Pro trávu do lékárny

Už pět let bojuje dvaašedesátiletá penzistka Mária Brodská z Nymburska s establishmentem. Výjimkou u ní nejsou policejní domovní prohlídky. A už pět let nad ní visí hrozba vězení. Nadmíru se provinila. Pro vlastní potřebu pěstuje pár rostlin konopí, z něhož si vyrábí masti a oleje a léčí si jimi nemocné končetiny. I když jí soud, dokonce i ten Nejvyšší, několikrát osvobodil, obvinění z výroby drog se se železnou pravidelností vracejí jako noční můra.
Mária v tom ale není sama. Podobně mohou být perzekvováni tisíce nemocných lidí, kteří pokoutně pěstují pár rostlinek konopí indického, případně obstarávají přímo marihuanu na nelegálním trhu, aby zmírnili příznaky svých chorob. A všichni z nich tak stojí na špatné straně zákona. Jinou možnost nemají. Konopí k léčebným účelům si nelze v tuzemsku legálně pořídit vyjma loni schváleného spreje Sativex. Ten je ovšem pro většinu pacientů za hranicí dostupnosti – měsíční náklady na léčbu vycházejí na zhruba 38 tisíc korun.
Teď ale přichází zásadní obrat. Česko se odhodlalo po vzoru mnoha zemí bořit mýty a odstranit bariéry. Konopí bude pro pacienty legálně k dispozici v lékárnách. Příslušné změny zákonů, které již v lednu budou předloženy vládě a Parlamentu, by mohly být schváleny letos v létě. Další desítky let trvající tabu zrušila koncem loňského roku i Evropská unie, když povolila používat sladidlo z rostlinky stevia. To je až třistakrát sladší než klasický cukr a díky nulovému obsahu kalorií a dalším vlastnostem je jeho použití více než vhodné pro lidi s nadváhou a pro diabetiky.

S úhradou z pojištění

O tom, že konopí má vedle psychoaktivních i léčebné účinky, je lidstvo přesvědčeno odnepaměti. Ještě v padesátých letech minulého století studoval profesor olomoucké univerzity Jan Kabelík naprosto otevřeně léčebné účinky konopí, převážně jeho antibiotické a analgetické vlastnosti. Pak se však v Česku na dlouhá léta nad výzkumem této rostliny a především nad jejím legálním léčebným užitím zavřela voda. Až silný tlak zdola a hojně signované petice přiměly loni premiéra Petra Nečase a předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, aby iniciovali vznik pracovní skupiny pro legalizaci léčby a výzkumu konopí. Pod vedením děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Zimy pracovali od září na změnách, jež umožní používat konopí k léčebným a výzkumným účelům, vedle lékařů a vědců experti na drogy a drogové závislosti, policisté, legislativci, zástupci Státního úřadu pro kontrolu léčiv, ministerstev a poslanci. V rekordně krátkém čase připravili novely zákonů o návykových látkách a léčivech a úpravy doprovodných norem, díky nimž bude v kontrolovaném režimu léčivé konopí zpřístupněno pacientům. „V posledních dvou desetiletích probíhá ve světě diskuse odborné veřejnosti o využití konopí jako léčiva. Chceme, aby i čeští pacienti mohli za jasně stanovených kritérií legálně toto léčivo užívat,“ zdůrazňuje Tomáš Zima. V kontrolovaném režimu je konopí pacientům dostupné v Kanadě, Izraeli, Nizozemí, Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Španělsku, Německu a v některých státech USA.
Pěstování rostlin pro vlastní potřebu ovšem ani nadále nebude povoleno. Proto se zřejmě bude na léčebné konopí přispívat ze zdravotního pojištění. „Marihuana je zneužívanou drogou. Doporučujeme úhradu léčebného konopí zdravotní pojišťovnou, a to pokud možno úplnou, aby nejen kvalitou, ale i cenou bylo výhodnější než ilegální marihuana na černém trhu,“ upřesňuje další člen komise adiktolog Tomáš Zábranský. Například v Izraeli, kde bylo léčebné konopí legalizováno v roce 1999, dostávají pacienti tento lék zcela zdarma po povolení ministerstvem zdravotnictví a na doporučení odborného lékaře.
Nová pravidla by měla mít podporu napříč politickým spektrem. „Podporujeme legalizaci užívání konopí výhradně k léčebným účelům, nikoli samoléčbu. Regulována bude indikace lékařem konkrétnímu pacientovi a bude spojena se zvláštním dohledem během léčby,“ zdůrazňuje náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek.

