PROBLÉM, KTERÝ NELZE ODLOŽIT

Rok 2000

Mnoho manažerů a politiků podcenilo problém, který může nastat s příchodem roku 2000. Domnívali se totiž, že v nejhorším budou hodiny na jejich osobním počítači ukazovat špatné datum. Se změnou letopočtu ale mohou kleknout celé informační systémy, výrobní linky, dodávky energií či vypořádání plateb.

Nebezpečí velkých poruch na přelomu roku se stále přibližuje. Vláda teprve minulý týden projednala informace národního koordinátora Karla Berky o potřebných opatřeních a uložila ministru financí Ivu Svobodovi, že má do konce května zajistit 96 m ilionů korun. Takový je Berkův minimální rozpočet na zajištění servisu koordinujícího jednotlivá opatření.

Pro srovnání: Velká Británie vyčlenila na pomoc podnikům a na vyškolení 20 000 odborníků 70 milionů liber (tedy zhruba 3,5 miliardy korun).

Trochu jiný rozpočet než vláda má ale Česká národní banka. Ta o peníze nemusí škemrat v Parlamentu, a tak na řešení Y2K (mezinárodně užívaná zkratka označující tento problém) vyčlenila jednu miliardu korun.

Velké společnosti, především ty se západním vlastníkem, na řešení potíží s rokem 2000 pracují již od roku 1996 či 1997. Naproti tomu mnohé střední a menší podniky, státem řízené rozvodné společnosti či zdravotnická zařízení Y2K podcenily a s prací ještě ani nezačaly. Bohužel na rozdíl od jiných případů vyřešení tohoto problému nelze odkládat. 31. 12. 1999 je deadline, kterou ani sebevýřečnější manažer nezmění.

Na komplexní řešení je již pozdě, takže stát a případně velké společnosti, které s projektem Y2K teprve začínají, by se měly soustředit především na přípravu krizových plánů. „Česká vláda se začala problému věnovat až na konci loňského roku. N yní analyzuje stávající situaci a adaptuje krizové plány. Možná ale v časovém horizontu, který jí zbývá, se již nedá ani nic jiného dělat, říká Lešek Hottowy, manažer informačních a komunikačních systémů Tabáku, a. s.

Na Silvestra ve výtahu

Počítače řídí rozsáhlé systémy a kolaps jednoho může vyvolat dominový efekt vedoucí ke zhroucení celého komplexu. Navíc nejde pouze o problém počítačů. Jak ukazuje údaj o využití mikročipů, pouze patnáct až dvacet procent z celkového počtu vyrobených mikročipů bylo instalováno ve výpočetní technice. Zbytek můžeme hledat v nejrozmanitějších zařízeních - od lékařských přístrojů na jednotkách intenzivní péče až po moderní výtahy a luxusní automobily. Na Silvestra proto radši běžte po schodech, jinak můžete skončit uvězněni v mezipatře v ně které luxusní zdviži.

Vážnost situace si minulý týden konečně uvědomil i Zemanův kabinet. V přijatém usnesení konstatuje, že „řešení problematiky roku 2000 je nutné věnovat maximální pozornost, neboť jen tak je možné eliminovat vážná rizika spojená s Y2K . A v důvodové zprávě je uvedeno, že problém Y2K má důsledky v oblasti technologických zařízení, které „mohou vést k výpadkům v dodávkách elektřiny, plynu, vody, tepla občanům a ekonomickým subjektům . „Jeho možný dopad se může p rojevit negativně i v oblasti zdravotnictví vzhledem ke stávajícímu rozvoji lékařských přístrojů.

Tímto vládním usnesením Česká republika získá přístup ke 100 tisícům dolarů od Světové banky, která jimi stimuluje a podporuje jednotlivé země, aby Y2K začaly řešit na vládní úrovni. Ve srovnání s USA či GB však máme dvouletý skluz.

