(perex)
„Kdysi jsem viděl televizní reportáž o tom, že Karel Hynek Mácha občas navštíví naši současnost, a tak doufám, že se tento velebásník stane hostem naší premiéry,“ říká producent filmu Máj Miloš Remeň. „A jsem pevně přesvědčen, že z filmového Máje nebude zklamán.“
Opravdu, Hynku? Vždyť je film pojat ahistoricky, rozvinuté příběhy vedlejších postav jsou v předloze sotva naznačené, loupežnickou bandu oděli tvůrci do kostýmů, za které by se nestyděli nejzažranější hippies, ústřední píseň složila popová skupina Support Lesbiens a vypravěčem učinil režisér F. A. Brabec kata.
(text)
Režisér Brabec je podobného názoru jako jeho producent: „Myslím, že Máchu by forma mohla docela bavit, protože film je médium, které lidi přitahuje již přes sto let, a také by uviděl ,své obrazy‘ v pohybu a v nových barvách. Výklad je trochu odlišný. On meditoval v krásných krajinách nad smrtí a nad konečností či nekonečností bytí a tento jeho strach z nicoty by ve filmu asi těžko hledal…“
Změnit cokoliv na nejznámější české básni je stejně odvážné jako ji vykládat jinak než ve školách nebo báseň vůbec natáčet. Brabec je první, kdo se do adaptace pustil. Diskutabilní je pak snad každý jeho krok. „Stejně jako Mácha nasycen pověstmi místními naložil s nimi volně a po svém, tak i film nasycený Máchou nakládá s příběhem volně a po svém,“ obhajuje se režisér. Podle něj bylo dokonce sjednocení postavy kata s vypravěčem naprosto klíčové: „Báseň má úžasné a známé verše, o které jsme samozřejmě nechtěli přijít, ale úloha klasického vypravěče bez zařazení do příběhu by byla příliš plochá.“ Odvážné rozhodnutí dostalo na ještě větší přitažlivosti obsazením Jana Třísky do této role. Nejznámější verše Máje zaznějí z jeho úst, ostatně Tříska s interpretací Máje v posledních letech vystupuje i v divadelním prostoru. Také další role jsou obsazeny přinejmenším zajímavě. Hynka svěřil Brabec Juraji Kukurovi, strašlivého lesů pána ztvárnil „zelený“ rebel Matěj Stropnický, který v básni vidí „velký prvek vzdoru proti konzumní společnosti a touhu po svobodě“.
Vilémovo rebelství by měla podtrhnout hudba. „Ta je vždy velmi silnou složkou, která spoluvytváří celkový dojem. Máj v našem pojetí by podle mne s klasickou filmovou orchestrací ztratil určitou sílu rebelie, kterou jsem u hrdinů potřeboval podpořit,” vysvětluje režisér Brabec angažování kapely Support Lesbiens. Dodává hned, že přemýšlel i o tvrdším zvuku: „Při psaní scénáře jsem slyšel nabustrované ostré tóny trhajících se kytarových strun. V realizaci jsme se trochu zmírnili, ale jsem rád, že Máj je ,kytarový‘ film.“ Náladu vzdoru podpoří i kostýmy bandy lapků, připomínat budou hippies: „Stylizace loupežníků je můj nápad, chtěli jsme vytvořit filmovou báseň a oděvy loupežníků připomenout věčnou touhu po svobodě,“ říká autorka kostýmů a režisérova manželka Jaroslava Pecharová.
Nemalou odvahu potřeboval režisér snímků Kytice nebo Krysař při rozhodnutí pojmout film ahistoricky. „Nechtěl jsem natočit portrét doby či Karla Hynka Máchy a nemám rád přesné časové zasazení jakýchkoli uměleckých děl, pakliže jejich obsah není přesně spojen s historickými fakty.“
Podle Brabcových slov by Mácha ocenil roli erotiky ve filmu: „Podle všech – i jeho vlastních výpovědí – určitě s erotikou problémy neměl, spíš naopak. Zajímavé je, jak ji dovedl dostat do vyprávění zkratkou či náznakem. Máj je vlastně erotikou nabit, a přitom je v něm jen málo veršů k erotice se prvoplánově hlásících. Film je ale především obraz, a tam se jinotaje sexu jen těžko schovávají…“
Na co si Brabec, který se nechal slyšet, že dost možná natočí třetí českou báseň, sám netroufl, bylo dotáhnout vedlejší příběhy básně: „To byla kompletní parketa scenáristky Ivany Novákové. Ona stvořila z minimálních náznaků celé postavy i jejich činy. Bylo velmi těžké najít míru, která by neublížila záměru Máje, a přesto by filmovými prostředky vyjádřila podstatu básně.“
Troufněme si tvrdit: Máchovi by se na filmu dozajista zalíbila poetika obrazů. Už fotografie z natáčení napovídají, že Máj bude pastvou pro oči nevídanou. Ostatně F. A. Brabec začínal jako kameraman, podepsán je například pod filmy Jízda, Obecná škola nebo Bathory a byl za svůj filmový pohled několikrát oceněn. Režisér-kameraman popisuje své obrazové vidění jako „všeobecně laskavější a pro mnohé i kýčovitější, tedy zasažené romantismem v kameramanském vidění. A poezie s tím vším pro mě přímo souvisí. Popis okolního světa i vnitřních stavů básníka a jeho synonyma jsou i pro mne absolutní inspirací k převodu těchto vizí na obrazové ztvárnění a zkonkrétnění.“ Nakonec, klíč k básni má každý vlastní, Brabec nám nabízí svůj, neokoukaný, který podle synopse tiká erotikou jako pekelný stroj. Proč ne, Hynku.
Máj F. A. Brabce
Herecké obsazení: Jan Tříska (kat vypravěč), Juraj Kukura (otec mlynář), Matěj Stropnický (Vilém), Sandra Lehnertová (Jarmila), Nina Divíšková (Tietzeová), Kryštof Hádek (Valdemar), Vladimír Javorský (Farář), Bronislav Poloczek (Hindl), Jan Přeučil (Kamp), Filip Menzel (Varhaník), Iveta Jiříčková (Loupežnice)
Režie, scénář, kamera: F. A. Brabec (režie: Král Ubu, Kytice, Krysař, Bolero; kamera: Obecná škola, Jízda, Kytice, Bathory, …)
Scénář: Ivana Nováková (Krysař, Případy detektivní kanceláře Ostrozrak)
Producent: Miloš Remeň (Devátý den, Nejasná zpráva o konci světa, …)
Střih: Filip Issa (Kuře melancholik, …)
Hudba: Support Lesbiens
Zvuk: Jiří Klenka (Pusinky, Kytice, Ene bene, Želary, Post Coitum, …)
Architekt: Jindřich Goetz (Údolí včel a dalších 119 filmů a seriálů)
Výprava: Jan Koděra (Blade II, Van Helsing, Oliver Twist, Vetřelec vs. Predátor, …)
Kostýmy: Jaroslava Pecharová (Rok ďábla, Kytice, …)
Koproducent: Česká televize
Distribuce: Bontonfilm
Premiéra: 21. 8. 2008
Více na: www.filmmaj.cz
