Jiří Paroubek nasadil všelidovou notu
Minulý týden, v projevu na 54. Žofínském fóru,, obohatil Jiří Paroubek své veřejné vystupování o nový akcent. Před primátory a starosty českých měst a obcí kladl důraz na takové záležitosti, jako jsou hrdost na výsledky společné práce, která stírá stranické rozdíly, nebo překonání čecháčkovského sklonu k sebebičování a jeho nahrazení zdravým sebevědomím. Komunální sféru považuje předseda vlády za pole, kde lidé bez ohledu na stranickou příslušnost žijí, dýchají a pracují pro obce. Jiří Paroubek to dobře zná, vždyť v komunální politice sám dlouho pracoval. A také v nynější vrcholné státní funkci se cítí jako služebník veřejnosti.
Úprk.
Premiér podtrhl, že my, Češi, nemusíme mít před nikým mindráky. Jak je to dávno, co právě na Žofíně, po návratu z Číny, předpovídal, že česká ekonomika může akcelerovat tempo ekonomického růstu? Ani ne půl roku. Tehdy se mu vysmála část novinářů i ekonomů. A podívejte se dnes, vybízí premiér: ekonomika roste o pět procent ročně, a kdybychom vzali v úvahu vliv změn kurzu koruny, bylo by to prý šest až sedm procent. A to není všem dnům konec. Dokáže-li Česká republika pokračovat v expanzi posledních pěti, šesti let – poté, co překonala negativní dopady neúspěšného experimentu zvaného kuponová privatizace – bude do deseti let patřit k nejvyspělejšímu jádru Evropské unie. V této poctivé, tvůrčí práci pro blaho vlasti jsou vítáni všichni, kdo to dobře myslí s Českou republikou. Na stranických sympatiích nezáleží. Národní hrdost nezná barvu stranické knížky.
Trend?
Všelidově pojaté, národní hrdost vzývající vstoupení Jiřího Paroubka se dobře rýmovalo se všeslovanskou, národně uvědomovací tradicí žofínského paláce. Je možné, že nadstranický tón vystoupení předsedy vlády vyplýval z povahy auditorie, protože za starosty stojí partaje všeho druhu a vůbec nejvíc je nezávislých. Pokud by ale byl tento tón pojat strategicky – a vzpomeňme si, že premiér nedávno vybídl ke slovní umírněnosti i lexikálního snajpera Davida Ratha – má ODS o starost víc. Sotva se zmohla na to, aby na sociálnědemokratický pytel nasadila hrubou záplatu, už aby zahodila režnou nit a naučila se šít v hedvábí.
Blahodárné pobídky.
Za motor českého ekonomického růstu premiér označil zahraniční firmy. Blahodárnost investičních pobídek, ale i ekonomické a politické stability vedoucí k zájmu zahraničních investorů, našla své vyjádření v neočekávaně vysokém přebytku obchodní bilance. Ten by za celý letošní rok mohl dosáhnout čtyřiceti až padesáti miliard korun. A napřesrok je prý odůvodněné čekat dvojnásobek. Vedle zahraničních firem se přitom dobře rozvíjejí i domácí podniky. Není to reálný důkaz toho, že nejmenovaná politická strana volající po zrušení pobídek spadla z višně?
Vždyť třeba takový Ústecký kraj patří z hlediska pobídek k nejlepším v Česku. A v jeho čele stojí hejtman z ODS. A ještě si stěžuje, že se málo dělá proto, aby do severních Čech byla umístěna nová automobilka. Ale Jiří Paroubek ústeckého hejtmana Jiřího Šulce dobře chápe: stranická linie je jedna věc, ale prosperita kraje věc druhá.
Penzijní dohoda.
Předseda vlády soudí, že tento týden nebo těsně po svátcích bychom se měli dočkat události jasně dokumentující význam překonávání stranických bariér. Sejdou se představitelé politických stran a prý by mohla být konečně uzavřena dohoda o přípravě penzijní reformy. Jejím důsledkem by byl zákon o důchodovém zabezpečení, který by snad ještě do voleb projednala sněmovna.
Důkazem jisté nadstranickosti i v penzijních otázkách může sloužit případ, který premiér zmínil jako důkaz toho, že u penzí nejde jen o to vyřešit makroekonomické dopady stárnutí populace, ale ve hře jsou i zájmy korporací. Viz například článek propagující hlavně soukromý fondový pilíř důchodového zabezpečení. Premiérovi se moc nelíbil, byť ho napsal jeho kolega ze sociální demokracie. Ba co víc – dvojnásobný ministr, předtím odborář, a dokonce i kandidát na předsedu ČSSD. Kdo uhodne, o koho jde, může si sjednat penzijní připojištění u ING.
Čínská brána.
Sociální demokracie ví, že je třeba důchodový systém reformovat. Ale nebude se inspirovat exotickými, například čínskými vzory. I když jinak Čína není partner k zahození. Česká média dle Jiřího Paroubka zcela pominula to, že jeho čínský protějšek Wen Ťia-pao při nedávné návštěvě Česka uvedl, že nás považuje z hlediska čínských ekonomických zájmů za bránu do Evropy. Nikdo z novinářů si nevšiml, že právě tohle Číně nabídl Jiří Paroubek, když tam byl v červnu na návštěvě. A čínský předseda vlády teď v Praze použil navlas stejná slova. Přitom mazaní Číňané hodně dají, jak podotkl Jiří Paroubek, na význam slov a jejich užití v řádných souvislostech.
