Do souboje o post předsedy ODS a premiéra jdu natvrdo a myslím to naprosto vážně. Předseda ODS se chystá na evropské, stranické i sněmovní volby. Podnikatelům v případě svého úspěchu slibuje snížení byrokracie a daní a celkové zlepšení podmínek podnikání.
Předseda ODS Mirek Topolánek :
Do souboje o post předsedy ODS a premiéra jdu natvrdo a myslím to naprosto vážně.
Předseda ODS se chystá na evropské, stranické i sněmovní volby. Podnikatelům v případě svého úspěchu slibuje snížení byrokracie a daní a celkové zlepšení podmínek podnikání.
Pane předsedo, vy se dnes živíte politikou, ale původní profesí jste podnikatel. Takže jak se těší podnikatel Topolánek do Evropské unie?
Já jsem souběh podnikatelské a zákonodárné činnosti velice rychle ukončil, přestože jsem stále spolumajitel projekční a konzultační firmy podnikající v energetice, kterou jsem dříve vedl. Takže pro mne je to trochu nostalgie a výhoda proti jiným politikům, že jsem zažil aktivně dobu podnikání první poloviny 90. let. Vzpomínám na to rád a dává mi to určitou převahu při diskuzi s lidmi, kteří od roku 89 fakticky nikdy nepracovali a byli jen v politice. Myslím si, že ti jsou zcela odtrženi od reality a netuší, co se v byznysu děje.
Pokud se vrátím k jádru mé otázky: Jak byste si připadal v kůži podnikatele, který vstupuje do EU? Obával byste se něčeho, nebo byste se naopak těšil?
V roce 1992, kdy se začalo mluvit o vstupu ČR do EU, jsem začal svou firmu připravovat na vstup do ní. Já jsem přesvědčen o tom, že firmy které až teď začínají uvažovat, že se začnou připravovat na vstup do EU, ať jsou jakkoli velké, jsou fakticky firmy mrtvé. Myslím si, že takových nebude mnoho, že přeci jen tady nějaká základní osvěta proběhla a i tlak konkurence přinutil firmy v posledních čtyřech, pěti letech se na vstup reálně připravovat.
Co říkáte nákladům, spojeným se vstupem do EU? Mám na mysli zejména plnění evropských norem.
Celá řada těch nákladů je zcela zbytečných, my jsme nejen přejali legislativu a směrnice EU, ale dokonce jsme byli papežštější než papež, dodali jsme si tam řadu opatření a regulací, které po nás EU vůbec nechce. Je řada oblastí, kde sama EU neplní směrnice. Myslím, že jsme měli víc bojovat a nepřipustit, aby nás v ekologických a některých hygienických standardech školili lidé, kteří je sami nedodržují.
Může být důsledné vynucování evropských norem součástí konkurenčního boje? Pokud firmy tyto náklady krátkodobě ustály, tak střednědobě to pro ně znamená zvýšení produkce, kvalitnější službu. Takže v konkurenčním boji to může znamenat jakousi komparativní výhodu. Největším problémem pro firmy, ať už jim říkáme rodinné, malé nebo střední, není vstup do EU. Problém je tuzemská legislativa, zejména za posledních tři až pět let. Regulace, razítka, daňová opatření, odvody, sociální platby, platby daní ze ztráty. To je něco, co tu nikdy nebylo, a to je větší riziko než přizpůsobování se standardům EU. Můžete podnikatelům slíbit, že pokud vyhrajete volby a budete ve vládě, že s tím něco uděláte? To je moje absolutní priorita, my mluvíme dokonce o legislativní čistce. Kdybych to chtěl říct méně ostře, řekl bych legislativní audit. Za příklad bych dal Finsko, které o třetinu snížilo všechna nařízení, regulace, razítka, která se překrývají a dublují. Pro podnikatele jsou důležité termíny. Pokud byste v červnu příštího roku vyhráli volby, kdy byste měli ten audit hotový? Myslím si, že bychom museli v prvním roce zavést většinu legislativních změn, proto na