Podle OECD přijalo Řecko více doporučovaných reformních opatření než Španělsko, Portugalsko či Irsko. K rozhýbání jeho ekonomiky to stejně nestačilo
Postoj mnoha externích pozorovatelů dumajících nad tím, proč si řecká ekonomika odnesla ze strukturálních reforem a periody hubených rozpočtů naordinovaných Trojkou (EU, ECB a MMF) pětiletku dodnes trvajícího hospodářského poklesu, lze nejlépe shrnout do klasického povzdechu vídeňského donchuána: „Ich liebe dich, und Du schläfst.“ Tak krásný adaptační scénář, a „ono to nefunguje“. Můžeme samozřejmě hledat vysvětlení v místní kultuře, politice, byzantinské byrokracii a dalších „měkkých“ faktorech, ale dřív, než jimi vysvětlíme, proč to nefunguje, podívejme se na řeckou ekonomiku trochu podrobněji a podle toho vytvářejme svoje očekávání, nakolik asi může interní devalvace (snížení všeobecné cenové hladiny při zachování eura) zabrat.
Zaprvé, řecké komparativní výhody nejsou takové, aby se mohly rychle promítnout do exportní expanze a exportně taženého růstu. Když index odhalených komparativních výhod (RCA) naznačuje, že v top 10 položek jsou zemědělské a potravinářské komodity, cement a textil, pak samozřejmě pokles mezd může pomoci, ale specializace na to, co umíte, hospodářský zázrak nezpůsobí.
Když Řecko vyváží oproti zbytku světa osmnáctkrát víc surového tabáku, a je v něm tedy opravdu dobré… pak to v zemi nerozpoutá konjunkturu o moc intenzivněji, než když koncem 80. let Češi excelovali v akvarijních rybičkách (bez legrace: právě jim tehdy americká Komise pro mezinárodní obchod přiřkla největší českou hodnotu indexu RCA).
Objemově v řeckém vývozu jasně vedou petrochemické výrobky (kde mzdy hrají velmi malou roli), farmaceutika, následované opět zemědělskými komoditami, hliníkem, mědí a hutnickými materiály. Zase to nevypadá na exportem taženou konjunkturu, pokud nebude podnícena mohutným přílivem investic (včetně zahraničních) do zpracovatelského průmyslu. Jenže i v nejlepších letech přitáhlo Řecko investice, které by byly v Česku považovány za zklamání (maximálně 1,8 procenta HDP), a privatizace státních podniků se vleče, jak kdyby úředníci plavali v aspiku.
Od interní devalvace v případě Řecka nemohl nikdo očekávat zázraky – mimo jiné právě kvůli ekonomické struktuře, v níž se průmysl podílí na hrubé přidané hodnotě méně než polovinou toho, co v Česku. Na to by muselo mít Řecko podstatně více zpracovatelského průmyslu, s podstatně vyšší participací zahraničních investorů. Tedy něco jako Česko nebo Irsko (proto se v Irsku dostavila pozitivní reakce na zlepšení konkurenceschopnosti mnohem rychleji). Turistika je obor, kde Řecko samozřejmě má komparativní výhodu, zaměstná sezonně hodně lidí a transmise nižších nákladů pomáhá, ale turistika je pro změnu velmi citlivá na stávky a celkový neklid v zemi. Tvrdí-li Daniel Gros, že „chabý exportní výkon Řecka musí mít jediné vysvětlení: řecká ekonomika zůstala natolik pokřivená, že nereaguje na měnící se cenové signály“, pak OECD ve svém posledním přehledu věnovaném Řecku – připusťme, že velmi překvapivě – dospěla k závěru, že ze všech členských zemí Řekové ve skutečnosti přijali nejvíc doporučovaných opatření. Více než Španělsko nebo Portugalsko a nesrovnatelně víc než Itálie či Irsko. Jenomže to zjevně k rozhýbání ekonomiky zatím nestačilo, země je o čtvrtinu chudší než před začátkem krize, jen o něco méně klesly reálné mzdy, ale i jednotkové mzdové náklady.