Ruská ruleta ve špitálech

Národní koordinátor Karel Berka považuje v současné době za nejpalčivější problém v resortu zdravotnictví. Testování lékařských přístrojů je zatím velkou neznámou. Ministerstvo zdravotnictví sice ve své zprávě uvedlo, že je nutné ověřit lékařsk é přístroje z hlediska Y2K, ale ze slovenské studie vyplývá, že o 70 procentech lékařských přístrojů nelze poskytnout žádné stanovisko, či je přímo známo, že nejsou na přechod do roku 2000 připraveny. Daniel Kardoš, ředitel odboru informatiky m inisterstva zdravotnictví, ve zprávě pro Berkův úřad uvedl: „Kritická je situace zejména v nemocnicích v oblasti zabudovaných přístrojových mikročipů.

V této situaci získává touha mnohých manželů porodit první dítko roku 2000 skutečně absurdní rozměr. Být letos o Silvestra závislým na lékařských přístrojích bude totiž velmi riskantní.

Informační vakuum

Nedostatek informací je jedním z největších problémů, který v souvislosti s přípravou na rok 2000 trápí manažery velkých korporací. Česká státní správa totiž podniky ani veřejnost o potenciálních rizikách vůbec neinformuje.

„Máme například výzkum od společnosti PriceWaterhouse-Coopers, podle kterého je největší riziko u distributorů plynu, kteří často ještě vůbec s řešením problému nezačali. My jsme začali v roce 1996. Jak vláda odhaduje možná rizika výpadku dodávek plynu v jednotlivých regionech, je pro nás klíčová informace. Topíme v celé budově plynem, plyn je pro naši výrobu základní energetickou surovinou. Musíme tedy připravit krizové plány pro všechny možné případy, ale kvůli absenci inform ací nevíme, jak vysoká jednotlivá rizika jsou. Pokud totiž okolní prostředí nebude na rok 2000 připraveno, nebudou nám naše vnitřní přípravy moc platné, říká finanční ředitel společnosti Unilever ČR Didier Bonneau.

O absenci jakékoli komunikace ze strany vlády svědčí i informace Světové banky. Ta monitoruje, jak se různé vlády k řešení Y2K staví, zda již přijaly nějaký plán a ustavily tým a podobně. Kolonka České republiky je prázdná, protože k abinet Světové bance vůbec neodpověděl. Ze stejné tabulky dostupné na internetu se například světoví investoři dozvědí, že Bosna, Litva, Rumunsko či Tádžikistán (vybráno namátkou) na rozdíl od středoevropského tygra s blbou náladou problém roku 2000 již řešit začaly.

Zablokované dveře

Společnost Tabák se věnuje přípravám na rok 2000 již od konce roku 1996. „Na problém Y2K upozornilo švýcarské regionální ředitelství mateřské společnosti Philip Morris před třemi lety a od té doby ho celosvětově řešíme. Na konci loňského roku jsme m ěli připravené všechny vnitřní systémy společnosti a letos se věnujeme přípravám krizových plánů, kde odhadujeme, jak se rok 2000 projeví na okolním prostředí. Počítáme, že celosvětově řešení problému Y2K přijde Philip Morris na 300 až 500 milionů d olarů, říká Lešek Hottowy, manažér informačních a komunikačních systémů Tabáku, a. s.

Tabák začal inventurou a revizí informačních technologií, při které zjistil, že nevyhovují ani některé novější typy osobních počítačů značkových výrobců. „Odhalili jsme, že závažné potíže by mohly nastat se softwarem pro řízení a plánování výr oby, nevyhovovaly programy pro zpracování mezd a systém vnitropodnikové elektronické pošty, říká ředitel Hottowy.

V druhé fázi v Tabáku kontrolovali systémy řízení a kontroly výroby a jednotlivé výrobní stroje. Ve třetí fázi došlo na technickou infrastrukturu (vybavení budov, rozvody elektřiny, vody, vytápění, protipožární a zabezpečovací systém y, dopravní prostředky). „Například jsme provedli test řízení vstupu do budovy pražského ředitelství. Ukázalo se, že pokud bychom nepodnikli žádná opatření, došlo by 1. ledna ke kolapsu systému a automatické dveře u hlavního vchodu stejně jako bezpečnostní zóny v jednotlivých patrech by zůstaly uzavřené, říká ředitel Ho ttowy.