Tlumit bolest

Pacienti získají recept na konopí jen od vymezeného okruhu lékařů specialistů a pouze na indikovaná onemocnění a chorobné stavy (viz Diagnózy vhodné k léčbě konopím). Půjde hlavně o tlumení bolesti, nevolnosti a úlevu od spastických stavů. „Na téměř všechny tyto nemoci existuje i alternativní lék. Ovšem ten má buď výraznější vedlejší účinky, anebo slabší léčebný efekt, nebo je dražší, nebo se hůře titruje jednotlivá dávka. Občas se sejdou všechny tyto faktory najednou. Konopí je po staletí vyzkoušenou léčbou napříč světem. V Česku se letos v létě spojil veřejný tlak s odborným zájmem, a tak jsme si spolu s pacientskými organizacemi řekli: Ano, pojďme ji zavést při garantované kvalitě léku i odborné péče, s minimem vedlejších účinků, lege artis podle všech poznatků lékařské vědy,“ vysvětluje adiktolog Zábranský. „Nebo jinak řečeno: udělejme z léčitelství léčbu se vším všudy,“ zdůrazňuje.
Léčebné konopí bude vydáváno na předpisu s modrým pruhem a výhradně elektronicky. Recept bude evidován v centrálním úložišti. „V novele zákona o léčivech bude zavedena nová podkategorie výdeje léku na předpis s omezením. To spočívá v množství předepsaného přípravku či identifikaci pacienta. Do této kategorie budou patřit například i substituční léky, jako je Subutex,“ vysvětluje Plíšek.
Regule mají zabránit neoprávněnému výdeji konopí, ať už by bylo předepsáno jiným než autorizovaným specialistou nebo by si jej pacient nechal předepsat od více lékařů či by se pokusil recept zfalšovat. Policisté se navíc budou moci dotázat, zda má zadržený u sebe léčebné nebo nelegální konopí.

Pěstování s licencí

V první fázi se bude konopí do lékáren dovážet ze zahraničí. Legislativní změny také počítají, že bude povoleno v tuzemsku rostliny pěstovat. Předpokládá se totiž, že domácí pěstitelé budou léčivo dodávat za nižší ceny, než tomu bude u jeho dovozu, a to při stejné kvalitě. Například v Nizozemí jedno balení vyjde na 40 eur. „Tuzemské pěstování také dokáže lépe a flexibilněji zajistit potřebné spektrum a varietu konopných produktů s rozdílnými obsahy a vzájemnými poměry účinných látek a poskytnout tak pacientům efektivní léčbu, k níž nebudou vyhledávány alternativy z černého trhu,“ vysvětluje záměr důvodová zpráva k navrhovaným novelám zákonů.
V souladu s mezinárodní Úmluvou o omamných látkách musí pěstování a distribuci konopí dozorovat státní agentura. V legislativních návrzích se předpokládá, že by tuto funkci převzal Státní ústav pro kontrolu léčiv, jež vyhlásí výběrové řízení na udělení licence. Bude dvoukolové. Nejprve budou muset zájemci prokázat, že jsou schopni vypěstovat konopí ve stálé kvalitě a za určených podmínek. V druhém stupni bude rozhodovat poměr ceny a kvality. Pracovní skupina expertů přitom doporučuje licencování tří až deseti subjektů, které budou léčebné konopí v Česku pěstovat nebo je dovážet. „Zahájení pěstování léčebného konopí lze ze zkušeností zemí, které obdobný systém zavedly, očekávat během šesti až dvanácti měsíců,“ dodává zpráva.

Žádné hulení

Zatím není jasno, kolik pacientů začne bezprostředně po schválení norem konopí užívat. „Předpokládá se pomalý náběh léčby. Nejprve se musí tato možnost odblokovat, a pak si ji budou lékaři osahávat na podkladě zahraničních zkušeností. V Izraeli po deseti letech od jeho legalizace pro léčebné účely užívá konopí jedenáct tisíc pacientů, ale prvních sedm let jich bylo jen několik desítek a pak stovek,“ popisuje Zábranský. Nicméně jen chronickými spastickými stavy trpí v Česku tisíce pacientů. „Neuvažuje se a doufám, že ani uvažovat nebude, že by konopí bylo podáváno dětem a mladistvým,“ doplňuje Zima. Dávkování bude velmi individuální dle pacientových stavů a stadia nemoci. Kouření marihuany má být ale jen marginálním způsobem podávání. Přednost bude mít vaporizace, při níž odpadávají nežádoucí účinky způsobené spalováním, a dále výtažky a masti. Oproti běžným farmaceutickým přípravkům se může konopí chlubit řadou výhod: léčba řady příznaků nemocí vykazuje lepší výsledky, riziko předávkování vedoucí ke smrti je oproti opiátům, steroidním analgetikům a dalším přípravkům limitně blízké nule, je levnější a výskyt nežádoucích účinků je nižší. Jak už bylo řečeno, dosud se konopím léčí spíše jen symptomy nemoci, nicméně mohlo by přispět i k léčbě příčin onemocnění. „Ve světě probíhá výzkum konopných látek, a to hlavně dvěma směry: k regulaci zhoubného bujení a na neurodegenerativní onemocnění. Na výsledky si ale budeme muset počkat ještě roky,“ dodává Zábranský.
Slibnou budoucnost v medicíně má před sebou i další bylinka, která rovněž vane odérem zakázané látky, ač ani náhodou nenese punc psychoaktivní látky, stevia.

