Proč statistiky naznačují pokrok

25. 8. 2009

Švédský lékař a myslitel Hans Rosling...

Celý podtitul: Švédský lékař a myslitel Hans Rosling tvrdí, že ekonomická recese je jen drobnou překážkou v rozvoji

Lidem zmoženým neustálým pesimismem nabízí Hans Rosling protilátku. Videoklipy tohoto 61letého švédského lékaře a profesora medicíny přitáhly na YouTube už více než milion diváků. V čem je natolik zajímavý? Využívá statistiky, aby s dostatečnou dávkou dramatičnosti dokázal, že hospodářský pokrok učinil svět lepším. V grafech na jeho internetových stránkách Gapminder.org, které mapují rychlé přírůstky po celé planetě, má každá země přidělenou bublinu. Rosling, spoluzakladatel organizace Lékaři bez hranic, také studuje pohromy, jako je epidemie viru HIV. Argumentuje tím, že historie nám skýtá naději. Viděl už všelijaké hrůzy. Mnoho let například sledoval na africkém venkově vzácnou paralytickou nemoc konzo. Byl však i svědkem pokroku. Dokázal najít příčinu nemoci konzo, jíž jsou hlad a nedostatečně tepelně zpracovaná kasava. Zabránil tím dalšímu šíření nemoci. Šéf našich zpravodajů Joseph Weber s Roslingem nedávno hovořil.

Po celém světě sledujete ukazatele, jako jsou příjem, plodnost, spotřeba ropy nebo stav chrupu. Co nám vaše údaje říkají o rychlosti a stejnoměrnosti pokroku? Ukazují na sbližování. Většina zemí se čím dál více podobá. Někoho to může šokovat. Zaměřil jsem se na každodenní realitu rodiny. Kolik máte dětí? Jak se jim daří? Většina světa je na tom dnes podobně – dvě až tři děti a průměrná délka života nad 65 let. Docela rád srovnávám USA a Vietnam. Pokud jde o průměrnou délku života a velikost rodiny, je Vietnam pouze o jednu generaci pozadu. A podíváte-li se na výplatní pásky, zaostává o čtyři generace.

Zjistil jste, že to je typické pro většinu asijských a arabských zemí? Skutečně překvapuje, že tolik velkých států, jako jsou Egypt a Brazílie, snížilo dětskou úmrtnost o 50 až sto procent rychleji, než to kdy dokázalo Švédsko. A Švédsko až do loňského roku financovalo rozvojovou pomoc Číně! Číně můžete poskytnout mnoho věcí, ale rozvojovou pomoc rozhodně nepotřebuje. To ona půjčuje USA. Proč by jí tedy mělo Švédsko dávat peníze?

Hospodářská krize zasáhla svět neobyčejně rychle. Bude natolik svižná i obnova? Používám odhady Mezinárodního měnového fondu. Vezmete-li bubliny zemí z roku 1970 a srovnáte-li je s projekcemi až do roku 2014, skoro žádnou krizi nenajdete. Je to spíše takové krátké tango. Svět sice udělal dva kroky zpět a některé země delší než jiné, ale Čína (věrná vlastní cestě k vrcholu) tango netančí!

Tato krize by mohla Číně pomoci rychleji dohnat ostatní. Největší riziko této krize spočívá v tom, že se všichni začnou chovat krátkozrace a nebudou se zabývat hlavními dlouhodobými problémy, jako jsou nevyváženost obchodu a zemědělské dotace, které nejvíce poškozují chudší země. V postindustriálních společnostech funguje ekonomický rozvoj s čtvrtletním předstihem. V Indii a Číně uvažují v řádech několika desítek let a generací dopředu.

Jak si myslíte, že bude z dlouhodobého hlediska – řekněme v horizontu 25 až 50 let – tato krize hodnocena? Záleží na tom, co se stane v teheránských ulicích a pákistánských horách. Věci by mohly vzít opravdu špatný konec. Musíme však poděkovat (bývalému) prezidentovi Georgi Bushovi. Uvědomil si, že moc se posunula od G7 k G20. (V roce 2008 pozval šéfy dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa na summit do Washingtonu.) Těch dvacet světových lídrů teď má šanci spolu mluvit. Čína a USA mohou prodiskutovat a koordinovat své stimulační balíčky.

Řekl byste, že v důsledku recese budou USA v budoucnu zaostávat za ostatními zeměmi? Nemusíme mít strach, že by někdo zaostával. Švédsku neublížilo, když se z Finska stala bohatá země. Stejně není pro USA špatné, je-li Kanada zdravou a prosperující ekonomikou. Nejde o to, kdo zaostává, ale o to, abychom dokázali společně růst a žít.

