Před časem vedení elektrárenské firmy oznámilo ambiciózní plán, který počítal s rekonstrukcí čtyř velkých energetických zdrojů. Na jejím konci měly být k dispozici elektrárny se zvýšenou účinností výroby elektřiny, které současně okolní prostředí o poznání méně zatěžují zplodinami než jejich dosluhující předchůdkyně. Zatím se tak ale neděje. U většiny projektů je několikaleté zpoždění.
Podle informací týdeníku Euro jsou smlouvy s dodavateli natolik vágní, že není vůbec jisté, zda se podaří dohnat dodavatele, kteří způsobili zpoždění miliardových projektů, k zodpovědnosti, především té finanční.
Rok sem, rok tam
Týdeník Euro má k dispozici zprávu o „stavu rekonstrukce“ klíčových elektráren, kterou zpracovali samotní zaměstnanci energetické firmy. Oficiálně sice ČEZ tvrdí, že nejde o nic dramatického, pokud si ale zmíněný dokument pozorně přečtete, zjistíte, že o pozitivní četbu nejde.
Dokument popisuje historii a aktuální situaci při výstavbě či rekonstrukci čtyř velkých energetických zdrojů, konkrétně výstavbu nového bloku Elektrárny Ledvice, komplexní obnovu Tušimic II a Prunéřova II a ekologizaci Elektrárny Mělník I. „Věcně se dodavatelům (a to i renomovaným) nedaří technicky zvládnout zejména nadkritické parametry pro rekonstrukci kotlů, turbín, ale i zařízení na podkritické parametry je třeba modifikovat,“ uvádí se v dokumentu.
Zjednodušeně řečeno, nové zařízení dodávané do elektráren je poruchové, třeba kotle a turbíny netěsní, je třeba za pochodu upravovat technické parametry a hledat nová řešení. „Někteří zaměstnanci si již ze současného stavu dělají legraci a s nadsázkou přirovnávají situaci k bulharskému Belene,“ tvrdí jeden z pracovníků ČEZ, který si nepřál s ohledem na citlivost problému zveřejnit své jméno.
Belene je již desítky let rozestavěná jaderná elektrárna v Bulharsku. Jednou Bulhaři rozhodnou, že elektrárnu dostavovat nebudou, podruhé zase chtějí tohle rozhodnutí zrušit a elektrárnu dobudovat. Aktuálně je na jejím staveništi klid.
Klíčový dodavatel zařízení, společnost Alstom, se údajně přiblížila kvůli prodlevě maximální možné výši pokuty. Hovoří se o 600 až 800 milionech korun.
Ve zmíněném materiálu polostátní skupiny ČEZ se rovněž uvádí, že se nedaří hrubě splnit smluvní termíny dokončení dodávek, zpoždění jednotlivých projektů je v měsících, v některých případech činí až několik let, v případě dokončení rekonstrukce elektrárny v Mělníku nový termín zpuštění dokonce stanoven nebyl.
Tak třeba nový blok v Elektrárně Ledvice měl být dle původních termínů zprovozněn koncem roku 2012. Jenže jeden z klíčových kontraktorů, francouzská společnost Alstom, dodala kotel do nového bloku až koncem roku 2013. Krátce poté se začaly objevovat první technické problémy s použitou ocelí, netěsnosti svarů na kotli a parovodech, jinak řečeno, kotel byl samá díra a při provozu se z něj valila pára jako z papiňáku.
V polovině loňského roku se dokonce porouchala turbína, jejíž oprava trvala až do letošního ledna. S objevujícími se problémy se postupně posouval i termín, kdy má být zařízení uvedeno do provozu. Nejdříve lidé z ČEZ hovořili o přelomu let 2014 a 2015, poté o letních měsících letošního roku. Tomu se říká optimismus. Nyní se mluví o počátku příštího roku.
K posunu mělo dojít i proto, že se ČEZ rozhodl vrhnout přednostně na dokončení rekonstrukce Elektrárny Prunéřov II. Teď už je situace ale opět jiná než před několika měsíci. „Všechny zmíněné projekty a jejich včasné a kvalitní dokončení měly a mají absolutní prioritu,“ reagoval ČEZ. Uvidíme, který z projektů bude mít přednost za půl roku.
Chystají se soudy
Ale zpět do Ledvic. Dle informací týdeníku Euro se kvůli letitému zpoždění chystá firma ČEZ soudit s několika dodavateli, mimo jiné s francouzským Alstomem. Soud by měl rozhodnout, kdo za zpoždění vlastně vůbec může, jaké je nutné přijmout technologické úpravy a kdo to zaplatí, zda ČEZ, nebo dodavatelé v čele s již zmíněným Alstomem.
„Na projektu nového bloku zatím nevedeme žádné soudní spory, ale samozřejmě budeme vymáhat náhradu vzniklých škod, je to však věc obchodních jednání. S dodavatelem kotle podepsal generální dodavatel projektu, společnost Škoda Praha Invest, dohodu, která po všech stránkách řeší vzniklou situaci, včetně ekonomické stránky,“ tvrdí mluvčí ČEZ Martin Schreier. Ten upozornil, že kotelna byla dodána v jiném termínu, avšak s vylepšenými technickými parametry a za lepších smluvních podmínek.
Náklady na výstavbu nového bloku jsou odhadovány na více než třicet miliard korun, kolik to bude ve skutečnosti, lze za současného stavu jen stěží odhadnout.
Část odborné veřejnosti navíc pochybuje o tom, zda se za současné situace vůbec podaří výstavbu nového ledvického bloku dokončit. Klíčový dodavatel zařízení, společnost Alstom, se údajně přiblížila kvůli prodlevě maximální možné výši pokuty (hovoří se o 600 až 800 milionech korun).