Dolce vita bez cukru

I stevia teprve nedávno prolomila tmářství, když ji konečně koncem loňského roku povolila Evropská unie prodávat na pultech evropských obchodů. Tento počin odborníci hodnotí jako vítězství zdravého rozumu. Prodej extraktu z rostlinky zvané Stevia rebaudiana, který konkuruje cukru i umělým sladidlům, byl dosud zakázán a sehnat ho bylo možné nanejvýš jako kosmetikum. Od 2. prosince si ale Evropané již mohou tresť volně kupovat. Několik výjimek ovšem existovalo už před tímto datem – sladit stevií se od roku 2009 smělo ve Francii a v Bavorsku. Bylinou pocházející z oblasti dnešní Paraguaye a Brazílie si bez rizika osladí život i nemocní cukrovkou či lidé s nadváhou. Extrakt, který svou sladivostí až třistakrát překoná cukr, má totiž nulovou energetickou hodnotu. A jako takový byl po dlouhá léta trnem v oku. „Pro diabetiky i lidi, kteří drží redukční dietu je naprosto vynikající, a navíc má i velmi příjemnou chuť,“ popisuje diabetolog Milan Kvapil z Fakultní nemocnice Motol. Jeho pacienti ale výtažky ze stevie až donedávna sháněli jen s obtížemi, protože se obecně mělo zato, že jde o bylinku, která lidskému zdraví spíše škodí. V evropských obchodech a lékárnách jsme se dosud mohli setkat nanejvýš s ústní vodou vyrobenou ze stevie nebo si rostlinku vypěstovat a pak sladit jejími čerstvými či sušenými listy. Za vším stojí americká studie z roku 1985, která tvrdí, že steviol, tedy látka, která je rostlině vlastní, je mutagenem. O šest let později byla americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) doručena anonymní stížnost, že extrakt je navzdory závěrům výzkumu na pultech amerických obchodů stále běžně k dostání. FDA následně jeho prodej s okamžitou platností zakázal. Republikánský kongresman Jon Kyl ale FDA nařkl z toho, že jednal z popudu producentů umělých sladidel. Podezření se nikdy neprokázalo, protože úřad odmítl informátora zveřejnit. Prvně se ale veřejně hovořilo o tom, že za výsledky rozporuplné studie stojí lobby výrobců umělých sladidel a cukru. Někteří propagátoři „sladké trávy“ hovoří i o lobby farmaceutické či zubařské. Závěry studie z poloviny 80. let minulého století vzala za své i Evropská unie, a proto se extrakt stal nedostupným i na jejím území. Odpůrci zákazu argumentovali třeba tím, že indiáni kmene Guaraní, kteří si své maté stevií sladili zřejmě už před 1500 lety, a navíc si s ní léčili různé neduhy, by bylinku dávno vyřadili ze svého užívání, kdyby měla vedlejší účinky. Cesta stevie zpět na pulty amerických a evropských obchodů ale byla ještě dlouhá. Světová zdravotnická organizace (WHO) stevii a její účinky znovu testovala až v roce 2006. A tentokrát došla k velmi odlišným závěrům. Steviol podle ní mutagenem není, proto doporučila prodávat extrakt jako potravinový doplněk.

A bude se studovat . . .

