Letošní mrazy jste sice přežili, ale teď se cítíte vyčerpaní. Co udělat, abyste se ze zimního spánku ve zdraví probrali?
Foto: Radek Míča/MFDnes/Profimedia
Nezvykle mrazivá zima si v Evropě vyžádala už přes 600 obětí, v České republice jejich počet podle dostupných údajů přesáhl dvě desítky. I když už jsou snad rekordní mrazy za námi, zima ještě zdaleka nekončí. Pokud se nemůžete dočkat jara, začněte v předstihu posilovat svou imunitu a načerpejte energii, aby se vám letos jarní únava zdaleka vyhnula.
Mráz kopřivu nespálí
Třeskuté mrazy mají paradoxně i jednu výhodu. Zima je totiž nepříjemná i virům a bakteriím, takže se nemnoží a kapénkové infekce jsou na ústupu. Bohužel, jakmile teplota stoupne k bodu mrazu, bacily zaútočí s o to větší vervou a oslabené tělo jim snáze podlehne.
Největší nápor na imunitu představují teplotní šoky – pokud přejdete z venku, kde je mráz –15 stupňů, do místnosti vytopené na 25 °C, musí se vaše tělo vypořádat s teplotním rozdílem 40 °C. To je o dost více, než dokáže vytvořit například často kritizované používání klimatizace během veder, způsobující letní rýmy. Na rozdíl od klimatizace však nemáme příliš na výběr. S venkovní teplotou nic neuděláme, ovlivnit můžeme pouze teplotu vnitřní. Odborníci tvrdí, že není nutné tolik topit, stačí teplota okolo 21 stupňů, v ložnici klidně ještě o několik stupňů méně. Spát v chladné místnosti, ovšem s pořádně teplou peřinou, je totiž mnohem zdravější, než když spíte v místnosti přetopené. Spánek je také kvalitnější.
Otázka tepelného komfortu je do značné míry otázkou zvyku a my Češi příliš otužilí nejsme. Třeba takoví Britové doma topí mnohem méně a venku chodí ve svetru i ve chvílích, kdy nám se aktuální teplota jeví minimálně na kabát. Změnit své tepelné nároky však není možné přes noc, s otužováním je třeba začínat postupně.
Otužujte se vzduchem i vodou
Pokud s otužováním začínáte, nejdříve častěji větrejte, trochu uberte topení, a pokud vám bude zima, zkuste se místo sezení či přímo ležení na gauči trochu hýbat. Místo studené vody pijte raději vlažný čaj a když půjdete ven, zbytečně se nenavlékejte. Zato zapomeňte na marnivost ohledně účesu a módních botiček a naopak nezapomeňte na čepici, rukavice a kvalitní zimní obutí – bude vám teplo, i když budete mít na těle o vrstvu méně. Nekrytou hlavou totiž ztrácíme až 30 procent tepla a teplé nohy a ruce jsou pro pocit tepelného komfortu nejdůležitější.
Pro pokročilejší otužilce pak přichází v úvahu staré známé střídání studené a horké sprchy ráno po probuzení. Sprchovat byste se měli od nohou směrem nahoru a správné pořadí je horká, studená, horká, studená, horká a nakonec vždycky studená – pokud byste skončili horkou, bude vám pak zima. Celková doba sprchování by zpočátku neměla přesáhnout dvě minuty, později se můžete propracovat až ke třem.
=== Polévka ze zimní zeleniny se sýrem
Suroviny na 6 porcí:
• 1 středně velký květák
• 2 bobkové listy
• 25 g másla
• 1 středně velká cibule
• velký pórek
• 2 řapíky celeru
• 1 velká brambora
• 2 lžíce zakysané smetany
• 50 g čedaru či nivy, na kostičky
• sůl, pepř a sekaná pažitka k podávání
Postup:
Květák rozdělte na růžičky; košťál a listy zalijte v hrnci litrem a půl vody, osolte, přidejte bobkové listy a pod pokličkou 20 minut povařte na vývar. Na rozpuštěné máslo vsypte pokrájenou zeleninu kromě květáku a přikryté duste na mírném plameni asi čtvrt hodiny. Hotový vývar přelijte na zeleninu včetně bobkových listů, jen květákové listy a košťál vyhoďte. Vsypte růžičky, přiveďte k mírnému varu a odklopené povařte do změknutí, což trvá přibližně 20 minut. Vylovte bobkové listy, polévku rozmixujte a vmíchejte smetanu a sýr. Dochuťte solí a pepřem a podávejte posypané pažitkou.
Jedna porce má energetickou hodnotu přibližně 188 kcal.
Podle poznatků celostní medicíny vám toto sprchování rozproudí plazmu a dodá životní energii. Podle zkušeností otužilců pak tato technika opravdu vede k posílení imunity a tomu, že se vám nachlazení a různé infekce budou raději vyhýbat. Ze začátku ovšem budete trpět, ale jakmile si vaše tělo zvykne, je to prý podobné jako u sportu, sprchování vám bude dělat dobře fyzicky i psychicky.
Imunita na talíři
Jaké potraviny bychom měli jíst, pokud potřebujeme povzbudit imunitu a bojovat s únavou a vyčerpáním? Tak jako všem našim ostatním orgánům i imunitě prospívá pestrá a vyvážená strava bohatá na vitaminy, minerály a stopové prvky. Kniha Jídlo jako jed, jídlo jako lék doporučuje pokrmy s vysokým obsahem bílkovin, dostatek citrusových plodů kvůli vitaminu C, kvalitní rostlinné oleje jako zdroj vitaminu E a listovou zeleninu, sladké brambory a mrkev pro vysoký obsah beta-karotenu.
V zimě bychom si také měli dát pozor na potraviny, které mají tendenci naše tělo ochlazovat. Jsou to ty s vysokým obsahem vody, popřípadě plody z exotických zemí, kde je ochlazování potřeba neustále – třeba salátové okurky, vodní melouny a již zmíněné citrusy, které jsou sice prospěšné díky vitaminu C, ale neměli bychom jich sníst velké množství najednou. Naopak je vhodné jíst potraviny, které spíše zahřívají. Ty poznáte podle toho, že jsou pikantní, případně rovnou pálí – například chilli, zázvor nebo antibioticky působící česnek.
Na oslabení imunity má také vliv dlouhodobý stres, který vede k tomu, že tělo rychleji spotřebovává některé látky z výživy. Konkrétně jde o vitamin B, který je potřeba pro správné fungování centrální nervové soustavy, a vitamin C a zinek, které ovlivňují imunitu. Pokud vám chybí béčko, jste podráždění a nervózní. Doplnit ho lze luštěninami, celozrnnými obilovinami, kvasnicemi, vejci, mléčnými výrobky, a dokonce i sušeným ovocem. Dostatek zinku pak zajistí tmavé libové maso, vaječné žloutky a plody moře, hlavně ústřice. Stresu se v dnešní době asi nevyhnete, je důležité ho vyvažovat relaxací. Dělejte prostě to, co máte rádi, co vám zlepší náladu a zpříjemní čekání na jaro.
