Zavedla se desetiprocentní sazba DPH, která měla zlevnit léky, k čemuž prokazatelně nedošlo. Kvůli EET se přesouvaly další položky DPH do nižších sazeb, rozdávaly se dárečky v podobě daňových úlev na manželky OSVČ a podobné nesmysly a pořád zbývalo ve státní kase dost, protože ekonomika masivně rostla a Kalouskův daňový balíček pořád fungoval.
Jenže, slovy prvorepublikového kupletu, „nic na světě není věčné, ani láska k jedné slečně“. A tak je vymeteno a sněmovna schvaluje nemoudré daňové výškrabky v podobě navyšování daní z hříchu a vyrabování rezerv tuzemských pojišťoven.
Což dohromady pokryje tak polovinu přírůstku platů státních zaměstnanců za poslední dva roky. Navíc výnos z dražších cigaret a kořalky bude mít mnoho měsíců zpoždění, protože obchody i spotřebitelé se předzásobí tak, jako se to děje při každém navyšování spotřební daně. A protože toto navyšování je hodně velké, bude hodně velké i to předzásobení. Letošnímu rozpočtu to tedy pomůže dodržet plánovaný deficit, ale příští rok tak leda pendrek.
Naopak zdanění rezerv pojišťoven bude mít jen jednorázový efekt, protože pojišťovny rezervy srazí na povinné minimum. Ty peníze, které měly dosud pro strýčka Příhodu deponované v tuzemském finančním systému, kde sloužily jako úvěry pro rozvoj podnikání, budou přeměněny v dividendy a ze země odplují s dalšími stovkami miliard výnosů investic zahraničních investorů. A pojišťovny budou znatelně zranitelnější při velkých škodách.
Naprostá většina daňových změn v Česku byla zbytečná, nedotažená nebo vyloženě škodlivá. Čtěte více v eseji:
Daňové reformy jsou permanentně mimo mísu
Tento nápad může celkem aspirovat na nejhloupější daňovou inovaci v Evropě. Problémem českých veřejných financí však nebyly, nejsou a nebudou příjmy. Ty jsou dostatečné a ve zdanění měřeném složenou daňovou kvótou jsme v OECD dlouhodobě v horní polovině žebříčku.
Problémem je exploze výdajů. Především na chod státu v podobě mezd státních zaměstnanců a běžných výdajů, spolu s nadstandardní valorizací důchodů a bobtnáním dávek. Spolu s dotací na jízdné studentů a seniorů jde o čistokrevnou korupci voličů. Zejména těch, co dříve volili socialisty, kteří byli oproti Babišovi kdysi ještě rozpočtově odpovědní.
Dokud se neinvestovalo a nestavělo a ekonomika rostla o čtyři procenta, nebylo to vidět. Teď to začíná být problém. Stále je řešitelný, ale je třeba začít tam, kde problém vzniká. U spotřebky na cigarety to fakt není. Takhle se firma opravdu neřídí.
I když podle aktuálních výsledků Agrofertu některé možná ano.
Čtěte další články a komentáře Pavla Párala
