„Paní ministryně Aleno Schillerová, pusťte mě v 7 hodin ráno na ministerstvo. Dejte mi tři lidi dle mého výběru a já Vám v 16 hodin předložím 40 miliard úspor, které můžete druhý den poslat živnostníkům bez zvýšení deficitu. Berete?“, vyzval ve středu Kalousek ministryni. Pomiňme to, že bez podpory voličů zkouší obsadit své někdejší místo napřímo.
Propouštět
úředníky je samozřejmě v současnosti naprosto nemístné a nesmyslné.
V době, kdy ekonomika potřebuje pozitivní impulzy a spotřebitelé i firmy
musí věřit, že současná krize je krátkodobá a velmi rychle pomine, je scestné
posilovat podvědomé přesvědčení spotřebitelů a firem, že je třeba šetřit a
uskromnit se.
Sledování lidí pomocí bankovních dat má stopku. Jde o porušení GDPR
Tento postup je kontraintuitivní, ale takto v makroekonomice funguje například dobře popsaný paradox úspor. Když spoří jednotlivci a firmy, je to v každém případě ctnost a zodpovědný přístup. Protože v krizových obdobích je to právě stát, který musí poptávku v ekonomice podpořit a podpořit ji v současné situaci může jedině za cenu dalšího zadlužení.
Podporuje podle vás vláda v současné situaci kolem pandemie koronaviru živnostníky dostatečně?
Když Kalousek – který představuje minimálně část názorů opozice – říká, že nepodpořil novelu zákona o státním rozpočtu, protože „vláda odmítá na svém provozu ušetřit jedinou korunu. Statisíce živnostníků jsou bez příjmu a desetitisíce trubců ve státní správě si hoví v podmínkách, jako by žádná krize nebyla. Vláda se o své peníze nechce rozdělit,“ tak tím přispívá k dalšímu prohlubování krize.
V postkrizových letech vláda Petra Nečase (od 13. července 2010 do 10. července 2013), v níž byl Kalousek ministrem financí, dávkovala úsporná opatření postupně a po velmi dlouhou dobu, a přispěla tím k velmi negativním očekáváním všech Čechů. Češi v roce 2012 patřili k vůbec největším pesimistům v Evropské unii (a to i ve srovnání s Řeky, kteří měli řádově jiné problémy). Ukazuje to hezky následující graf.
Spotřebitelská důvěra v Česku ve srovnání s průměrem v Evropské Unii
A vývoj
v březnu 2020 ukazuje, že v Česku je znovu velká tendence
k pesimismu. Pro ekonomiku je to smrtící a tzv. sebenaplňující proroctví –
pokud věřím, že v příštích měsících (či letech) bude špatně, tak dobře
skutečně nebude.
Úředníci se měli vyhazovat v době nejvyšší konjunktury, tzn. v uplynulých třech letech, ale nikoli dnes, kdy by stejně práci nenašli. Proto vedou správným směrem úvahy, aby stát podpořil všechny bez rozdílu stejnou částkou po omezenou dobu (tzv. helicopter money), jak navrhuje například Filip Matějka, kterého Piráti a STAN navrhli do Ústředního krizového štábu, nebo Tomáš Havránek.
V současnosti je klíčové udržet důvěru Čechů, že vše brzy skončí. Jedině tak se kola obchodu a ekonomiky nastartují znovu velmi rychle a je naděje, že recese bude jen krátkodobá.
