Proč bere Alexis Juan nejvíc?

Klesající úrokové výnosy srážely loňské zisky

Velké tuzemské banky budou po privatizaci vysoce ziskové, prorokovali na počátku století analytici. Čas jim dal za pravdu: z hospodářských výsledků zdejších bank mohou mít jejich akcionáři radost. Za pár let budou mít své investice doma.

Stále se hledá.

Československá obchodní banka (ČSOB), Česká spořitelna (ČS) a Komerční banka (KB) jsou prakticky synonymem pro zdejší bankovní sektor. Dohromady spravují 70 procent všech peněz uložených v bankách. Ještě o něco silnější je jejich pozice na trhu úspor domácností – na něm se „velká trojka“ podílí ze tří čtvrtin. Banky, které již pár let nejsou kamennými molochy, přicházejí na trh s inovacemi, jež jim zaručují silnou pozici i v nových segmentech, jako jsou hypotéky, spotřebitelské úvěry nebo kreditní karty. Ani v nich jejich podíl pod sedmdesát procent neklesá. Pozici lídra v retailovém bankovnictví postupně upevňuje spořitelna. Výše poplatků, úrokových sazeb pro úvěry obyvatelstvu a konstrukce hypotečních úvěrů, to vše jsou parametry, ve kterých jí ostatní více či méně úspěšně následují. Parketou Komerční banky se stávají malé a střední podniky. A ČSOB? Se záběrem od služeb pro velké podniky a bohaté privátní klienty, poskytované původní ČSOB, po nejjednodušší retail Poštovní spořitelny, zděděného po někdejší IPB, své postavení hledá. Jen těžko lze najít s výjimkou distribuce zajištěných podílových fondů produkt nebo parametr, v němž by vynikala.

Francouzský triumf.

Mají-li šéfové bank v Česku bonusy přímo odvozené od hospodářského výsledku, přinesl za minulý rok domů největší výplatu Alexis Juan z KB. Jím řízená banka, přestože je s bilanční sumou 447,5 miliardy korun až domácí trojkou, dosáhla čistého zisku 9,26 miliardy, o půl miliardy korun více než v roce 2002. Za výsledkem stojí zejména zvýšení obchodů mezi drobnou klientelou a snížení nákladů. Výraznou úlohu sehrálo rozpouštění opravných položek a rezerv za 2,83 miliardy korun, příznivě se na tom podepsal i prodej dceřiných společností CAC Leasing a Reflexim, celkem za 716 milionů korun. Banka byla úspěšná nejen při spravování peněz. Zatímco po převzetí francouzskou Société Générale na podzim 2001 byla důvěra odborné veřejnosti ke schopnostem managementu na bodě mrazu a například v soutěži Banka roku pořádané analytickou společností Fincentrum se KB v roce 2002 neumístila, loni již obdržela prestižní ocenění od odborné i laické poroty. Více než diplomy a medaile ale bance určitě udělala radost důvěra veřejnosti. Loni se totiž stala nejúspěšnějším akvizitérem nových klientů. Získala jich sedmdesát tisíc, zvýšila tím celkový počet na 1,332 milionu a přeskočila předloni nejúspěšnější ČS.

Zisk navýšilo zdražení.

Česká spořitelna, která spravuje účty více než 5,5 milionu klientů a je v tomto ukazateli stále nedostižitelná, měla čistý zisk 7,62 miliardy korun. Proti 5,81 miliardy v roce 2002 to představuje nárůst bezmála o třetinu. Také za její cestou vzhůru stály především vyšší příjmy z poplatků a provizí. Přestože banka stoupající výnosy zdůvodňuje především nárůstem počtu a objemu transakcí, stálo za nimi v daleko větší míře zdražení z počátku roku 2003. To spořitelně vyneslo asi 650 milionů korun navíc. Vyšší objem transakcí jí naproti tomu zvedl příjmy jen o 163 milionů. Na začátku letošního roku a dílčím způsobem též od počátku března banka opět poplatky zvýšila tak, že by jí to letos mělo vynést dalších asi 200 milionů. Zlepšení zisku se odrazí také ve vyšších dividendách, které by měly podle návrhu vedení banky vzrůst z 20 na 30 korun na akcii.

Nejméně, ale bez oprávek.

Nejslabší hospodářský výsledek z velké trojky tuzemských bank - čistý zisk 6,2 miliardy korun - měla loni ČSOB. Ta je sice podle bilanční sumy 606,48 miliardy stále výrazně největší tuzemskou bankou, jako jediná však vykazuje za rok 2003 horší čísla než v roce předcházejícím. V roce 2002 měla banka zisk o 350 milionů korun vyšší. Hlavní příčinou poklesu bylo snížení čistého výnosu z obchodování, který se propadl o více než polovinu. Banka sice na rozdíl od konkurentů nerozpouštěla rezervy a opravné položky, nebýt ale odložené daňové pohledávky dceřiné společnosti Finop, spadl by zisk až na 5,2 miliardy korun. Provozní zisk banky klesl o více než dvě miliardy, a to navzdory růstu příjmů z poplatků a provizí o čtrnáct procent na 6,4 miliardy.

Bijí se o čtvrtinu.