tom musíme během příštího roku pracovat. Musíme mít připravené takové zákony, abychom je potom byli schopni v roce nástupu do funkce, maximálně v prvním pololetí roku 2007 prosadit v parlamentu a implementovat do praxe. Slovensko a pobaltské státy si vysloužily od německého kancléře a švédského premiéra pokárání za nízké daně. Česko nikdo nekárá. Česká republika se po vstupu stane s největší pravděpodobností čistým plátcem, takže to budeme my, kdo bude financovat francouzské zemědělce a německou ekonomiku v recesi. My do evropského rozpočtu v těch prvních letech zaplatíme víc, než kolik dostaneme. Takže v tomto smyslu to byla od obou levicových politiků velká drzost, já jsem to pokládal za absolutně nepřijatelné vyjádření, také jsme se velice ostře ozvali, jak ODS, tak já. Naše usilování v U nii by mělo být takové, aby ty původní myšlenky svobodného trhu v rámci EU byly dodržovány. ODS kritizovalo vládu za to, že mimo jiné nevyjednala výjimku ohledně zdanění pohostinství. Dalo se s tím ale něco dělat? Samozřejmě, že ano. Stávající země EU mohou mít tři trvalé výjimky na nejrůznější komodity a spoustu výjimek dočasných. Pohybují se v tom velmi obratně, a my jsme při tom vyjednávání mohli, a to na rozdíl od Maďarska a Polska, vyjednat tak, jak je to běžné ve Francii a dalších zemích výjimku na restaurační služby. Neříkám určitě, že bychom tuto výjimku vyjednali, ale určitě bychom vyjednávali o tom víc. Kritizujete také ministerstvo zemědělství, že umožňuje prodej půdy cizincům z EU. Nevěříte klasickým ekonomům, kteří říkají, že na každém omezení prodělá hlavně ta země, která je zavede? Sedmileté moratorium na prodej půdy byla od začátku vějička před referendem a bylo evidentní, že už dnes jde obejít mnoha způsoby. Opatření, které se teď snaží vláda zavést v devizovém zákonu - že občan EU musí mít tři roky v ČR trvalý pobyt, aby si mohl koupit půdu - naráží na přístupovou smlouvu. Osobně si myslím, že my budeme v Evropském parlamentu působit tak, aby veškerá přechodná období - ať už jsou v náš prospěch nebo neprospěch - byla co nejdřív zrušena, protože máte pravdu v tom, že deformují vzájemný byznys a je lépe ty věci zrušit. Pojďme teď k dopadům našeho vstupu do EU. Myslíte si, že v sektoru malého a středního podnikání do roka zkrachuje třicet procent firem, jako tomu bylo v Rakousku? Za prvé si myslím, že spousta jich odejde a odchází. Mám informaci, že k dnešnímu dni skončilo přibližně 37 tisíc malých podnikatelů. Tento počet bude podle mne narůstat, a to nebude ještě pod vlivem EU, to je, řekl bych, působením této vlády. Samozřejmě celá řada těch drobných z trhu může odejít, ale nemělo by se to - a to je moje zkušenost - týkat služeb a výrob, které mají lokální charakter. Tam se nikomu z venku nevyplatí vstupovat a konkurovat. To, že bude ubývat podnikatelů, je evidentní. Nedovedu odhadnout kolik, to je otázka schopnosti těch lidí a já věřím, že Češi jsou šikovnější než Rakušané a že jich nebude tolik. Bývalý předseda ODS a dnešní prezident Klaus shrnul své krédo ve vztahu k EU do jedné věty, že obhajoba našich národních zájmů bude v Unii daleko těžší. Jaké krédo máte pro vstup do EU vy? My nemusíme mávat fáborečky národních zájmů, protože máme v tomto dlouhodobě velmi konzistentní názor. Vtělili jsme ho do jednoho hesla - Stejné šance pro všechny. I když to zní velmi levicově, tak to levicové není, protože tím neříkáme že všichni nají dostat stejně, ale říkáme tím, že jak občané, tak jednotlivé národní státy mají