O křesla poslanců ruské Dumy nyní soupeří více podnikatelů než kdy dřív
Ačkoliv ruský magnát Michail B. Chodorkovskij skončil v říjnu ve vězení s obviněním z daňových úniků, řada pozorovatelů podezírá prezidenta Vladimira V. Putina, že mu ve skutečnosti jde hlavně o omezení miliardářova rostoucího politického vlivu. Chodorkovskij koneckonců financoval opozici Kremlu před volbami do ruského parlamentu – Státní dumy – konanými 7. prosince, a navíc sešikoval kandidáty, kteří by mohli podporovat zájmy jeho společnosti Jukos Oil.
Znamená tedy uvěznění Chodorkovského i zmrazení zájmů velkého byznysu o parlamentní politiku? Ani v nejmenším. O křesla poslanců Dumy nyní soupeří více podnikatelů než kdy dřív. Dmitrij Orlov, politolog moskevského Nezávislého centra pro politické mechanismy, odhaduje, že dvacet procent ze 450 křesel dumy – asi 90 míst – zaplní byznysmeni. Mezi kandidujícími manažery jsou generální ředitel Magnitigorských železáren a oceláren Viktor Rašnikov, prezident Avtovazu Vitalij Vilčik a viceprezident společnosti Tjumen Oil Vjačeslav Timčenko.
Dokonce i komunisté
Dalších sto osmdesát křesel mohou obsadit lobbisté, kteří budou pravděpodobně zasahovat do ekonomické legislativy v zájmu svých klientů. Manažeři i lobbisté kandidují za prokremelskou stranu Sjednocené Rusko, pravicový Svaz politických sil, liberální Jabloko, a dokonce i za komunisty. To signalizuje, že zabezpečení křesla je důležitější než stranická příslušnost. Společnosti od Lukoilu po UES vydávají značné sumy na podporu “svých” stran. Orlov odhaduje, že celková částka může dosahovat jedné a půl miliardy dolarů. “Byznys samozřejmě hraje ve financování stran velkou roli,“ potvrzuje Vladislav Reznik, poslanec za Sjednocené Rusko.
Ruské společnosti mohou věnovat politickým stranám jen dva miliony dolarů ročně, ale zákony nejsou striktně prosazovány. Tisk je plný nepodložených zpráv, že velké společnosti si v podstatě „kupují” křesla v Dumě financováním stran, které pak umisťují vrcholné manažery nebo jejich zástupce na své kandidátky. Články neuvádějí konkrétní kandidáty, ale odhadovaná cena jednoho křesla je až dva miliony dolarů. Polovina poslanců Dumy je volena ze státních a regionálních stranických kandidátek na základě všeobecného stranického hlasování. Druhou polovinu reprezentují místní okrsky.
Proč se tolik top manažerů hrne do politiky? Společnosti se chtějí chránit před legislativou, která jim může zvyšovat daně, svazovat je byrokratickými předpisy nebo ohrožovat jejich majetková práva. „Velké společnosti chtějí být v obraze a případně proces ovlivňovat,“ poznamenává Igor Jurgens, viceprezident Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů. To, co ale podnikatelské Rusko trápí nejvíc, je rostoucí vliv protibyznysové frakce. Řada nacionalistů prohlašuje, že stát by měl se zpětnou platností shrábnout zisky z přírodních zdrojů, „ukradené“ magnáty, jako je Chodorkovskij. Dokonce i reformátoři na ruském ministerstvu financí jsou přesvědčeni, že by měl velký byznys platit vyšší daně – a takový výnos lze po předpokládaném Putinově znovuzvolení v březnu příštího roku očekávat.
Po uvěznění Chodorkovského se někteří pozorovatelé domnívají, že velký kapitál v příští Dumě nebude zkoušet přímý útok na Kreml, pokud bude mít jakoukoli jinou možnost Společnosti využívající přírodní zdroje zřejmě raději odsouhlasí placení vyšších daní v případě, že budou posílena jejich majetková práva. Otevřenou otázkou ale zůstává, jestli se Kreml a byznys dokážou v Putinově druhém období vyhnout patové situaci.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Marcela Nejedlá, www.LangPal.com
