V Česku je málo práce. Vláda slibuje akční opatření, aby jí bylo více. Nejlépe by ale udělala, kdyby přestala podnikatelům bránit, aby zaměstnávali druhé. To znamená, aby se vzdala dvou svých oblíbených, avšak nebezpečných hraček: vysokých daní a byrokratické regulace.
Na tapetě
Není divu, že nezaměstnanost stoupá nad deset procent. Průmysl se snaží v produktivitě dohnat západ a uvolněné pracovníky nemá kdo zaměstnat. Sektor drobného a středního podnikání nemá podmínky, aby mohl využít uvolněnou kapacitu. Hlavní příčiny jsou notoricky známé, přesto si je shrňme: Sankční zdanění práce, socialistický zákoník, nepružný trh s byty. Nejaktivnější politikou zaměstnanosti by bylo snížení odvodů z mezd, zrušení regulací a ochranářských opatření, stejně jako minimální mzdy, libera lizace zákoníku práce, narovnání daní, deregulace nájmů. Toto nejsou ideologické teze, jde o ekonomické poučky, o něž by neměl být žádný spor, ať vládne pravice či levice. Pokud mají levičáci strach, že pak ztratí politický význam, jde o lichou obavu. Stále tu bude dost témat, o něž se mohou konzervativci, liberálové a socialisté do krve přít. Potraty, ekologie, homosexuálové, drogy, zločinnost, menšiny, prostituce. Tam všude lze uplatnit specifické ideologické přístupy. Bude to mít navíc tu výhodu, že lidé budou rozumět, o čem se hovoří, a tím dostanou i šanci na skutečně svobodnou a informovanou volbu mezi jednotlivými stranami. Pokud jde o ekonomické recepty, kupují dnes zajíce v pytli, protože politici zpravidla něco jiného slibují a něco jiného dělají. Vymlouvají se pak na to, že reali ta je jiná a složitější, než čekali. Ona také je. Většina poslanců se v hospodářských záležitostech zbla neorientuje. Jak jim má potom volič důvěřovat a jak vůbec kontrolovat někoho, kdo neví, o čem mluví? Každý ať dělá, co umí. Politici ať řeší politické problémy a ty ekonomické ať nechají podnikatelům. Práce znamená vytváření něčeho smysluplného. Nabídku a poptávku milionů subjektů nelze vyřešit žádným oběžníkem ani směrnicí nebo nahradit vládním programem. Žádný kabinet tu proto nepomůže, ideální stav je, když neškodí. Platí nepřímá úměra: čím více práce pro byrokraty, tím méně práce na trhu.
