Finanční krize nezasáhla siláky sdružené v G20...
Celý podtitul: Finanční krize nezasáhla siláky sdružené v G20 natolik drtivě, aby delegovali své pravomoci na mezinárodní regulační orgán
Je možné zajistit, aby byl světový finanční systém bezpečný, aniž by byl zřízen globální regulační úřad?
Obamova administrativa chce zabránit opakování stejné krize v budoucnu, a proto sestavila plán reformy systému finanční regulace, který byl zveřejněn 17. června. Návrh překypující dobrými nápady by měl pomoci americkým regulačním orgánům monitorovat finanční napětí v dobrých časech a poskytnout jim nové pravomoci, aby mohly zasahovat do činnosti zkoušených amerických finančních institucí.
Návrh reformy však není uspokojivý, a to především z toho důvodu, že se ve stále globalizovanější ekonomice zaměřuje především na posílení americké regulace, což až dosud byla oprávněná strategie. Dokonce i takoví giganti jako Citigroup či Goldman Sachs, kteří zapustili kořeny po celém světě, udržovali velký objem příjmů i zisků doma, což americké vládě jejich regulaci umožňovalo. Například v roce 2006 pocházelo 56 procent příjmů Citigroup z USA, což zhruba odpovídá alokaci firemních úvěrů.
V budoucnu však budou úspěšní a velcí finanční hráči expandovat tak, že se ocitnou mimo dosah jednotlivých národních vlád. Nebudou se koncentrovat v New Yorku či Londýně, ale půjdou tam, kde ekonomika poroste. Tím pádem budou mít své zisky a aktiva rozesety více méně rovnoměrně mezi Amerikou, Evropou a Asií.
Současná krize nám již naznačila, jakou zkázu mohou způsobit finanční instituce operující mimo dosah amerických regulačních orgánů. Nedávno BusinessWeek zveřejnil článek „Rizika spojená s globálním bankovnictvím“, v němž je podrobně popsáno, jak mohla investiční banka Lehman Brothers vydat dluhopisy v objemu 35 miliard dolarů prostřednictvím malé kanceláře v Amsterdamu – je očividné, že emitování těchto dluhopisů v USA mohlo vyvolat mnohem více otázek.
Vlivem globalizace je také stále obtížněji odhadnutelné, která vláda vytáhne naditý paklík peněz, aby pomohla mamutí finanční instituci z krizové situace. Dosud měly USA dostatečnou ekonomickou váhu, aby vystupovaly v roli světového věřitele poslední instance. Když americká vláda poskytla enormní částky American International Group (AIG), aby se tvrdě zkoušená pojišťovna udržela nad vodou, přeteklo minimálně 58 miliard dolarů bankám a dalším půjčovatelům sídlícím za hranicemi USA. To lze hodnotit jako altruistický krok, jenž pomohl přibrzdit globální krizi, v budoucnu si však Spojené státy podobné rozhazování patrně nebudou moct dovolit.
Úředníci z Obamovy administrativy, kteří sestavili návrh reformy finanční regulace, si jsou problému vědomi. V oddíle zabývajícím se mezinárodní spoluprací se ve zprávě uvádí: „…nadále se zabývat tím, aby posun směrem k vypracování metod alokace finančních nákladů spojených se selháním velkých a nadnárodních finančních firem byl uskutečnitelný a žádoucí.“
Ponechme však plané řečnění stranou. Čistě teoreticky je evidentní nutnost zřídit světový výbor vybavený pravomocemi rozhodovat v krizovém období o tom, jakou míru spoluúčasti na finančních záchranných plánech a zárukách ponese každá konkrétní země. Buďme však realisté – umíte si představit, že by Barack Obama, čínský prezident Chu Ťin-tchao, německá kancléřka Angela Merkelová a ostatní vedoucí představitelé G20 dovolili světovému dozorčímu orgánu, aby měl v období krize kontrolu nad rozhodováním o bilionových výdajích? Počátkem června Merkelová americkou politiku veřejně kritizovala: „Pohlížím s velkou nedůvěrou na pravomoci americké centrální banky.“
Je pravda, že Evropa také směřuje k zavedení přísnější regulace (viz s. 67) a k vytvoření nového evropského finančního dohledu. Nové dozorčí orgány však nebudou mít dostatečné pravomoci, aby přiměly evropské státy zaplatit značné sumy na záchranu zasažených bank.
Může to znít bizarně, ale vypadá to tak, že krize nebyla dostatečně tvrdá, aby přiměla státy k obtížnému kroku, kterým je postoupení části státní suverenity. Nezapomínejme, že americká centrální banka (Fed) byla založena teprve poté, co burzovní panika roku 1907 vylekala bankéře z Wall Streetu. Jelikož se světová ekonomika zdánlivě zotavuje, budeme muset žít jen s polovičatými reformními návrhy.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková
