Zemětřesení odhalilo velkou slabinu japonského energetického systému. Při obřím výpadku výroby proudu v jedné časti země, Japonci nedokážou chybějící elektřinu dodat z oblastí, kde elektrárny fungují.
Foto: Profimedia.cz
Tokio a okolní velká města čeká hodně horké léto. Města, která se běžně v červenci a srpnu rozpalují na více než třicet stupňů nad nulou a obyvatele dusí vlhkost, která neklesne pod osmdesát procent, přežívají jen díky klimatizacím. Byty, kanceláře, nákupní centra, tam se dá před vlhkým vedrem utéct. Tedy přesněji řečeno ještě loni v létě dalo. Letos bude vše jinak. Ovladač klimatizace bude sice pořád nadosah, ale tlačítko Start bude Japoncům zapovězeno.
Velké průmyslové firmy, které působí ve středojaponském regionu Kanto, kam patří kromě Tokia ještě prefektury Chiba, Gunma, Ibaraki, Kanagawa, Saitama a Tochig, budou muset přiškrtit výrobu. Pro celou ekonomiku země postižené rekordním zemětřesením a tsunami to bude další rána. Oblast Kanto se na výkonu japonského hospodářství podílí z necelé jedné třetiny.
Za vše může nedostatek elektřiny způsobený zemětřesením a následnou vlnou tsunami. Japonci se ale budou oprávněně ptát, jak je možné, že třetí největší ekonomika světa má tak nešťastně sestavenou elektrickou soustavu, že nedokáže dopravit proud z jižní části země, které se katastrofa vyhnula, na severozápad, kde naopak citelně chybí.
Raději výluky než blackout
Zemětřesení a tsunami vyřadily v pobřežních částech regionů Tohoku a Kanto část elektráren. V oblasti Kanto najednou chybělo pro pokrytí spotřeby 10 tisíc MW elektřiny. Výzva vlády a elektrárenské společnosti TEPCO, aby lidé a firmy začali s elektřinou šetřit, tento nepoměr snížila na zhruba 5 tisíc MW. Dál hrozilo zhroucení sítě.
TEPCO proto muselo přistoupit k řízeným výpadkům elektřiny. Vždy na tři a půl hodiny vypíná jednotlivé části oblasti Kanto, aby ve špičce snížila celkový odběr elektřiny. „Je to standardní postup pro naprosto nestandardní situace,“ vysvětluje Miroslav Vrba, člen představenstva společnosti ČEPS, která řídí českou elektrizační soustavu. V režimu řízených výpadků by měla oblast kolem Tokia podle TEPCO fungovat možná ještě celý duben.
Speciál: Japonsko po zemětřesení
Proč nemá Tokio a okolí dost elektřiny? Protože je to „ostrov“ na ostrově. G7 se dohodla pomoci Japonsku intervencí na měnových trzích Důsledky japonského zemětřesení pocítí české pojišťovny až na podzim Škody po japonském zemětřesení mohou překonat 100 miliard dolarů [[http://www.profit.cz/clanek/japonske-akcie-ve-strachu-z-dopadu-zemetreseni-klesly.aspx|Japonské akcie ve strachu z dopadu zemětřesení klesly
Zatímco v Kanto se nesvítí či nejezdí vlaky, na západě země je elektřiny dost. Celkem je Japonsko teoreticky schopno vyrobit dvakrát více elektřiny, než kolik spotřebovává. „Jde ale jen o teoretickou kapacitu. Část z ní je technicky nedosažitelná, část je dosažitelná jen na pár hodin, část slouží jako zálohy za zařízení v údržbě nebo jako pojistka proti výpadkům,“ říká Vrba. Přesto by neměl být problém v tak kritické situaci část těchto zdrojů zmobilizovat. Jenže je.
Deset elektrických ostrovů
I kdyby Japonci chtěli, nedokážou elektřinu vyrobenou na jihozápadě země dopravit v dostatečném objemu na sever. Problém je v tom, jak je japonská elektrická síť postavená. Celá země je rozdělena na deset energeticky soběstačných ostrovů, které jsou mezi sebou propojeny. „Vzhledem k výrobě a spotřebě v jednotlivých oblastech jsou však tato propojení slabá. Takže se dají použít jen na nějaké drobné výpomoci pro vyrovnání drobné nerovnováhy,“ dodává Vrba.
Elektrárenská společnost TEPCO uvádí, že má nyní k dispozici propojení se sousedními regiony s kapacitou 1600 MW. To je sotva třetina výkonu, který jí aktuálně chybí.
Výměnu proudu mezi jednotlivými oblastmi Japonska komplikuje i skutečnost, že jihozápad jede na elektřinu s frekvencí 60 Hz, zatímco severovýchod pracuje s frekvencí 50 Hz. „Kvůli tomu musí být tyto dvě oblasti od sebe odděleny. Mezi nimi fungují propojení na stejnosměrný proud, které umožňuje frekvenci proudu změnit. Jenže tyto stejnosměrné spojky jsou hrozně drahé. Bývají proto málo kapacitní. Není to kanál, který by výrazně pomohl,“ říká Vrba.
Přejít na jednotnou frekvenci by bylo nesmírně finančně náročné. „Stroje na 60Hz proud se nedají předělat na 50 Hz. Zjednodušeně řečeno, stroj dělaný na 60 Hz by se v 50Hz síti točil pomaleji. Všechno by se muselo vyhodit a postavit znovu,“ říká Vrba.
Kritické bude léto
Nyní proto Japoncům v oblasti Kanto nezbývá než čekat, až se společnosti TEPCO podaří zprovoznit dostatek zdrojů. Vodní elektrárny poškozené zemětřesením už běží. Pracuje se na zprovoznění tepelných zdrojů. Jakmile bude TEPCO schopna pokrýt spotřebu ve špičkách, může skončit s řízenými výpadky.
I pak ale čekají střední Japonsko těžké měsíce. „V okamžiku, kdy budou využívat velkou část výrobní kapacity, budou mít zálohu pro výpadky v řádu 1600 MW. To je při spotřebě 38 tisíc MW velmi málo. Otázka také je, zda budou mít dost paliva pro plynové elektrárny nebo pro zdroje na topný olej,“ míní Vrba.
Nynější tragédie se stala v době, kdy je v Japonsku nejnižší spotřeba proudu. Ta v létě vyskočí o více než třicet procent. V oblasti velkých měst to může být ještě více. Horko těžko stabilizovaná síť tento nápor zase nemusí vydržet. „Zřejmě budou muset upravit režim spotřeby. Něco podobného zažilo Československo v zimě 1979, kdy zamrzlo uhlí,“ vzpomíná Vrba. Velké průmyslové firmy budou mít například stanoveno, kolik elektřiny mohou odebrat a bude na nich, jak se s tím vyrovnají.
