Problém s Kavčím zobákem

Koncesionářské poplatky České televize prověřuje antimonopolní úřad

Vedení České televize musí řešit závažný problém. Dle informací týdeníku EURO totiž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) šetří, zda veřejnoprávní médium nezneužívá koncesionářské poplatky. Loni ČT takto vybrala 5,786 miliardy korun, letošní plány počítají s výběrem inkasa ještě o něco vyšším. „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže šetří podnět týkající se České televize, a to z hlediska hospodářské soutěže i veřejné podpory. Šetření nebylo dosud ukončeno,“ potvrdil informaci místopředseda ÚOHS Kamil Rudolecký. Kdo podnět podal, ani žádné další podrobnosti, neuvedl. Dle informací týdeníku EURO šetření úřadu souvisí se spuštěním zpravodajského kanálu ČT24 a sportovního ČT4. Česká televize totiž jejich rozvoj hradila částečně i z koncesionářských poplatků, což mohlo znevýhodnit některé konkurenční kanály. Ty musely rozjezd hradit ze zdrojů svých majitelů, případně z bankovních úvěrů. „Platit rozvoj veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků v oblasti, kde působí konkurence, není nic jiného než zneužití veřejné podpory a znevýhodnění dalších soutěžitelů na liberalizovaném televizním trhu,“ rozohnil se jeden z manažerů pohybující se v mediální branži. S ohledem na citlivost případu si nepřál zveřejnit své jméno. Současně podotkl, že šetření ÚOHS nesouvisí se současným vedením televize, ale se způsobem, jakým bylo nastaveno financování jejího provozu a rozvoje.

Já to nebyl O tom, že je situace skutečně vážná a že podnět, který zkoumá ÚOHS není z kategorie „rychle prověřit a odložit“, svědčí i to, že antimonopolní úřad kromě věty, že se problémem zabývá, nezveřejnil další informace. Navíc již koncem loňského roku vypracoval analýzu, jež se zabývá oblastí financování veřejnoprávních médií (viz Britové vrací, Češi bádají).
Týdeník EURO oslovil všechny významné komerční televize působící na českém trhu. Jejich zástupci shodně tvrdí, že za podnětem antimonopolnímu úřadu jejich stanice nestojí. Přijít na autora podnětu je práce takřka pro detektivní agenturu. Zatím bezvýsledné pátrání má několik variant. Za prvé: kvůli citlivosti problému se z oslovených televizí nechce nikdo přiznat. Za druhé: v politických kruzích se nedávno rozhořel spor o přeměnu financování veřejnoprávních médií, kdy by koncesionářské poplatky měly být nahrazeny přímými dotacemi ze státního rozpočtu. Někdo tak mohl spustit dělostřeleckou přípravu pro lepší prosazení svého návrhu.
A za třetí: na trhu dle informací týdeníku EURO koluje zpráva, že doposud neznámý investor zvažuje akvizici zpravodajské televize Z1, která je přímým konkurentem ČT24. „Potenciálnímu investorovi nejde ani tak o mediální byznys, jako spíše o jistý arbitrážní potenciál,“ tvrdí zdroj obeznámený se situací. Česká televize totiž financovala rozvoj ČT24 částečně i z koncesionářských poplatků. „A pokud ÚOHS rozhodne, že tak zneužila veřejnou podporu a ovlivnila hospodářskou soutěž na mediálním trhu, zahájí se státem arbitrážní řízení,“ dodal zdroj. Majitel Z1, finanční skupina J&T, však týdeníku EURO takovou informaci vyvrátila. O prodeji televize s nikým nejedná, zbavit se jí prý nechce.

