Pro evropské státy je existenční nutností vydržet pohromadě. Na konferenci Výzvy pro Evropu to řekla eurokomisařka Věra Jourová. Zároveň se postavila za návrh, aby Evropská unie rozhodovala o méně oblastech, ale zajistila v nich lepší spolupráci než dosud. Česko by podle eurokomisařky také mělo být v EU aktivnější a nemělo by čekat na to, až jiné státy nebo evropské instituce dojdou k rozhodnutí. Jourová také podporuje navázání peněz z EU na právní stát.
Jourová uvedla, že situace ve světě se změnila a lidé i evropské státy si musí uvědomit, že nic už nebude stejné, jako tomu bylo v uplynulých desetiletích. „Řešení je, abychom si uvědomili, že je to existenční nutnost držet v Evropě pohromadě, protože je tady řada výzev a ohrožení zvenčí,“ řekla eurokomisařka. Zároveň ale podle ní je třeba zajistit, aby státy neměly pocit, že je jim společná evropská politika příliš těsná.
Jako nejlepší scénář pro budoucnost Jourová vidí variantu, že by se EU vzdala řešení drobných problémů a zaměřila se jen na hlavní výzvy, které by ale na společné úrovni prosazovala lépe než nyní. Jourová je přesvědčena, že tomu odpovídá i návrh evropského rozpočtu na příští sedmileté období, který klade důraz na zajištění vnější hranice před migrací, na vnitřní bezpečnost nebo na posilování evropské obrany.
Průzkum: EU důvěřuje polovina Čechů, Tusk u nich propadl
Politici zároveň podle eurokomisařky musí lidem lépe vysvětlovat, co EU dělá, aby pro ni zajistili důvěru. Zároveň musí politici naslouchat obavám občanů, které znejistila migrační krize a kteří se kvůli terorismu obávají o svou bezpečnost.
Jourová také vyzvala Česko, aby bylo v EU aktivnější a aby se nesnažilo být za každou cenu solidární s Maďarskem a s Polskem, které Evropská komise obviňuje, že omezují liberální demokracii. Pokud Česko nebude aktivní při hledání evropských řešení problémů a bude pouze kritizovat, mohlo by to pro něj v budoucnu znamenat problém, řekla eurokomisařka. „Když bude Evropa čím dál víc pod tlakem, a víme, že přicházejí nové hrozby, tak bude mít tendenci odhazovat pytle s pískem. Pytle s pískem mohou být také státy, které ne že nedrží slepě basu, ale nespolupracují, netvoří společně a nepracují na tom společném,“ řekla. Podle ní jsou tyto tendence patrné především ve spolupráci Německa s Francií, jejichž role v EU vzroste, až unii opustí Británie.
Navázání peněz z EU na právní stát
Jourová zároveň podporuje navázání peněz z rozpočtu EU na dodržení právního státu v členských zemích. Je to podle ní minimum, které budou vyžadovat daňoví poplatníci, co do rozpočtu přispívají, od zemí, které peníze přijímají.
„Pokud některé země říkají, že se jim tato podmínka nelíbí, musím se jich ptát: Není to minimum, které byste měli garantovat evropským daňovým poplatníkům, pokud chcete jejich peníze? Neměli byste jim garantovat právní stát, to, že nezávislé soudy budou soudit a trestat podvody a korupci spojené s evropskými penězi?“ řekla Jourová.
Přímo kritizovala soudní reformu v Polsku i to, jakým způsobem k ní polská vláda přistoupila. „Nechceme, aby v Evropě platilo, že vítěz bere vše. Že když politická strana vyhraje volby, znamená to, že vláda ovládne justici. Justice musí být nezávislá bez ohledu na politické změny,“ řekla Jourová.
Navázání peněz z EU na dodržování právního státu obsahuje návrh rozpočtového rámce na roky 2021 až 2027, který představila Evropská komise. Posoudit ho ještě musí členské státy, Varšava už dala najevo výhrady proti návrhu. Polsko přitom není jediný stát, který kvůli dodržování právního státu čelí kritice, Evropská komise má dlouhodobě výhrady i vůči Maďarsku.
Dále čtěte:
