Častým argumentem proti zákazu potratů jsou smutné osudy tzv. nechtěných dětí. Ponechme teď stranou, že z těchto dětí, pokud přežijí fázi matčina rozhodování "o vlastním těle", se nezřídka stávají máminy opory. Častěji však místo v mámině náručí končí v domovech, které s domovem mají společný jen název.
Jejich osudy nebývají zářivě šťastné, i když žít jakýkoliv život jistě má větší cenu, nežli se nikdy nenarodit. Zákonodárcům bývá předhazováno, že neudělali dost pro usnadnění adopcí. Opravdu, proč jsou adopce stále takovým oříškem? Dnešní stav legislativy se ani po několika novelizacích příliš nezlepšil. Ústavy jsou plné dětí, které jsou často i týrány, a na druhé straně na ně čekají tisíce neplodných párů, které by jim daly skutečný domov. První potíž je v tom, že na tyto děti zákon pohlíží jako na „právně vázané“. Stačí totiž, aby někteří vypočítaví rodiče projevovali o děti v neúměrně dlouhých intervalech jakýsi sporadický zájem, a tak je drželi v „domově“, dokud je nebudou moci sami využívat (zneužívat). Tak mají biologičtí rodiče bohužel stále právo blokovat umístění ústavně deprivovaných a zanedbávaných dětí do spořádaných rodin, které by jim poskytly plné rodinné a citové zázemí. Stačilo by přitom novelizovat zákony tak, aby byla možná pěstounská péče, ne-li už přímá adopce. V současné době proto připravuji zákon, který rodičům umožní dát souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Takový souhlas by mohl být dán nejdříve dva dny po narození dítěte a odvolán by mohl být ještě jeden týden po uplynutí šestinedělí rodičky. Láskyplná rodina je pro výchovu dítěte jistě vhodnějším prostředím než ústav, a to i tenkrát, že by se dítě v případě odvolání souhlasu s adopcí vrátilo k biologickým rodičům. Ještě je ovšem třeba zvážit, proč podobnou úpravu už dávno nemáme. Není to také proto, že v závislosti na počtu dětí v některých ústavech se upravují normativy a osobní příplatky? Aby ani tyto obavy nemohly být důvodem konzervování starého systému ponechávání dětí v ústavech, je potřebná novelizace i tady. Teď bude záležet na nás všech, zda to s dobrem pro tyto děti myslíme upřímně, nebo zda si je někdo nechce pěstovat jako důvod pro zpochybňování zákazu potratů.