mít stejnou šanci a příležitost a nemají být diskvalifikováni na základě nějakých hlasovacích případně jiných mechanizmů. V olby do Evropského parlamentu se blíží a ODS je v roli favorita. Co byste definoval jako hranici úspěchu a hranici neúspěchu? Už v mnoha volbách, kde jsme měli vysoké preference, jsme dokázali ve finiši selhat nebo prohospodařit ten náskok. U mě se láme ten volební výsledek někde na osmi mandátech. Šest poslanců v E vropském parlamentu bych bral jako neúspěch. Osm poslanců bych už bral jako úspěch, to by byl výborný výsledek, to je třetina celkového množství. Kdybyste měl jmenovat tři hlavní věci, které potřebují čeští podnikatelé, aby uspěli v EU, jaké by to byly? Obecně bych řekl, že by si zasloužili takovou tuzemskou vládu, která jim nebude škodit. Předpokládám, že máte na mysli tu vaši? Já si myslím, že každou další, protože horší už to být nemůže. Nemluvím o komunistech, doufám, že to nehrozí. Druhá věc, i menší firmy by se měly naučit, že se vyplatí investovat do marketingu a do nových projektů, protože bez nich dlouhodobě nemají šanci. A za třetí myslím, že potřebují základní pořádek, nejen ve smyslu, že jsou ochráněny jejich investice, ale i ve smyslu fungování soudů a právního státu, který dostává v posledních letech významné trhliny. Potřebují rozumné právní prostředí, potřebují, aby se jim stát nepletl do byznysu. Pokud přijdu rok po volbách, když je vyhrajete, budete moci říci, že jste toto splnili?
Jsem sice znám jako člověk, který drží slovo, ale nejsem na politické scéně sám, opravdu je to hodně závislé na tom, jak silný mandát budeme mít. Mně odvaha nechybí. Pokud věci nepůjdou tak dobře a země se do voleb dostane do většího propadu, než jsme schopni dnes odhadnout, tak budu mít i odvahu podnikatelům říci pravdu: pánové, bude to ještě chvíli trvat.
Vrátil byste se ještě někdy k podnikání?
Určitě. Politika je jízda na tygru. Pokud ta moje éra skončí, tak se budu chtít zase sám živit, starat se sám o sebe. Nejsem schopen říci, co budu dělat v byznysu, ale určitě budu zpátky.
Podnikal byste za Špidly?
Špidla sice není člověk, který by podnikání věřil nebo ho podporoval, ale není to bolševik. Podnikat se dá i dnes, byť je to čím dál komplikovanější, ale podnikal bych určitě.
Bylo by to za Topolánka lepší?
Je to mým bytostným snem. Pokud budu mít síly, tak pro to udělám všechno. Není možné bez těchto lidí, zejména malých a středních podnikatelů, vytvořit jakoukoli pracovní příležitost.
Počítáte jako se samozřejmostí, že budete příští rok znovu kandidovat na předsedu ODS a poté na premiéra?
S tou myšlenkou jsem se musel vyrovnat. Vůbec to nebylo snadné, myslím si, že jsem určitou tu bariéru překonal a teď už mohu pouze prohrát. Nicméně já sám jdu jak do toho vnitrostranického, tak do toho celostátního souboje naprosto natvrdo a myslím to vážně.
MIREK TOPOLÁNEK
*15. 5. 1956. Absolvoval strojní fakultu VUT v Brně. Pracoval jako projektant v podniku Automatizace a mechanizace OKD Ostrava, později jako vedoucí projektant v Energoprojektu Praha, závod Ostrava. Poté působil ve VAE, a. s., postupně jako výkonný ředitel, generální ředitel a předseda představenstva. Dnes již ve statutárních orgánech nepůsobí. V letech 1990-1994 byl členem Zastupitelstva Ostrava-Poruba. Od roku 1996 je senátorem Parlamentu ČR. V letech 1998-2002 působil jako předseda Senátního klubu ODS. V letech 2000-2002 byl stínovým ministrem průmyslu a obchodu. Do ODS vstoupil v roce 1994. Je ženatý, má dvě dcery a syna.
