Šest až devět měsíců. To je dle bývalého šéfa „čínského“ Googlu Kai-Fu Leeho přibližná doba, o kterou tamní modely umělé inteligence (AI) aktuálně zaostávají za americkou konkurencí. Ty méně vyspělé prý mohou mít zpoždění i 15 měsíců. Uvádí to web CNBC.
Náskok se USA daří držet díky několika klíčovým výhodám. Podle odborníka a aktivisty v oblasti umělé inteligence z AutoERP Davida Strejce hrají důležitou roli třeba dlouhodobé investice do základního výzkumu, což je podpořeno silnou tradicí vědecké práce na univerzitách a v národních laboratořích. „Dalším faktorem je silný ekosystém technologických firem, jako jsou Google, Microsoft a Amazon, které začaly investovat do AI v době, kdy její potenciál ještě nebyl plně zřejmý,“ komentuje pro Euro.cz
Výhodou USA je rovněž skutečnost, že láká technologické talenty z celého světa. Na rozdíl od Číny se tak z hlediska příležitostí pro inovativní přístup ve vývoji technologií dá hovořit o zcela otevřeném pracovním prostředí. „Spojené státy mohou využít globální špičkové odborníky, včetně těch z Číny, zatímco Čína má přístup převážně ke svým vlastním,“ upřesňuje AI produktový manažer Zoe.ai Michal Krňák.
Kromě toho je pro rozvoj investičně náročné technologie, jakou umělá inteligence bezpochyby je, nezbytné mít silné zázemí venture kapitálu. „V USA mají v této oblasti dlouhou tradici a přirozeně fungující systém, zatímco centrálně řízená Čína nemá stejnou úroveň flexibility a podpory pro rychlé investice do inovací,“ doplňuje Krňák.
Číně navíc nepomohla ani skutečnost, že intenzivní rozvoj umělé inteligence zahájila později než Spojené státy. Což je částečně dáno i tím, že kvůli sankcím a obchodním restrikcím čelila omezením v přístupu k některým technologiím. Počáteční výhodu pak USA poskytl rovněž fakt, že první AI modely byly primárně testovány v anglickém jazyce. „Nicméně Čína tyto nedostatky rychle překonává masivními investicemi do AI, podporou domácích technologických gigantů a státní strategií zaměřenou na dosažení globálního vedení v AI,“ upozorňuje Strejc.
Pomalejší start, zato rychlejší nástup?
Lee i přes pomalejší start očekává, že Čína své americké konkurenty v následujících měsících překoná a nástupu AI aplikací se dočká výrazně rychleji. Vděčit za to prý bude především klesajícím nákladům na vývoj těchto modelů. „Tomu, že Čína vytvoří nejlepší AI aplikace na světě, se nedá vyhnout,“ říká Lee s tím, že není jasné, zda hnacím motorem budoucího rozvoje budou spíše velké, či malé společnosti.
Podle Krňáka by vývoj a následné rozšíření čínské AI tak rychlé být nemusely, ne v následujících letech a ne ve srovnání s USA. Na druhou stranu ale uznává, že Číně může hrát do karet centralizace státní moci a jednodušší strategické rozhodování: „Pokud Čína zvolí správnou ,vládní‘ technologickou strategii, dokáže velmi rychle šířit svoji technologii napříč kontinenty například skrze státy, kde má svoje dlouhodobé investice a zájmy.“
Následně dodává, že šíření technologií založených na AI a především potřebnému sběru dat pro jejich trénink samozřejmě pomáhají i gigantická online tržiště jako Temu, Pinduoduo nebo sociální síť TikTok.
Hladová po západních datech
Mezi významné čínské hráče v oblasti umělé inteligence patří firmy jako Alibaba a Tencent, které již vydaly své AI modely a obchodní produkty. Ale jsou i další. Například startup ShengShu Technology podporovaný společností Ant Group nedávno oznámil vylepšení svého modelu pro převod textu na video, což by mohlo znamenat zásadní posun pro reklamní průmysl.
„Minimálně z pohledu GDPR a sběru osobních údajů lze s jistotou konstatovat, že v Číně existují vůči Západu daleko menší bariéry a regulace než právě například v USA. Jinými slovy, Čína je skutečně hladová po západních datech, to může prudkému rozvoji AI výrazně pomoci,“ míní.
Globální dominance Číny není zaručena ani podle Strejce, který je toho názoru, že skutečný výsledek bude záviset na mnoha faktorech, včetně technologického pokroku, geopolitické situace a schopnosti řešit etické a bezpečnostní obavy s AI spojené. „Je pravděpodobné, že uvidíme rychlý růst čínské AI v určitých segmentech a regionech, zatímco americká AI si udrží vedoucí postavení v jiných oblastech,“ předpovídá.
Lee na to konto dodává, že budoucí vývoj generativní AI bude záviset na vytvoření zcela nových zařízení odlišných od současných smartphonů. Ta budou „neustále zapnutá a budou nepřetržitě poslouchat“. Další úrovně by dle jeho odhadů měla čínská AI dosáhnout za pět až osm let. Cílem je přitom vytvořit jedinou „superaplikaci,“ která zvládne více úkolů najednou.