Stevia se do Evropy prvně dostala díky španělským a portugalským dobyvatelům už v 16. století, postupně se na ni ale zapomnělo. Dobře se naopak ujala v Asii. Běžně se s ní sladí například v Koreji, Vietnamu, Číně či Thajsku a od 70. let minulého století i v Japonsku. Díky sibiřskému lidovému léčitelství se o jejích účincích vědělo i v Sovětského svazu, a tak ji v 80. letech minulého století užívali dělníci, kteří pracovali na odstranění jaderné spouště v Černobylu. Mezi její účinky totiž patří údajně i schopnost vyplavovat radionuklidy. Tvrdí to alespoň slovenský chemik Alexander Čumakov, který se účinky bylinky dlouhodobě zabývá. Oficiální studií ale tento závěr prozatím potvrzen nebyl.
Ve srovnání s umělými sladidly má stevia přirozenější chuť a jen část lidí pocítí při její konzumaci rozdíl ve srovnání s cukrem. To je ale podle některých odborníků jediný rozdíl mezi těmito dvěma alternativami cukru. „Neexistují seriózní studie, které by prokázaly, že užívání umělých sladidel je provázeno zdravotními riziky, a to včetně karcinogenních účinků,“ vysvětluje Kvapil. Riziková by prý mohla být pouze dlouhodobá a vysoce nadprůměrná konzumace.
Propagátoři stevie přidávají řadu dalších účinků, které bylina údajně má. Mezi ty nejzásadnější má patřit stimulace slinivky břišní, regulace krevního cukru a stabilizace krevního tlaku. Snižovat má i chuť na sladké, alkohol a tabák. Při vnějším užití pak prý brání vzniku zubního kazu a problémům s pletí.
Některé ze závěrů jsou už vědecky potvrzeny. „Léčebné účinky byly studovány v mnoha in-vitro studiích a na zvířecích modelech. Byl prokázán antihypertenzivní účinek, snižování hladiny krevní glukózy, baktericidní a antivirový, protizánětlivý a imunomodulující účinek,“ říká Lucie Šustková, mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Zároveň ale dodává, že klinické studie zatím nevedly ke schválení léčivého přípravku, který by stevii nebo komponenty z ní obsahoval. Jsou totiž potřeba další studie, které by potvrdily možnost terapie cukrovky, i výzkumy, jež by vyloučily zdravotní rizika při dlouhodobém užívání.

Prohraný boj s byrokracií

Nejlépe se bylince daří v oblastech s delším vegetačním obdobím. V Česku trvá pouze od května do září a listy nemají šanci dozrát. Pěstovat ji je možné sice ve sklenících, což ale pro výrobu extraktu není příliš ekonomické. Hlavními světovými dodavateli jsou proto asijské země, zejména Čína. Stevia je v kontrastu s účinky dosud relativně neznámou rostlinkou, i když zájem o ni se cyklicky vracel. „Zájem o ni byl větší, než je tomu u jiných bylinek, což lze přičíst občasné medializaci v tisku a televizi,“ říká Jakub Krulich, majitel Zahradnictví Krulichovi, kde stevii prodávají již osmým rokem. Břeclavská bioložka Jarmila Teplíková, jež se snažila v tuzemsku stevii propagovat a prodávat prostřednictvím zásilkového obchodu, se na občasnou vlnu zájmu spoléhat nemohla. Stoprocentní přírodní extrakt s názvem Steviana odebírala od slovenského dodavatele a nabízela ve svém zásilkovém obchodě Agentura B od roku 2007. „Stevia pro mne vždy byla srdeční záležitostí a věřila jsem, že tento stoprocentně přírodní produkt se širokým záběrem účinků má velkou budoucnost. Ovšem prosadit Stevianu, v té době i proti vůli EU a lobbistů, není v moci nadšence. Chyběly hlavně peníze na propagaci,“ tvrdí Teplíková, která extrakt nakonec přestala nabízet. Dodnes jí prý ale zájemci o něj telefonují. Stejně jako Teplíková i ostatní distributoři stevii nabízeli oficiálně jako kosmetikum. Diabetici, jimž ji lékař doporučil, zamířili do lékárny například pro ústní vodu s názvem „Sladký polibek“, s jejíž pomocí si pak doslazovali nápoje či připravovali sladkosti. Někteří odborníci ale upozorňují na to, že je třeba sledovat složení extraktů, které nerespektuje poměr glykosidů, jak jej přirozeně najdeme v rostlině. Doporučují pouze stoprocentně přírodní výtažky, protože jinak by prý mohlo dojít k alergické reakci.