Dva tucty menších bank uhájily i v roce 2003 svých třicet procent trhu. Ambicí dostat se mezi špičku se střední a menší banky již definitivně vzdaly. Bylo by to drahé a v nárůstu zisku se to kvůli nutnému cenovému podbízení neprojevilo. Na prudce rostoucím trhu finančních služeb, jako je ten v České republice, lze akcionářům předkládat dobré výsledky meziročního nárůstu poskytnutých úvěrů, získaných vkladů a rostoucího zisku i za předpokladu, že jen uhájí svou dosavadní pozici, případně ji posílí na úkor jiné malé či střední banky. Lídry segmentu jsou především GE Capital Bank (GECB) a HVB Bank. První z nich je silná především v půjčkách obyvatelstvu, doménou HVB jsou již od časů, kdy se banka jmenovala Bank Austria Creditanstalt, kreditní karty. Nejlepším příkladem, jaké ziskovosti může i nevelká banka dosáhnout, je GE Capital Bank, která je s bilanční sumou 55,5 miliardy korun (desetinovou oproti ČSOB nebo ČS) čtvrtou nejziskovější bankou v zemi. Loni zvýšila čistý zisk o 55,3 procenta na 1,5 miliardy korun, počet klientů bance meziročně stoupl na 703 484 ze 642 872 osob. Lepší ukazatele vysvětluje GECB zejména růstem poskytnutých úvěrů, a to jak drobným zákazníkům, tak malým a středním podnikům. Objem podnikových půjček banky v minulém roce meziročně vzrostl o 41 procent na 10,3 miliardy korun, spotřebitelských úvěrů o 36 procent na 10,2 miliardy, a hypoték dokonce o 68 procent na 4,7 miliardy. GECB má schopnost být inovativní, nabízet produkty jednodušší formou a méně bonitním klientům než velké banky. Umí ošetřit riziko a za to, že půjčuje i těm, kterým by velcí nepůjčili, si nechává dobře zaplatit. Úroky ze všech typů jejích půjček patří k nejvyšším na trhu. HVB Bank je i s dva roky po sobě klesající bilanční sumou – nyní 132 miliard korun - tuzemskou bankovní čtyřkou. V ziskovosti ale obsadila až páté místo: v roce 2003 vydělala po zdanění 1,344 miliardy. Ve srovnání s GECB nic moc, pro banku ale jednoznačně úspěch, neboť je to o dvacet procent více než v roce 2002. Také u HVB byl recept na růst ziskovosti stejný - zvýšení výnosů z poplatků a provizí a pokles tvorby opravných položek a rezerv na ztráty z úvěrů. Výnosnost vlastního kapitálu banky je však slabá. Zatímco KB a ČS zhodnocují majetek akcionářům rok co rok o více než dvacet procent a u ČSOB dosáhl ukazatel za rok 2003 14,3 procenta, HVB Bank dosáhla loni 11,6 procenta. Ze zbývajících stojí za pozornost především Živnostenská banka (ŽB) a Raiffeisenbank (RB). Obě banky jsou přibližně stejně velké a mají i podobný zisk. ŽB loni vydělala 262 milionů korun, RB 219 milionů korun. Obě mají ambice dále růst výrazně rychleji než trh. V RB velký kus práce udělal její šéf Kamil Ziegler. Ten však z banky koncem února po vypršení manažerského kontraktu odešel a nový generální ředitel Lubor Žalman se své funkce ujme až počátkem dubna. Živnostenská banka pod vedením staronového šéfa Jiřího Kunerta a po začlenění do skupiny UniCredito přijala ambiciózní tříletý plán expanze, na jehož konci by v roce 2007 měla banka dosahovat ročního zisku 800 až 900 milionů korun. Zdvojnásobit (na 50) by se měl počet jejích poboček a bilanční suma (na 100 miliard korun).

Ty, já, on a bankomat.

S novými pobočkami počítají rovněž velcí hráči. Spíše než s absolutním nárůstem jejich počtu však předpokládají jejich stěhování. Rušení starých a otevírání nových filiálek má být ostatně jednou z hlavních cest, jak dosahovat růstu ziskovosti i v dalších letech. Zatímco ty staré byly často rozsáhlými paláci s množstvím zaměstnanců, nově otevírané se díky rozmachu přímého bankovnictví stávají kontaktními místy s několika málo pracovníky, terminálem pro přístup na účet a bankomatem. Jedině snížením vlastních nákladů a zvýšením prodejů úvěrů všeho druhu mohou banky čelit dalšímu poklesu úrokových výnosů. V jejich portfoliích jsou totiž dluhopisy, které vynášejí čtyři až pět procent. Tyto cenné papíry postupně dosahují lhůty splatnosti a ty, které je nahrazují, mají výnos zhruba poloviční. Většina bank se sice konkrétním predikcím brání, těžko ale budou méně ambiciózní než v případě České spořitelny. Ta chce letos dosáhnout deseti až patnáctiprocentního meziročního nárůstu čistého zisku při stejně vysokém růstu úvěrové expanze, přestože vyhlídky kromě historicky nejnižších úrokových sazeb ovlivňuje také nárůst DPH a zdvojnásobení příspěvků do Fondu pojištění vkladů. Objem vkladů by se měl podle prognóz této banky zvýšit o čtyři procenta.