kratší dobu trvání a jsou proměnlivější, takže banky si mohou jen stěží vytvořit dopředu nějaký systém financování - řeší tedy každý projekt jako standardní obchodní případ. Jaké projekty již zkoušejí svoje štěstí? Podle Zahradníka se jedná o takové, které řeší otázku strategického rozvoje, vytváří koncepci, nebo projekty, které řeší problém na míru. Ve všech případech jde o spolupráci mezi univerzitami, většinou regionálními, technického nebo technicko-zemědělského typu a pokročilými nebo hi-tech orientovanými firmami. Například ze zpracovatelského průmyslu nebo ze zemědělského sektoru, výroby zemědělských strojů, gumárenského a strojírenského průmyslu či dopravní techniky. n
ALTERNATIVNÍ FINANČNÍ ZDROJE EU
(mimo strukturální fondy) *pro jednotlivé granty není stanoven národní limit
*zájemce komunikuje přímo s příslušným kontaktním místem v Evropské komisi, bez
zprostředkování přes tuzemské úřady a mimo rámec Operačních programů
*komunikačním jazykem je angličtina nebo francouzština
*peníze v rámci jednotlivých grantů jsou kontinuálně vyčerpávány na základě zájmu uchazečů, nejsou členěny do programovacích období
*granty podporují především výzkumné a vývojové projekty, v daleko menší míře investiční projekty do hmotných aktiv
Pramen: Měsíčník EU aktualit číslo 12, Česká spořitelna
