Zkratky jako ELI, CEITEC či ICRC ještě před pár lety neříkaly nikomu nic. V poslední době je ovšem situace poněkud jiná a není se čemu divit. Instituce, jež se pod zkratkami skrývají, patří mezi členy „velké šestky“ vědeckých projektů, které mají změnit budoucnost české vědy a pomoci ekonomice. Jejich vznik je z větší části financován prostřednictvím Operačního programu Věda a vývoj pro inovace (VaVpI). Ještě donedávna to však s necelým procentem rozdělených financí z rozpočtu 50 miliard pro období 2007 až 2013 vypadalo dosti beznadějně.
„Když jsem v roce 2010 projekty převzal, nezdálo se, že by se vůbec stihly schválit. Dal jsem termín, aby prošly do konce roku, aniž bych tušil, že ještě neabsolvovaly proceduru DG Competition. Ta dává komisařům možnost posoudit, jestli okolo projektů není nedovolená podpora. U ELI se na to přišlo v prosinci před slavnostním schvalováním. Opomněla to ale i Unie, takže se podařilo diplomaticky vyjednat zrychlení procedury. Nakonec to dobře dopadlo a můžu garantovat, že v roce 2015 se ve všech centrech rozběhne výzkum,“ vyvrací obavy ministr školství Josef Dobeš.
**Ministerské zaspání**
Ze všech stran zaznívá, že v případě čerpání evropských dotací ministerstvo zaspalo, koneckonců bývalou ministryni Danu Kuchtovou stály výsledky operačních programů místo ve vládě. Svůj podíl na tom mohly mít i personální změny po Dobešově příchodu na školství. „Personální změny samozřejmě nejsou dobré, ale na druhou stranu to bylo rozhodnutí, které dnes vidím jako strategické, když srovnáte nynější výsledky s tím, jak to vypadalo v září loňského roku,“ obhajuje svoje kroky Dobeš.
Letos se velkým projektům z VaVpI začalo dařit. Evropským komisařem Johannesem Hahnem již podepsané laserové centrum ELI v Dolních Břežanech, středoevropský technologický institut CEITEC v Brně a na podpis čekající mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC v Brně dohromady představují zhruba 14,5 miliardy z operačního programu. Zbytek z 21 miliard, určených pro velké projekty, by měl následovat do konce roku.
„Ostravský superpočítač IT4I, biotechnologické centrum BIOCEV a centrum udržitelné energetiky SUSEN jsou ve fázi projednávání DG Competition. Jejich schválení je otázkou týdnů až měsíců,“ tvrdí Jakub Hodinář, první náměstek ministra školství zodpovědný za evropské fondy.
Aktuální „schvalovací smršť“ ale nemění nic na tom, že projekty běží se zpožděním. Když se je opravdu podaří všechny schválit do konce roku, nesmí se zaspat znova. Díky výjimce pro nové členské země EU má Česko o dva roky delší dobu na dokončení projektů a start provozu. Na konci 2015 ale všechno musí běžet. Že by se to nepovedlo, nikdo nechce připustit.
„To se nesmí stát, musely by se pak vrátit dotace na projekt poskytnuté EU. Příprava na stavbu už ale probíhá. Po skončení výběrových řízení by budovy měly začít vyrůstat příští jaro a být hotovy v roce 2014,“ ujišťuje Vlastimil Růžička, vládní zmocněnec pro projekt ELI z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Otázka budoucnosti
Kromě staveb, které projektům zajistí prostor, bude ale muset „velká šestka“ sehnat i na 2000 odborných pracovníků. Například Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR, to vidí jako problém. Růžička se toho příliš neobává, už se mu i podařilo pro ELI některá velká jména zajistit. Sehnat odborníky se snaží i ministerstvo školství. Pokud by se je získat nepodařilo, Česko by mohlo být jakýmisi „výběrčím mýta“, jemuž by zahraniční vědecké týmy platily za možnost využít zařízení pro vlastní výzkum.