V Tabáku rovněž analyzují připravenost svých obchodních partnerů. „Devět procent představují opravdu klíčoví partneři a z nich bohužel 40 procent bude mít podle našeho odhadu s příchodem příštího roku velké problémy, tvrdí Hottowy.

Krizový plán Unileveru

Stejně komplexní řešení jako v Tabáku probíhá od roku 1996 i ve společnosti Unilever. „Loni v říjnu jsme dokončili přípravy našeho vnitřního systému. Letos v říjnu budeme mít připravený plán pro všechny situace, aby bylo jasné, jak ře šit jednotlivé krizové případy, říká finanční ředitel společnosti Unilever ČR Didier Bonneau. Rovněž rozpočet Unileveru počítá na Y2K s velkou částkou. „Unilever ČR vynaloží podle mých dnešních odhadů asi půl milionu liber. Celosvětově potom Unilev er za změnu letopočtu zaplatí zhruba 300 milionů liber, říká ředitel Bonneau. „V celé této budově topíme plynem. Pokud dojde k přerušení jeho dodávek, musím mít připravené náhradní řešení, jak zajistit pracovní podmínky alespoň na jednom patře. Mus ím se snažit, aby můj plán počítal s každou možnou eventualitou a aby riziko tedy vždy konvergovalo k nule, vysvětluje Bonneau.

Unilever monitoruje připravenost svých dodavatelů i odběratelů a snaží se vyhodnocovat kusé informace o připravenosti okolního prostředí a státních orgánů. Především jde o oblast telekomunikací, výrobců a distributorů energ ií a bank. „Naši zákazníci po nás pochopitelně chtějí co nejvíce informací, abychom společně zajistili, že zboží společnosti Unilever bude na pultech dostatek. Jenže pro nás je obtížné dávat jednoznačné informace, když nevíme, jak se bude chovat pro středí, na kterém jsme závislí, říká ředitel Bonneau.

Krizový plán Unileveru počítá s tím, že jako obyčejně před vánočními svátky zavřou na pár dní továrny. Na Silvestra odpoledne vypnou veškeré informační technologie a budou sledovat, co se bude v nejbližších dnech dít. Třetí den bude ne děle. V neděli přijde do práce IT team a zkusí všechno spustit a večer padne rozhodnutí, zda od pondělí se pojede normálně, nebo v nějakém krizovém režimu. „Musím počítat se vším. Třeba jak se skontaktuji se spolupracovníky, pokud doj de k poruchám v telekomunikacích. Občas je obtížné přesvědčit zaměstnance, že problém roku 2000 je opravdu závažný, říká ředitel Bonneau.

Mezi panikou a lhostejností

Manažeři Tabáku a Unileveru se shodují, že pokud dojde k závažným komplikacím, například přerušení dodávek plynu, musí mít připravenou pomoc pro své zaměstnance. „Bude-li v Praze dvacet pod nulou a nepůjde-li plyn, tak se lidé v prvé řadě budou muset postarat o sebe a své rodiny a teprve potom se budou moci věnovat své práci, říká ředitel Hottowy.

Vláda by měla být na podobné krizové scénáře také připravená.

Střední a menší podniky, pokud se přípravám na rok 2000 zatím nevěnovaly, mají nejvyšší čas. Podle Didiera Bonneau by měly pragmaticky analyzovat své firmy a ohodnotit potenciální rizika. Například kolaps počítače řídícího luxusní automobil by představoval mnohem větší škodu než setmělá televize. A po důkladné analýze je třeba přijmout opatření, která odpovídají velikosti firmy. Užitečné je například kontaktovat obchodní partnery a zjistit, jak jsou oni připraveni, či od různých dodavatelů žádat dodatek ke smlouvě, že zboží bude normálně fungovat i na přelomu roku a v roce 2000.

Propadnout panice, nebo vytrvat v netečné lhostejnosti vzhledem k nadcházejícímu roku může do mnohých českých podniků přinést některými ekonomy tolik vzývaný bankrot.