Bratrovražedný boj se ze sněmovny přenesl do světa
Už tři dny poté, co sněmovna zamítla vládní návrh na vyslání českých vojáků do zahraničních misí, přijel na českou vojenskou základnu Šajkovac v Kosovu za náčelníkem generálního štábu Vlastimilem Pickem velitel mezinárodního uskupení Střed, finský generál Kyösti Halonen. Co si řekli mezi čtyřma očima, není známo, ale český generál, coby ostřílený diplomat, zcela určitě zachoval chladnou tvář. „Zatím pracujeme dál,“ řekl po schůzce s finským generálem týdeníku EURO bez známek emocí. Jenže blesková návštěva velitele svědčí o znepokojení.
Čtvrtinu mírového sboru NATO v Kosovu tvoří čeští vojáci, kteří ovládají severovýchodní hranici země. Na otázku, co bude dál, většinou odpovídají: „Politika mě nezajímá, všechno se dozvídáme až jako poslední, z televize.“ Některé detaily o pozadí prosincového parlamentího souboje o mise jsou skutečně znepokojující.
ODS připomínala válcovací stroj šoférovaný náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem. Místo aby couvnul nebo stroj vyměnil za lehčí, stále drží nohu na plynu.
Premiér Mirek Topolánek před poslanci prohlásil, že je ochoten vyjít vstříc požadavkům ČSSD, a navrhl omezit afgánskou misi na maximálně 500 lidí a do konce roku 2009 ukončit působení stovky vojáků 601. skupiny speciálních sil na jihu země. Ministryně obrany Vlasta Parkanová poté dokonce dodala, že armáda je připravena neposlat do Afghánistánu více než 480 lidí. Jenže když byl před hlasováním přečten vládní návrh, ministerstvo obrany v něm bez ohledu na proslovy nadále počítalo s afghánským kontingentem 745 vojáků. Do Kábulu míří dělostřelecký radiolokátor Arthur a velmi žádaná bojová jednotka vrtulníků. Opoziční poslanci, a nejen oni, nevěřícně kroutili hlavami.
Ministerstvo obrany to týdeníku EURO vysvětlilo takto: „V případě kompromisu obsaženého v projevu ministryně obrany se jednalo o závazný slib, že pokud bude schválen vládní návrh misí, maximální navrhované limity nasazení českých vojáků v Afghánistánu nebudou využity a počet personálu v misi ISAF nepřekročí v žádném období roku 480 osob,“ uvedl mluvčí resortu Andrej Čírtek.
Další problém tkvěl v tom, že se v jednom balíku hlasovalo o Afghánistánu i o kosovské základně, o výcvikové misi v Iráku, pozorovatelích OSN v Čadu a na egyptsko-izraelské hranici. Navrhovalo se využití českých gripenů k ochraně vzdušného prostoru Evropské unie v Pobaltí. Podle informací týdeníku EURO je pravděpodobné, že kdyby byl z balíku vyňat Afghánistán, ostatní mise by bez problémů prošly.
Nastalo však to, o co si ODS a spol. koledovali. „Ministryně Parkanová mne jako stínového ministra obrany ČSSD ani jednou během roku nekontaktovala,“ durdí se Petr Hulinský. Opoziční poslanci si zase stěžují, že z obrany nedostávají podklady k jednání, a pokud ano, pak pozdě. Na zahraniční mise se naplánovalo 1,46 miliardy, přičemž se vědělo, že bude potřebovat o 700 milionů korun více.
„Když se ozveme, nikdo se s námi nebaví,“ říká poslanec ČSSD Antonín Seďa. Parkanová podle něj také nedodržela slib a nedodala včas koncepci zahraničních misí do roku 2012. „V rozpočtu resortu například nebyla zohledněna reorganizace vojenských záchranných praporů a byla v něm uvedena částka, jako by ani jeden z nich neměl být zrušen, což umožňuje pozdější málo průhledný přesun financí,“ stěžuje si dále místopředseda výboru pro obranu Seďa.
Tentýž poslanec byl náměstkem Bartákem a zejména jeho spojencem, šéfem branného výboru Janem Vidímem, okřikován před novináři, když upozornil na možnou korupci v rámci zbrojních zakázek. Úhrnem vzato, s opozicí se za starých dobrých časů stojedničkové většiny nikdo nebavil, a ta se pomstila. Obě strany se nyní obviňují, že si vzaly Českou republiku a její mezinárodní prestiž za rukojmí domácího mocenského boje. A obě mají pravdu.
Ministryně obrany Vlasta Parkanová provedla veřejné pokání v České televizi, když řekla, že bude mezi svátky velmi intenzivně pracovat na nové variantě vládního návrhu s nižšími počty vojáků v misích. Možná ji zapomněli informovat, že tato varianta je hotová už od října a že sociální demokracie s ní víceméně souhlasí. Jan Hamáček (ČSSD), šéf zahraničního výboru sněmovny, by jí to, kdyby se zeptala, potvrdil.
