Evropská unie financuje projekt HoloFood, který zkouší uplatnit „holistický pohled“ na produkci potravin. Optimalizace živočišné výroby má zahrnovat takovou stravu, aby zvířata co nejlépe prospívala bez využívání antibiotik. Vědci se nejprve zaměří na chovy kuřat a lososů.
„Hlavní myšlenkou je, že pokud chov zvířat bude vyžadovat méně zdrojů, krmiv, antibiotik a dalších vstupů, sníží se také jejich plýtvání,“ vysvětlil koordinátor projektu HoloFood Thomas Gilbert z univerzity v Kodani.
Akademici vycházejí z předpokladu, že evropská populace konzumuje dvakrát více masa než před 50 lety a spotřeba bude růst. Kromě udržitelnosti je potřeba živočišnou výrobu optimalizovat, aby chovy dávaly co nejvíce masa. To znamená co nejvíce snížit vstupy a maximalizovat výstupy.
Mají státy začít regulovat spotřebu masa?
K tomu má pomoci například využívání probiotik, jež upravují střevní mikroflóru. „Existuje stále mnoho neznámých faktorů, které ovlivňují produkci potravin živočišného původu. Zejména se jedná o využití přírodních doplňků, jako jsou pre- a probiotika, jež zlepší zdravotní stav zvířat,“ dodal Gilbert.
| Probiotika – živé organismy přidávané do potravin či krmiv, které mají příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry |
| Prebiotika - nestravitelné složky potravin, které podporují růst nebo aktivitu střevní mikroflóry, a zlepšují tak zdravotní stav konzumenta |
Zdroj: wikipedia
HoloFood spojuje deset akademických pracovišť v Dánsku, Německu, Španělsku, Polsku, Norsku a Británii. Vědci se zaměřují na působení přírodních doplňků v krmivech na molekulární úrovni zvířat a lepší pochopení jejich fyziologických procesů.
V této fázi projektu se zaměří na chovy kuřat a lososů. Odborníci zkoumají, jak na genové úrovni tato zvířata reagují na doplňky v krmivech. To má pomoci optimalizovat jejich použití v praxi. Cílem je omezit spotřebu krmiv. Nový přístup má také například zlepšit poměr svaloviny na úkor tuků. Produkce masa by se měla zlevnit a zároveň být zdravější.
Projekt začal letos v lednu, skončit má na konci roku 2022. EU na něj přispěla částkou 9,86 milionu eur (254 milionů korun).
Dále čtěte:
Čerstvé mléko s trvanlivostí 40 dní? Američané dotáhli sovětský nápad
Fazole a hrách: uživit deset miliard lidí mají alternativní bílkoviny
Číňané žízní po mléku. Zbytek světa jim má chovat dobytek
Nový trend v biopotravinách: zákazníci chtějí etické mléko od krav s telaty