Navíc na papíře můžete liberalizovat všechno a všemožně usnadnit vstup do odvětví, kde Řecko komparativní výhodu má.
V reálu vám ale konkurenti, kterým se liberalizace hrubě nelíbí, dovedou hodně znepříjemnit život.
Kdy nastane reálný obrat? Velice snadno to zjistíte, když se na příští dovolené místních zeptáte, jestli si u nich můžete otevřít půjčovnu loděk nebo kol, jestli si můžete koupit farmu, otevřít hospodu nebo kolik razítek budete potřebovat na rekonstrukci domu a jestli někdo bude chtít úplatek. Pár měsíců poté, co dostanete kladnou odpověď a ujištění, že „na úřadě chtějí maximálně dvě razítka a žádný úplatek“, nastane řecký hospodářský zázrak, na němž bude radost participovat.
V čem jsou Řekové dobří?
Top 10 zbožových položek s nejvyšší komparativní výhodou
(Index RCA)
Hodnota RCA
(2011)
1. Tabák surový 18,24
2. Konzervované ovoce 18,21
3. Bavlna 17,33
4. Vydělané kůže 15,74
5. Konzervovaná zelenina 12,72
6. Cement, vápno 8,35
7. Ryby čerstvé, chlazené, mražené 7,71
8. Oděvy a oděvní doplňky 7,41
9. Rostlinné oleje 7,31
10. Sýry 7,02
Pozn.: Index odhalené komparativní výhody říká, že daná položka má
ve vývozu země xkrát větší význam než v celkovém světovém vývozu.
Zdroj: CAWM Discussion Paper, Jens Oelgemoeller, 2012
Co byste měli vědět, než začnete Řecku spílat za malý růst exportu
Stav v roce 2010 (v mld. EUR, běžné ceny) a následná procentní změna
HDP 222,0
Soukromá spotřeba 163,1
Vývoz zboží a služeb 49,4
Vládní spotřeba 40,7
Hrubá tvorba fixního kapitálu 39,2
Čistý vývoz –20,6
V paritě kupní síly se česká ekonomika dostala před řeckou v roce 2012; nominálně je Česko dosud menší.
S tímhle vývojem samozřejmě Řecko nemůže z dluhů vyrůst, zvlášť když dluh podle maastrichtských kritérií dosáhne letos 181,3 % HDP!
Ohromným rozdílem je vývoz zboží a služeb, který má Česko v poměru k HDP oproti Řecku trojnásobný. Přitom samotný vývoz zboží s jeho vysokou citlivostí na ceny je v Česku skoro pětinásobný!
Podle všech měřítek již Řecko druhým rokem vytváří primární rozpočtové přebytky (před obsluhou dluhu), na rozdíl od Česka.
Čistý vývoz ve skutečnosti po roce 2011 brzdil pád HDP, ovšem při slabé dynamice vlastního vývozu především prostřednictvím klesajícího dovozu (ten koresponduje s poklesem spotřeby i investic).
Zdroj: OECD Country Survey 2013
12,9 % Podíl průmyslu na HDP v Řecku (2013), méně než polovina váhy průmyslu v Česku
3,3 % Podíl zemědělství a rybolovu na HDP (2013), komparativním výhodám navzdory
40,5 % S tímto podílem na celkovém zbožovém vývozu byly zdaleka nejvýznamnější položkou řeckého vývozu v lednu 2014 petrochemické výrobky.
Zdroj: Národní statistický úřad, Atény
Zajímavé je, že Řecko má hodně – 43 – položek s hodnotou indexu vyšší než 2; o dost víc než Irsko s 27; ale kde je odhalená komparativní výhoda vysoká, nejde o významné položky.
O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK • zamecnik@mf.cz
