JAKÝ BYL UPLYNULÝ ROK? JAKÝ BUDE TEN NADCHÁZEJÍCÍ? TO JSOU DNES OTÁZKY VSKUTKU HAMLETOVSKÉ. NEJDE JEDNODUŠE ŘÍCI "NĚJAK BYLO, NĚJAK BUDE", S ODKAZEM "VŽDYŤ JE TO POŘÁD STEJNÉ". TO MOŽNÁ PLATILO DO KONCE ROKU 2003, KDY JSME SI HRÁLI NA VLASTNÍM REPUBLIKOVÉM HŘIŠTI, NÁRODNÍM PÍSEČKU.
Dopady reformy veřejných financí pocítí každá firma PŘED NÁMI JE TOTIŽ EVROPSKÁ BRÁNA BORCŮ. Přesto, že naši legislativci již několik let připravují pravidla pro vstup na evropská hřiště i v oblasti účetnictví a daňové správy, přece jen je hodně neznámých, na které podnikatelé hledají nebo čekají odpovědi. A aby toho nebylo málo, tak je třeba ještě počítat s tím, že i reformy veřejných financí zasáhnou do života každého z nás. Každoroční účetní a finanční šturmování před 31. prosincem se netýká jen rodin a firem. Týká se i oblasti legislativy. K uvedenému datu je totiž třeba vydat ve Sbírce zákonů všechny předpisy, které mají být účinné po novém roce. A také je rozeslat s datem 31. 12. To aby byly účinné i bez ohledu na skutečnost, že čtenáři, tedy občané, daňoví poplatníci, si je budou moci zakoupit až v průběhu ledna. V roce 2003 se kromě přidávání harmonizovaných obecně platných předpisů a jejich novel připojovaly k záplavě dalších i novely zákonů, které vycházejí z reformy veřejných financí. HRANICE MEZI LEGÁLNOSTÍ A NELEGÁLNOSTÍ
Najít univerzální recept na to, jak se vypořádat s daňovými povinnostmi tak, aby se, takříkajíc, vlk nažral a koza zůstala celá, je snad možné. Alespoň to tvrdí daňoví a účetní poradci, kteří věří, že lze najít rovnováhu mezi dosahovanými zisky a poplacenými daněmi. Takovou, kdy poplatník zaplatí to, co musí a ještě mu zbude víra, že na to, co mu zůstalo, už nikdy nebude moci sáhnout žádná daňová kontrola. Jinými slovy lze také říci, že snahou daňového poplatníka je odvést minimální výši všech placených daní. A kdo se chce takovou zásadou řídit, neměl by se vyhýbat daňové optimalizaci. Jejím základem je využívání všech zákonných možností, které ke snížení základu daně a vlastní daně nabízejí ustanovení jednotlivých daňových zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů.
JAK USPOŘIT NA DANÍCH
I pro zdaňovací období (hospodářského) roku 2003 platí celá řada legálních způsobů pro daňové úspory v oblasti daně z příjmů. Jde například o
* volbu metody rovnoměrného nebo zrychleného odpisování,
* uplatňování přerušení odpisů,
* rozvržení technického zhodnocení,
* využití tvorby rezerv na opravy hmotného majetku,
* rozumné uplatnění finančního leasingu,
* uplatnění neinvestiční položky při pořízení hmotného majetku,
* důsledné a přesné dodržení ustanovení zákona o dani z příjmů o uplatnění daňově uznatelných a daňově neuznatelných nákladů,
* využití všech nabízených odčitatelných položek od základu daně z příjmů fyzických osob (§ 15 zákona o dani z příjmů),
* efektivní využívání osobního automobilu pro pracovní cesty podnikatele (jako soukromého vozidla nebo jako vozidla vloženého do obchodního majetku firmy),
* přesné využití různých časových testů pro osvobození různých činností fyzické osoby od daně z příjmů, například při prodeji nemovitosti, auta, bytu apod.,
* zvládnutí institutu spolupracující osoba s využitím rozdělování příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti na ně,
* promyšlené uplatnění daňové ztráty bez toho, aby byla prodloužena lhůta pro možnou daňovou kontrolu,
* znalost a aplikace zákona o správě daní a poplatků, např. možností posečkání daně, sjednání splátkového kalendáře placení daně, využití dodatečného daňového přiznání při nižší daňové povinnosti, využití všech práv při daňové kontrole a v rámci daňového řízení vůbec.
OPTIMALIZACE DANÍ Právní praxe a zkušenosti některých daňových poradců a advokátů ukazují na zajímavý trend. Dlouho opomíjené správní právo a správní soudnictví právě v oblasti daňové správy může teď, kdy již začínají fungovat správní soudy, ukázat, kde je díra do světa. Jde například o průkaznost dokazování prováděného například za pomoci tzv. pomůcek, jde o dodržování lhůt a podobně. V této oblasti jsou správci daní ještě na dost slabém ledě. N a druhou stranu je ale potřeba upozornit, že již docela dobře znají možnosti tzv. nelegální optimalizace. To je snaha o daňové podvody, o úniky a nelegální snižování daňové povinnosti. Je jasné, že se k únikům může daňový subjekt „dopracovat“ i špatným zpracováním podkladů, nesprávně vyplněným daňovým přiznáním či nepochopením toho, co chtěl zákonodárce v daňovém zákoně říci. Neúmyslné zkrácení odvodu daní je možné napravit podáním opravného daňového přiznání nebo dokonce až při daňové kontrole. Vědomé porušování a krácení daně je už ale po dřívějších novelách trestního zákona kriminalizované a mohou být kvalifikované jako trestné činy. Každému daňovému poplatníkovi se nabízí bezpočet různých služeb, které mu mají pomoci dosáhnout optimálního stavu při plnění daňové povinnosti. V souvislosti s přijatými zákony ale musí počítat, že od roku 2004 služby podraží kvůli přiřazení základní sazby DPH. Musí také počítat s tím, že nějakou dobu bude trvat, než si daňoví poradci a firmy specializované na školení v oblasti daní a účetnictví připraví nové programy odpovídající aktuálním změnám zákonů. Například se to projevilo i při veletrhu účetnictví a software SFAMEX na podzim v Praze, kdy se nekonal jeden z připravených seminářů. Nikdo v té době si nemohl být jistý, v jakém znění budou zákony schválené a co by se vlastně mělo posluchačům sdělit. A velice důležité bude, jak vláda dokáže upravit oblast daňových povinností, které by také měly přispívat k prorůstovým opatřením po reformách veřejných financí. Nyní se uvažuje o etapě, ve které půjde například o společné zdaňování příjmů manželů, o úlevy pro rodiny s dětmi a podobně. CO MŮŽE BÝT DAŇOVÝM ÚNIKEM
* Krácení tržeb či zatajování příjmů
* Zaměstnávání „na černo“ a vyplácení bez dokladů a také bez odvodů se mzdou spojenými, modifikování „Švarcsystému“
* Neoprávněné náklady, které podle zák. o dani z příjmů nejsou uznatelné (§ 25)
* Vykazování fiktivních služeb v poradenství, reklamě, marketingu, kdy je zcela nepřiměřený rozdíl v ceně služby a nákladech jejího poskytovatele
* Manipulování s dlouhodobým hmotným majetkem, například formou prodeje a následného odkupu za jinou, vyšší cenu a pak odpisování z jiných cen
