Nemohoucnost eurozóny a Japonska nutí Spojené státy všemožně podporovat růst domácí poptávky, což má za následek propad deficitu obchodní bilance na neudržitelnou úroveň. Nutným důsledkem bude oslabení dolaru, zůstává však otázkou, kdy se tak stane.
Domníváme se, že vlna nadšení z oživení ekonomiky Spojených států přinese dočasně dostatečný příliv kapitálu, dolar posílí k 1,1 USD/EUR. Posléze příliv kapitálu již nebude dostačovat, dolar oslabí. Problémem je fakt, že zatímco se schodek obchodní bilance mění pozvolna v čase, toky kapitálu mohou měnit směr velmi rychle (zvlášť, když se jedná o portfoliové investice, tedy jednoduše nákupy cenných papírů). Oslabení dolaru (zřejmě v příštím roce) proto může být dramatické a rychlé. Očekávané oživení vede k růstu úrokových sazeb na delších splatnostech, které jsou relevantní pro investiční poptávku. Skutečným motorem růstu globální ekonomiky proto zůstává americký spotřebitel. Naděje světa proto spočívají v daňovém impulzu v USA a nízkých úrokových sazbách, které by mohly vyvolat růst spotřeby, tržeb, ziskových marží, zaměstnanosti atd. Za rok primární účinky snížené daňové zátěže v USA vyprchají. Pokud se do té doby nepodaří zacelit důchodovou mezeru v USA, světová ekonomika se vrátí zpět k slabému růstu, vyšší nezaměstnanosti a sílícím dezinflačním tlakům. Proto všichni s napětím sledují Spojené státy.