Kofola i Coca-Cola

Po prolomení zákazu by se mohlo zdát, že nekalorické přírodní sladidlo okamžitě zaplaví lékárny a obchody, v nichž se dveře netrhnou. Nárůst poptávky je ale zatím velmi pozvolný. „Dokud nemohla být stevia prezentována jako sladidlo, nebyla pro zákazníky až tak zajímavým produktem. Prodeje se pohybovaly řádově v desítkách kusů za rok. Nyní prodáváme stejné množství za měsíc,“ říká Jitka Holčáková, marketingová manažerka společnosti Vivantis, která provozuje několik internetových obchodů. Několik pražských lékárníků oslovených týdeníkem Euro dokonce o rostlině jménem stevia reabaudiana či o extraktu z ní nikdy neslyšeli. Ani běžné obchody toho o stevii zatím mnoho nevědí. Například Kaufland prý dosud neobdržel nabídku od žádného dodavatele. Naproti tomu Billa se ji od března chystá nabízet. Již nyní se na ni dá narazit v „zelených“ obchodech, jako je třeba Country Life. „Situace se legalizací velmi zjednodušila. Dodavatele není těžké sehnat, máme nabídky od několika tuzemských i zahraničních,“ říká Otakar Jiránek, ředitel sítě Country Life. O krok napřed jsou i výrobci limonád, kteří už léta bojují proti osvětě varující před přeslazeností nápojů tím, že na trh přicházejí s různými „nulovými“ či „nízkoenergetickými“ variantami. Kupříkladu Coca-Cola už od roku 2009 nabízí limonády slazené stevií ve Francii. „Celosvětově má Coca-Cola přes 30 nápojů, které jsou slazeny stevií v kombinaci s jinými sladidly,“ vypočítává Daniela Paličková, mluvčí firmy pro Českou republiku. Firma chce dále zkoumat, které další typy nápojů by stevií mohla sladit. „S jejím využitím při výrobě nápojů počítáme i v České republice. Je ale příliš brzy na to, abychom mohli naše plány v této oblasti blíže specifikovat,“ dodává Paličková.
Neotálí ani česká Kofola. „Expedici prvního výrobku s přídavkem stevie plánujeme na začátek února tohoto roku. Půjde o nápoj Kofola bez cukru,“ uzavírá Egle Wehle, brand manažerka pro Kofolu.

Diagnózy vhodné k léčbě konopím (Návrhy českých odborných lékařských společností)
- Chronické a neztišitelné bolesti u řady chorobných stavů – u zvýšeného svalového napětí (u křečí, spasticity), onkologické bolesti, postherpetické neuralgie (bolesti nervového původu po onemocnění pásovým oparem), u revmatoidní artritidy (ztuhlost a bolesti způsobené chronickými autoimunitními záněty měkkých tkání kloubů a dalších orgánů) atd.,
- Třes a poruchy svalového napětí (křeče, škubavé pohyby, poruchy chůze, mimiky) u řady chorobných stavů (např. Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza),
- Kožní poruchy jako atopický ekzém, lichen planus (zánětlivé poškození a vyrážka kůže a sliznice, často v oblasti úst), psoriáza (lupénka) a další,
- Neuropatie (poruchy nervových vláken) po chemoterapii, u HIV/AIDS, u stavů po encefalitidách (zánětech mozku),
- Akutní záchvat glaukomu (tzv. „zelený zákal“, spočívající v bolestivém a zrak ničícím zvýšení nitroočního tlaku),
- nechutenství u pacientů s nádorovými onemocněními a HIV/AIDS a ztráta tělesné hmoty při HIV/AIDS (tzv. wasting syndrom).
Zdroj: Důvodová zpráva k novelám zákonů o návykových látkách a o léčivech

Marihuana - Jde o drogu, která se vyrábí usušením květenství samičích rostlin konopí s obsahem nad 0,3 procenta THC. Název marihuana je počeštěnou verze španělského označení marijuana
- Nejpodstatnější chemickou složkou jsou kanabinoidy. Hlavní biologicky aktivní látkou, zodpovědnou za omamné účinky, je THC. - Sedativní, analgetické a antibiotické účinky projevuje druhý, téměř vždy zastoupený kanabinoid CBD, tj. kanabidiol.

THC (delta9-tetrahydrokanabinol) - Je hlavní psychoaktivní látkou pryskyřic, přisuzuje se mu 75 až 100 procent psychických účinků. - Jeho množství v rostlině kolísá takřka od nuly až po 95 procent z obsažených kanabinoidů. - Marihuana připravená z velmi kvalitního konopí a velice pečlivě pěstovaná může mít kolem 12 procent THC v sušině. Běžně se jeho obsah pohybuje okolo 5 až 10 mg na gram.

Stevia rebaudiana - První informace i ní pronikly do Evropy díky kolonizátorům v 16. století.
- Dnes sladí stevií odhadem dvě miliardy lidí.
- Extrakt je 200- až 300krát sladivější než cukr, a přitom má nulovou kalorickou hodnotu.
- Bylina údajně působí například na regulaci množství cukru v krvi, stabilizaci krevního tlaku, zrychluje regeneraci organismu po námaze, má antiseptické účinky na pokožku, snižuje pocit bolesti či zabraňuje vzniku zubního kazu.
Zdroj: Jarmila Teplíková