Pozitivní pro ČEZ je, že se mu podaří náklady na rekonstrukci tepelných elektráren udržet na sumě sto miliard korun.
Za této situace je prý pro Francouze levnější uhradit pokutu než dodat celé zařízení, odstranit technologické závady a zaplatit technologické úpravy ze svého. „Příčinou dvouletého skluzu v případě Ledvic byl všeobecně známý problém s ocelí T24. Tento problém nepostihl ovšem jen skupinu ČEZ a nový zdroj v Ledvicích, ale i další podobné stavby po celé Evropě. Prakticky všechny byly pozastaveny a všude se čekalo, dokud dodavatel nedokázal tento problém vyřešit. Jednalo se přitom o špatnou svařitelnost oceli,“ uvedl ČEZ. Reakci společnosti Alstom se týdeníku Euro do uzávěrky tohoto vydání nepodařilo získat.
Zvláštní specifika
Polostátní firma ČEZ současně upozornila, že projekt v Ledvicích je nyní ve fázi uvádění do provozu a testování jednotlivých technologických částí elektrárny. Jedná se o první a jediný projekt s nadkritickými parametry páry v Česku, a proto má způsob uvádění do provozu svá specifika.
„Vše se musí dobře nastavit a naladit, aby to ve finále zpívalo tu správnou písničku, tedy vysoce účinného (42,5procentního), ekonomického (s co nejnižšími náklady na vyrobenou megawatthodinu) a ekologického (plnění přísných ekologických limitů) zdroje. Na přelomu roku očekáváme předání do komerčního provozu,“ vysvětlila firma.
Když se tady zmínilo to přednostní dokončení rekonstrukce tří bloků v Elektrárně Prunéřov II, ani tam to moc nevypadá na nějaký sprint, spíš poklidnou a rozvážnou procházku do cíle s častými zastávkami, pardon odstávkami. Rekonstruují se bloky C, D a E. Céčko mělo být ve zkušebním provozu dle uzavřených smluv již v polovině roku 2014. Následuje kvízová otázka: Podařilo se? Kdo odpověděl ne, má tři body. Jako o termínu reálného spuštění na céčku se teď hovoří o začátku příštího roku. U bloku E se při ideálním stavu počítá s předáním dokončeného díla někdy v prvním čtvrtletí příštího roku.
Komedie v Mělníku
Smutnou komedii připomíná nejmenší rekonstrukce, ekologizace všech šesti kotlů Elektrárny Mělník I. Vše mělo být hotové již koncem loňského roku. Nestalo se tak a nový termín zatím stanoven nebyl. Trochu se mění i cena. Původně měl ČEZ zaplatit za denitrifikaci kotlů 970 milionů korun a za jejich odprášení dalších 228 milionů korun.
Dodavatelé ale požadují výrazné navýšení rozpočtu, generální dodavatel Alstom o 220 milionů korun, další dodavatel, společnost Noen, pak 40 milionů korun. „Skutečné náklady jsou obtížně odhadnutelné, budou výsledkem soudního sporu,“ uvádí se ve zpráreport vě o rekonstrukci. ČEZ spory s dodavateli nechce konkretizovat.
„Do doby dokončení projektů obnovy a uzavření těchto záležitostí jsme vázáni k nesdělování podrobností,“ vysvětlil Schreier z ČEZ. Obdobně reagoval i na otázku, jak vysoké sankce firma po dodavatelích za zpoždění dodávek požaduje: „Ke specifikaci v této věci nejsme s ohledem na závazky vůči smluvním partnerům oprávněni.“
Výjimečné dodržení rozpočtu
Pozitivní pro ČEZ je, že se mu podaří výstavbu nového bloku Elektrárny Ledvice, komplexní obnovu Tušimic II a Prunéřova II a ekologizaci Elektrárny Mělník I udržet kolem původně plánovaných sto miliard korun. „Ve finální fázi bychom se měli skutečně v celkové sumě blížit hranici sto miliard korun. Je třeba zdůraznit, že u takto rozsáhlých investičních projektů jde nejen v rámci Evropy o výjimečné dodržení původního rozpočtu,“ sdělil Schreier.
Jenže je otázkou, zda za současné situace na trhu s elektřinou se vyplatí zprovozňovat nějaké zrekonstruované, nebo dokonce nové tepelné elektrárny. ČEZ sice tvrdí, že „obnova a modernizace stávajících konvenčních zdrojů je ekonomicky smysluplná – za předpokladu dodržení předpokládané životnosti a využití disponibility výrobních bloků“.
Jenže. Cena silové elektřiny na burzách již dlouhé měsíce, spíše roky, atakuje rekordně nízké úrovně. Třeba u celoročních kontraktů na příští rok se ještě koncem prosince 2014 prodávala megawatthodina za 34,68 eura. Koncem minulého týdne již dokonce cena u stejného kontraktu klesla pod třicet eur za megawatthodinu.
Mezi energetickými odborníky, které týdeník Euro při přípravě tohoto textu oslovil, převažuje názor, že pro hospodaření ČEZ je aktuálně mnohem výhodnější, aby fungovaly firemní jaderné elektrárny. Právě na prodeji elektřiny vyrobené z jádra ČEZ aktuálně nejvíc vydělává.
I z toho důvodu elektrárenská firma vyvíjí velké úsilí ve snaze opět zvýšit účinnost a výkon v Temelíně a Dukovanech. Stejně tak i prodloužit životnost v posledně zmíněné elektrárně za rok 2035. V uplynulých týdnech se ale maximálně využívat jaderné zdroje i kvůli neplánovaným odstávkám v Temelíně až tak úplně nedařilo.
Čtěte také:
ČEZ chce delší životnost Dukovan, žádá o novou licenci pro první blok