Vágní veřejnoprávnost Šéfové konkurenčních televizí na otázku, zda považují současnou formu financování rozvoje České televize za konkurenční výhodu, reagují velice zdrženlivě. TV Prima se dokonce odmítla k tématu vyjádřit. Mluvčí Jana Kocová pouze uvedla: „Nepřísluší nám hodnotit tuto problematiku.“ Nový šéf Z1 Zdeněk Šámal poukazuje na to, že Česká televize mohla utratit koncesionářské poplatky i na něco jiného. „Měla je investovat jinam? Třeba do platů a sociálních výhod zaměstnanců? Nebo snad do výroby Nedělních chvilek poezie? To, na co se ptáte, spíše souvisí s jinou a mnohem širší otázkou – na co přesně má ČT prostředky získané z koncesí používat a zda to ,všechno‘, co ze zákona musí, je opravdu definováno přesně a s ohledem na dobu. Teď je to tak, že zpochybnit i obhájit můžete vlastně celé to ,všechno‘. Pravdu bude mít ten, kdo chce více pohádek, i ten, kdo chce kvalitní sportovní přenosy,“ říká Šámal, jenž byl u rozjezdu ČT24 i ČT4-Sport. Je si však vědom, že zákon v současné podobě dává České televizi ohromnou výhodu, kterou jiné subjekty podnikající ve stejném oboru nemají. „Nemyslím si ale, že by bylo správné teď ČT peníze rychle sebrat a jiným je přidávat,“ dodává.
Zatímco ve zpravodajství soupeří televizní kanály o desítky milionů korun reklamních peněz, v oboru sportovních přenosů stanice bojují o stovky milionů. Bylo by tedy logické, že provozovatelé sportovních kanálů budou na současnou praxi ČT, která dle některých mediálních expertů překračuje veřejný zájem, pohlížet kritičtěji. Petr Dvořák, šéf televize Nova, pod níž patří i kanál Nova sport, však zvolil podobně smířlivý tón jako Šámal. „Na ČT4-Sport běží spousta menšinových sportů, jež nejsou pro televize našeho typu komerčně zajímavé. Podle mého názoru otázka nestojí na tom, zda veřejnoprávní televize špatně investuje koncesionářské poplatky do nějakého produktu, či nikoliv. Problém je spíš v tom, že není dobře definováno, co je veřejná služba,“ řekl Dvořák týdeníku EURO.
Zákon o České televizi je podle něj v předmětu „veřejnoprávnosti“ koncipován velice vágně, takže je složité hodnotit, zda ČT předpoklady v tomto směru naplňuje, či nikoliv. „Dnes se za pojem veřejnoprávnost může schovat prakticky cokoliv. Kdyby bylo jasně definováno, jakým způsobem je veřejná služba poskytována, co se pod tím skrývá a jak by to měla Česká televize naplňovat, nebudeme řešit jednotlivosti jako například otázku, zda využití poplatků pro rozjezd ČT4-Sport je, nebo není v souladu se státní podporou,“ dodal Dvořák. Do doby, než budou pravidla pro Českou televizi jasně definována, bude kdejaký tatík doma u televize jednou týdně nadávat nad tím, že tam jde zrovna golf a ne jeho oblíbený fotbal. A jeho žena zase kroutit hlavou nad tím, že se z koncesí platí sportovní kanál pro chlapy, ale na ženské se jaksi pozapomnělo.

* BOX
Britové vrací, Češi bádají**
Problematika financování veřejnoprávních médií není jen českou výsadou, touto tematikou se totiž zabývá i samotná Evropská komise (EK), která v červenci přijala nová pravidla posuzování financování veřejnoprávních médií. Ta mají ochránit provozovatele soukromého vysílání. V minulosti tak například britská vláda po intervencích EK zrušila plánovanou subvenci čtrnáct milionů liber, tedy asi 400 milionů korun, pro státní Channel 4. Minulý měsíc zase musely francouzské státní orgány žádat EK o autorizování dotace pro France Telévisions. Instituce sice subvenci dostala, EK ale teprve rozhodne, jestli ve francouzské televizi nedochází k nedovolené podpoře. I kvůli podobné hrozbě v Česku již vloni na podzim vypracoval ÚOHS dokument, jenž analyzuje tuzemské vysílací poměry. V dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici, se mimo jiné uvádí: „Větší hospodářská soutěž spolu s přítomností státem financovaných provozovatelů vedla ke vzrůstajícím obávám pokud jde o rovnost podmínek, na něž Evropskou komisi upozornili soukromí provozovatelé.“ Stížnosti se týkaly právě způsobu financování veřejnoprávních vysílacích organizací. Antipomonopolní úřad v dokumentu naznačuje, že situace v dané oblasti není zcela přehledná, k čemuž přispívají i výroky samotné Evropské komise. Ta například argumentuje tím, že státní podpora nesmí ovlivnit podmínky obchodu a hospodářské situace v EU – za což investice do vybudování zpravodajského a sportovního kanálu lze považovat – avšak v jiné části dokumentu si „otvírá zadní vrátka“. Upozorňuje totiž, že takové peníze lze využít v případě, že výsledek přispívá k zachování kulturní rozmanitosti dané země. Ovšem za předpokladu, že „taková podpora neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v míře odporující společnému zájmu“.