„V přípravě lidských zdrojů podporujeme i školy. V rámci projektu Rok vysokých škol rozdělujeme devět miliard korun, což tu zatím nebylo. Součástí jsou i 2,3 miliardy pro postdoktorandy, aby měli stejně slibné podmínky u nás a neodcházeli do zahraničí. Dále máme půlmiliardový projekt Návrat, s jehož pomocí lákáme vědce zpět do Čech,“ přibližuje Hodinář.
Podobně se za pomoci dotací připravuje i obsazení nejvyšších míst v jednotlivých vědeckých centrech. Pro každé z nich bude ustavena mezinárodní výběrová skupina, která vyhledá tři vhodné kandidáty na generálního a vědeckého ředitele a instituce si z nich budou moci vybrat. Z dotací pak dostanou přípěvky na platy, které se mají pohybovat od 3,5 až po 15 tisíc eur měsíčně.
„Pro výkonného ředitele žádáme deset tisíc eur měsíčně, pro vědeckého přibližně 7200. Může se to zdát hodně, ale jsou to nižší základní platy, než je obvyklé v západní Evropě. V Česku jsou zase o něco nižší životní náklady. Nechtěli bychom mít ten plat nějak přemrštěný, lákáme hlavně na náplň práce. Navíc je to nastavené tak, abychom stejné platy udrželi, až nebudou dotovány,“ vysvětluje ředitel institutu CEITEC Tomáš Hruda.
Vědecká centra excelence si budou muset po vyčerpání dotací zaplatit i provoz, který se odhaduje na celkem zhruba sedm miliard ročně. Například CEITEC může navázat na již existující spolupráci s firmami. „Již nyní poptávají výzkum, vzdělávání odborníků a pronájem zařízení za více než 1,6 miliardy korun,“ nastínil Hruda s tím, že konkrétní detaily spolupráce nemůže s ohledem na konkurenci ve vývoji prozradit.
Rozvoj projektů už by neměla ohrozit ani nejistota okolo setrvání Věcí veřejných ve vládě. „S ohledem na čerpání dotací z VaVpI jsem původní sekci s vrchním ředitelem povýšil na skupinu v čele s náměstkem. Zároveň jsem pana Hodináře udělal prvním náměstkem, který nastupuje, kdyby nebyl ministr. Troufám si říci, že to je stabilizováno a není to pod takovým vlivem politické situace,“ říká Dobeš, který je místopředsedou VV.
Velká šestka z VaVpI
ELI Beamlines – Laserový komplex v Dolních Břežanech bude vytvářet novou generaci sekundárních zdrojů pro mezioborové aplikace ve fyzice, medicíně, biologii a materiálových vědách. Má stát necelých sedm miliard a obhospodařovat ho má zhruba 200 vědců.
CEITEC – Středoevropský technologický institut v Brně má propojit vědy o živé a neživé přírodě. Žádá z EU o dotaci 5,25 miliardy korun a potřebovat bude zhruba 600 vědců.
ICRC – Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně chce získat dotaci 2,37 miliardy. Částečně funguje při Nemocnici u svaté Anny, je finančně podporováno americkou Mayo Clinic. Naplno by mělo fungovat od roku 2012 a zaměří se na diagnostiku a prevenci kardiovaskulárních a neurologických onemocnění.
BIOCEV – Biotechnologické a biomedicínské centrum ve Vestci potřebuje dotaci 2,33 miliardy. Od roku 2013 v něm má pracovat na 600 lidí.
IT4I – IT For Innovations Ostrava Centrum potřebuje 1,82 miliardy korun. V roce 2014 by mělo představit nejvýkonnější superpočítač ve střední Evropě, který zaměstná na 200 odborníků. Jeho výzkum má pomoci zlepšení kvality života společnosti, řešení průmyslových problémů i rozvoji nových netradičních výpočetních metod.
SUSEN – Centrum udržitelné energetiky v Řeži u Prahy. Hlavním cílem projektu je vyvinout do roku 2020 prototyp jaderného reaktoru čtvrté generace, který bude bezpečnější a bude lépe využívat palivo. Žádá o dotaci 2,45 miliardy a zaměstnat má 150 odborníků.
