Lidstvo přichází o účinný lék. Kvůli kuřecím prsům a vepřové pečeni

6. 12. 2017

Některé kmeny bakterií jsou rezistentní vůči antibiotikům, která ještě ani nejsou na trhu. Může za to používání antibiotik v živočišné výrobě.

Vědci již delší dobu vědí, že některé bakterie, jež jsou nebezpečné pro člověka a vykytují se v nemocnicích, jsou nebezpečné i pro hospodářská zvířata. Proto se antibiotika využívají hojně v zemědělství. Nová studie publikovaná v časopise Lancet Infectious Diseases ukazuje, že bakterie byly rezistentní na širokopásmové antibiotikum ampicilin ještě dříve, než se lék začal v roce 1961 prodávat.

To je podle bakteriologů z Pasteurova institutu v Paříži způsobeno zejména používáním penicilinu G v živočišné výrobě. Analyzovali 300 vzorků bakterií salmonella, které způsobují břišní tyfus a salmonelózu. Bakterie jsou často přenášeny ze zvířat na člověka kontaminovaným masem.

Řada vzorků bakterií z let 1911 až 1969 bylo rezistentních na ampicilin. Podle genetické analýzy bakterie získaly rezistenci nezávisle na sobě. Jednalo se také o tři vzorky z roku 1959 a 1960 odebrané pacientům, kteří se v té době ještě nemohli léčit ampicilinem.

„Tato studie je dobrým důkazem, že rezistence vůči antibiotikům je běžný zdravotní problém u lidí i u zvířat,“ komentoval studii pro časopis Zeit berlínský profesor veterinární hygieny Uwe Rösler na Svobodné univerzitě Berlín.

Návrat spály
Ve Velké Británii se v roce 2016 vyskytlo 20 tisíc případů spály, která ohrožuje zejména malé děti. Je to nejvíce za posledních 50 let. Počet případů se tak dostává na úroveň okolo roku 1900 a jde o největší nárůst onemocnění, jež bylo dosud zdokumentováno, řekla Theresa Lamagniová z vládního úřadu Public Health England. Onemocnění způsobuje bakterie Streptococcus pyogenes. Výskyt onemocnění stoupá také ve Vietnamu, Jižní Koreji, Hongkongu a Číně.

Návrat spály

Ve Velké Británii se v roce 2016 vyskytlo 20 tisíc případů spály, která ohrožuje zejména malé děti. Je to nejvíce za posledních 50 let. Počet případů se tak dostává na úroveň okolo roku 1900 a jde o největší nárůst onemocnění, jež bylo dosud zdokumentováno, řekla Theresa Lamagniová z vládního úřadu Public Health England. Onemocnění způsobuje bakterie Streptococcus pyogenes. Výskyt onemocnění stoupá také ve Vietnamu, Jižní Koreji, Hongkongu a Číně.

Kdo nepoužívá běžně antibiotika, správně podporuje to, aby antibiotika byla účinná, dodal. A je jedno, zde jde o používání v krmivech pro drůbež nebo prasata, nebo je předepisují lékaři bez toho, aby znali původní infekci.

Odolné bakterie mohou vznikat v krku a zažívacím traktu lidí i zvířat, jsou také obsaženy v půdě a v řekách, kam se dostávají s hnojem. Čím více druhů antibiotik se do půdy a vody dostane, tím více bakterií začne být rezistentní.

Veterináři jsou si tohoto problému delší čas vědomi, upozornila profesorka veterinárního lékařství Friderike Hilbertová z vídeňské univerzity. Používání antibiotik se v EU omezuje, v Německu se snížilo mezi lety 2011 až 2014 na polovinu. Problém je spíše v jiných regionech světa.

Očekává se, že spotřeba antibiotik v živočišné výrobě v Brazílii, Číně, Rusku, Indii a Jihoafrické republice se do roku 2030 zdvojnásobí. „Zdá se, že pro šťavnatá kuřecí prsa a tučnou vepřovou pečeni v budoucnu zemřou tisíce lidí,“ napsal německý týdeník.

Na neúčinnost antibiotik v „post-antibiotickém“ věku upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Již nyní ročně umírá na Zemi 700 tisíc lidí kvůli tomu, že u nich nezabrala antibiotika. A vypadá to, že se situace bude zhoršovat. Vývoj nových antibiotik postupuje pomalu.