První městské golfové hřiště v České republice začalo vznikat před třemi lety nedaleko Brna mezi obcemi Jinačovice a Kuřim.
Nedaleko brněnské přehrady by mělo být mistrovské osmnáctijamkové hřiště, cvičná devítka, tedy jakýsi public, driving range (odpalovací místo), chip & putt (cvičný prostor pro krátkou hru) a klubovna s parkovištěm. Každé město potřebuje nabídnout svým obyvatelům a návštěvníkům určitou paletu sportovišť a právě golfové hřiště v Brně chybí, říká vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy brněnského magistrátu Miloš Šifalda. Nedostatek public hřišť, na něž může přijít kdokoliv, aniž by měl zelenou kartu, a zahrát si, brání podle odborníků většímu rozmachu golfu u nás. „Právě tato hřiště mohou pomoci zbořit mýtus o golfu jako drahém sportu. Budou–li mít lidé možnost zahrát si i bez zelené karty, tak poznají, co je to golf, tvrdí bývalý prezident Golf Clubu Karlovy Vary Petr Voráček.
Prvními vlaštovkami veřejných hřišť je devítijamkové hřiště v Mariánských Lázních v prostoru bývalého driving range a v Hluboké nad Vltavou. Mariánskolázeňští vycházejí z toho, že ten, kdo přijde poprvé, jde nejdříve na driving range, kde se za asistence trenéra naučí základy, a teprve potom přechází na hřiště. Podobné public hřiště má podle Šifaldy být u Jinačovic. „Máme představu, že tam bude moc přijít opravdu kdokoliv a zahrát si. Cenu nechceme nasazovat nijak vysoko. Přemýšlíme o podobné částce jako za hodinu tenisu v hale čili někde kolem tři sta padesáti korun, říká Šifalda. Do konečné ceny bude mít co mluvit také investor stavby Par Golf Club Brno. Tvrzení jeho představitelů ale kontrastuje s vyjádřením magistrátního úředníka. „Filozofie hřiště se mění den ze dne. Naše idea je taková, že bude–li na velkém hřišti turnaj, tak na malém hřišti si budou moci lidé zahrát. Samozřejmě že bychom rádi udělali public hřiště, ale někdo ho musí zaplatit. Navíc nevíme, jak zajistit, aby se hráči, kteří by si přišli zahrát na malé hřiště, nezranili, pokud nebudou o golfu nic vědět, konstatuje autor projektu Milan Gál. Jeho kolegyně, manažerka projektu Městské golfové hřiště Brno Dagmar Špačková tvrdí, že na malé devítce budou moci hrát jen majitelé zelené karty, nebo hráči s hendikepem. „Nemůžeme si dovolit, aby někdo hřiště zničil. Je něco jiného veřejnost v zahraničí, především v Německu, Anglii a Spojených státech, a u nás. Tam má golf obrovskou popularitu a lidé znají základní pravidla bezpečného chování, tady o tom nejsme přesvědčeni, doplňuje Špačková. S jejími slovy souhlasí viceprezident České golfové federace Karel Vopička. „Když někdo investuje do vybudování hřiště, pak má právo rozhodovat o tom, kdo tam bude hrát. Pravdou však je, že dostanou–li se na malé hřiště jen lidé se zelenými kartami, tak to rozvoji golfu moc nepomůže. V případě, že by se vymyslel jiný způsob, třeba jakési povolení, tak by se dalo o tom uvažovat, tvrdí Vopička.
Na provozování malé devítky se budou muset zástupci města Brna, které na vybudování přispělo pěti miliony korun, a Par Golf Clubu Brno, ještě dohodnout. Otázka možnosti hrát na malé devítce bez zelené karty však není jediná sporná. Postoj zástupce magistrátu a investora se liší také v tom, jak se bude využívat devět jamek postavených v první fázi. „Investor v první etapě postaví devět jamek v místě, kde je hodně vláhy. Předpokládáme, že by se tam mohlo hrát příští rok na přelomu června a července. Toto hřiště bude to veřejné. O tom, zda se postaví mistrovské osmnáctijamkové, se rozhodne až podle prostředků, které bude klub mít, dodává Šifalda. Podle plánů, které předložila manažerka projektu Špačková a jež potvrdil i architekt Gál, má být malé hřiště, určené jako cvičné, na jiném místě. „V první etapě vybudujeme prvních devět jamek mistrovské osmnáctky. Teprve nakonec postavíme malou devítku, řekl Gál.
Projekt městského golfového hřiště vzbuzoval od začátku řadu nejasností a pochyb. Tou největší byla skutečnost, že v územním plánu Kuřimi byla zakreslena vysokorychlostní železniční trať. „Není však zakreslena v plánech sousedních obcí a navíc, kdyby vedla tudy, musela by vést přes hypermarket Globus a obec Ivanovice, říká vedoucí stavebního úřadu v Kuřimi František Macek. Miloš Šifalda z brněnského magistrátu dodává, že není jisté, zda se tento projekt uskuteční. „Začátek výstavby trati se plánuje někdy na rok 2010, a to u Prahy. Není vůbec jisté, že dojde až k Brnu a z které strany.
Hřiště by mělo stát více než padesát milionů. „Obecně se počítá se dvěma miliony na jednu jamku. Máme pět milionů od města a další peníze možná získáme ze St. Andrews. Máme také plán, jak získat další finance, ale ten nebudeme prozrazovat, dodává architekt Gál. Vznikající hřiště u Jinačovic má výsostné postavení. Ve druhé polovině srpna se na ně totiž má přijet podívat komisař ze skotského St. Andrews a rozhodnout, zda doporučí hřiště k dotaci od světové nadace pro rozvoj golfu.
