Praha se posouvá čím dál víc na východ. Takový mají aspoň pocit někteří naši politici při pohledu do okolních zemí Evropské unie. V Bruselu se právě rozhoduje, kam se po brexitu odstěhují tamní evropské agentury. Češi podobně jako Slováci spoléhali na evropský princip geografické vyváženosti a naivně čekali, že jim nějaká ta agentura spadne do klína.
Tedy ne nic skutečně významného, ale cokoli, co by zvýšilo prestiž a pozici v Unii.
Slováci si mysleli na Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, Češi na Evropský orgán pro bankovnictví. Jenže omyl, ani jedna země se nedostala do druhého kola výběru a agentury se usídlí v Amsterdamu, respektive v Paříži.
Češi proto začali hned vymýšlet, jak tu nespravedlnost napravit. Vyšli z premisy, že při volbě nešlo o náhodu a zvítězil tlak šéfů agentur na přesun do civilizovaných zemí bez žloutenky, oligarchů a putinofilů.
Vláda chce tedy napříště vyvolat o naši krásnou zemi zájem tím, že šéfy agentur tak trochu uplatí. EU totiž upravuje platy zaměstnanců svých agentur podmínkám země, kde daná agentura sídlí. Ve východní Evropě by tedy brali méně (ale také méně utratili). Samo o sobě je to chytré a šetří to unijní peníze, jenže hodně vedoucích pracovníků unijních úřadů se spolu s nimi nestěhuje a raději létá z práce domů na Západ. A žijte v Paříži nebo Bruselu za skoro „český“ plat.
Vládní iniciativa zní tedy následovně: zrušíme „nesmyslné“ pravidlo o paritě kupní síly. Bombardujme Brusel, pišme, jednejme, aby k nám a do dalších východních zemí chtěl alespoň někdo přesídlit. Možná by spíš stálo za to popřemýšlet, jestli Česku nějaký evropský úřad kromě sporné prestiže mezi evropskými úředníky přinese také něco užitečného. •
