Proč Greenspan drží kurs

15. 9. 2004

I přes nedávný výrazný pokles inflace má ředitel Fedu důvod zvyšovat úrokové míry

Ve chvíli, kdy šéf amerického Federálního rezervního systému (Fed) Alan Greenspan odstartoval 30. června kampaň za zpřísnění úvěrového systému, nebylo pochyb, proč úrokové míry zvyšuje. Rostla inflace a zotavení ekonomiky stálo na pevném základě: HDP vzrostl meziročně o 5,3 procenta proti předchozím třem čtvrtletím, a dokonce i stagnující trh práce se konečně probral k životu.
Nyní už důvody pro další omezení nejsou tak zřejmé. Přes čtyřicetiprocentní nárůst cen ropy v minulém roce inflace poklesla. Mezitím se zlepšila i situace na trhu práce. Ačkoli srpnových 144 tisíc nových pracovních míst představovalo dvojnásobek skličující červencové cifry 73 tisíc, stále ještě se nachází hluboko pod jarním měsíčním růstem o 295 tisíc. Proto někteří představitelé Fedu uvažují, zda by s dalším zvyšováním úrokových měr neměli počkat.
I přes nejistotu některých kolegů nenechal Greenspan 8. září při slyšení před Kongresem nikoho na pochybách, že při jednání Fedu o dva týdny později bude na zvyšování úrokových měr trvat. Ačkoli je potěšen nedávným poklesem inflace, stále věří, že tlak na ceny se znovu projeví, pokud Fed nechá úrokové míry nízké příliš dlouho. A je také nutné sledovat další věc: mzdové náklady – podle Greenspana klíčový faktor inflace – se zvýšily.

Protichůdné zprávy.

Šéf Fedu je zároveň přesvědčen, že nedávné zpomalení bude jen krátkodobé a že ekonomika je dost silná na to, aby zvládla další zvýšení o čtvrtinu bodu. Greenspan Kongresu přímo sdělil, že „expanze znovu dosáhla určitého tahu“. Citoval červencové oživení ve spotřebitelských výdajích a stavebnictví a pokračující stabilní podnikatelské investice.
Greenspan si navíc zřejmě není jistý, zda byl růst pracovních míst skutečně tak utlumený, jak naznačují nejnovější údaje ze seznamů výplatnic. Zvláštní vládní průzkum u zaměstnavatelů ke zmapování nových pracovních příležitostí nenaznačoval stejné slabiny jako mzdové údaje. Podle tohoto průzkumu v červenci výrazně vzrostl počet nových pracovních míst v soukromém sektoru.
Ačkoli Greenspan nedávný pokles inflace přivítal, zřejmě ho to nepřekvapilo. Na jaře, kdy sílila kritika Fedu kvůli laxní monetární politice, tvrdil, že růst inflace se nejspíš projeví jako „přechodný“. Měl pravdu. Poté, co ceny komodit v loňském roce prudce stoupaly, se v posledních měsících stabilizovaly díky tomu, že dodávka začíná dohánět globální poptávku. Dokonce i ceny ropy spadly z maxima, ačkoli Greenspan 8. září přiznal, že vyhlídky jsou nejisté. Důležitější však je, že zatím se nezdá, že by vyšší ceny ropy ovlivňovaly zbytek ekonomiky. Kromě energetiky vzrostly spotřební ceny za rok ukončený v červenci jen o 2,1 procenta.
Greenspan se zaměřuje na dlouhodobé vyhlídky. A zde má k opatrnosti důvod. Růst produktivity po nedávných vysokých číslech zpomalil. Spolu s růstem mezd a nákladů na zdravotní péči to znamená zvyšování nákladů na pracovní sílu v podnikatelské sféře. Zatímco v posledních dvou letech jednotkové mzdové náklady u nefinančních firem stabilně klesaly, v letošním roce vzrostly, ve druhém čtvrtletí tempem 2,6 procenta ročně.
Fed je extrémně citlivý na drobné náznaky mzdové inflace, protože úrokové míry jsou tak nízké. I přes dvě zvýšení v letošním roce je sazba federálních fondů – tedy sazba, kterou si komerční banky navzájem účtují za peníze do druhého dne – na pouhých 1,5 procenta. To je hluboko pod úrovní čtyř procent, což je podle některých zaměstnanců Fedu rovnovážná sazba pro ekonomiku. A dokud sazba zůstane pod touto úrovní, jsou pracovníci Fedu přesvědčeni, že monetární politika stimuluje růst a zvyšuje inflaci.
Po celou dobu jednoho z nejpřekvapivějších ekonomických zotavení v dějinách držel Greenspan stálý kurs. Při prudkém jarním růstu cen ignoroval žádosti o větší zvýšení sazeb a nyní uklidňuje obavy ze zpomalení růstu. Domnívá se, že pomalé, ale jisté zvyšování úrokových měr zabrání překvapením na trhu – a nakonec bude pro ekonomiku nejlepší.