Před několika dny vstoupil v platnost Kjótský protokol a vzápětí schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Nic tedy nestojí v cestě projektům, jejichž uskutečněním se u nás zvýší podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické bilanci. To jsou některé první komentáře ve sdělovacích prostředcích den po schválení dotyčné právní normy.
Rozdíly přetrvávají.
Je však nutno vyřešit mnoho konkrétních úkolů v termínech, které jsou na hranici splnitelnosti. Tak to alespoň vyplynulo z jednání 5. energetického kongresu, který v Praze ve dnech 22.-23. února tradičně organizovala společnost Business FORUM. Velmi kultivovaná diskuse klíčových osob potvrdila, že mnohé názorové rozdíly mezi zástupci průmyslu a ministerstvem životního prostředí stále přetrvávají, zejména co se týče úlohy jaderné energetiky, uhlí, zemního plynu a obnovitelných zdrojů v naší energetické i obchodní bilanci a ve vztahu k závazkům České republiky k ochraně klimatu.
Nedostatková biomasa.
Alespoň jeden příklad. Hydroenergetický potenciál našich vodních toků je z větší části vyčerpán. Perspektivně nejvýznamnějším obnovitelným energetickým zdrojem je biomasa, zejména dřevní hmota a různé speciálně pěstované rostliny pro energetické využití. Právě biomase je ve státní energetické koncepci přisouzena klíčová role a v roce 2010 by měla při výrobě elektřiny nahradit 2,2 milionu tun uhlí. Aby tento záměr byl splnitelný, bylo by zapotřebí, letošním rokem počínaje, každoročně osít zhruba 50 tisíc hektarů zemědělské půdy energetickými rostlinami tak, aby v roce 2009 byla k dispozici sklizeň z plochy zhruba 220 tisíc hektarů. V současné době je však jimi osázena a oseta plocha pouze okolo jednoho tisíce hektarů. Zdá se tedy, že cíl vyrobit 2,2 miliardy kWh elektřiny z biomasy je v roce 2010 obtížně splnitelný. Jak tento výpadek v energetické bilanci nahradit? Zvýšeným dovozem zemního plynu?