Je dnes co slavit? Vzestup G20. Arogance a zpátečnický postoj Západu jsou minulostí. Občas vtipkuji, že prezident Bush požádá britského předsedu vlády o peníze. Ten však žádné nemá, a proto spolu odletí do Brazílie, Saúdské Arábie, Číny a Ruska. V Davosu se pak zeptají čínského prezidenta, zda má pro nového amerického prezidenta nějakou radu. A ten odpoví: „Jistě, buďte milý k těm, kteří vám půjčují peníze.“
Také už nemusíme řešit konflikty mezi hlavními mocnostmi. Čína se nesnaží střílet na Rusko a Saúdská Arábie neválčí s Íránem.

Jsou věci, které vidíte pesimisticky? Mohlo by to skončit válkou mezi USA a Čínou? Měli jsme válku mezi Británií a Německem a Japonskem a USA. Zažíváme klimatickou krizi. Obávám se, že v této naší postindustriální společnosti už nejsme schopní jednat a předvídat s předstihem 25 nebo 50 let. Systém dokáže být velmi krátkozraký a xenofobní.

O čem vypovídají vaše data v souvislosti s růstem zemí typu Číny v porovnání s USA a Západem obecně? Starosti by nám měly dělat spíše státy, jako jsou Afghánistán a Somálsko. Propast mezi Čínou a Západem se uzavírá a nová se zároveň otvírá mezi rozvojovými ekonomikami a spodní miliardou. Předseda vlády Mosambiku kdysi řekl, že budovat národ je jako stavět letadlo. Než odstartujete, měli byste nejprve dokončit konstrukci. Úspěch musíte budovat na správných základech. To jsou například školy, střední třída a bankovní systém. V rozvojových zemích to už nastalo, v těch nejchudších však dosud nikoli.

V souvislosti s odvrácením hospodářského propadu jsme byli svědky významných státních intervencí. Je to dle vašich poznatků dobře nebo špatně? (Spojené státy americké) prosperují díky dřívějším vládním investicím do infrastruktury, vzdělávání a zdravotnictví. Zaráží mě, že tentokrát USA nedokázaly regulovat finanční trhy, které zjevně nebyly schopné se řídit samy. Švédský systém veřejného zdravotnictví dosahuje s nižšími náklady lepších výsledků než americký, který však poskytuje lepší služby pacientům s méně závažnými chorobami.

Na pódiu jste předvedl polykání meče, abyste dokázal, že „zdánlivě nemožné je možné“. Co tím přesně v hospodářském a sociálním kontextu myslíte? Cirkusy jsou báječné právě proto, že ukazují lidem zdánlivě nemožné. Porovnáte-li dnešní Indii s tou, kterou jsem navštívil jako student, uvidíte rozdíl. Velké rodiny ve stagnující ekonomice nahradily malé v rychle rostoucím hospodářství. I Afrika se změnila. Od raně středověkého uspořádání přešla k průmyslovému hospodářství 19. století. Možná jsou tam nejen hloupí lídři a příliš velká bída, ale i mnoho úspěchů. Podívejte se na Ghanu! Se sedmiprocentním ročním růstem zdvojnásobíte (hrubý domácí produkt) za deset let.

Zdá se, že jste docela optimista. Jak je to možné? Přece jste se zabýval zkoumáním mnoha znepokojivých fenoménů – třeba hladovění v zemích, které usilovaly o lepší život? Možná je to tím, že žiji druhý život. Ve 30 letech jsem prodělal rakovinu varlat a s prvním životem jsem se rozloučil. Zachránila mě však plná dávka ozáření. Teď je mi 61 a většinu života jsem prožil v období po rakovině. To je důvod k oslavě.
Můj otec pražil kávu a já jsem jako první z rodiny chodil do školy déle než šest let. V roce 1972 jsem studoval zdravotnictví v Bangalore. Viděl jsem nejen skutečnou bídu, ale i vynikající studenty a vzkvétající průmysl. Pracoval jsem v Africe a založil univerzitní spolupráci se zeměmi Blízkého východu a Střední a Jižní Ameriky. Na Kubě jsem prováděl terénní výzkum a strávil celou noc hádkou s Fidelem Castrem o formě mého vědeckého plánu. Měl jsem možnost zažít mnoho přešlapů a slepých uliček lidského pokroku.
Teď sleduji statistiky a provádím faktickou analýzu. Ne že bych byl optimista. Jen vím, že dětská úmrtnost v Egyptě poklesla na čtyři procenta. Máte-li povědomí o skutečném pokroku ve světě, dají vám nálepku optimisty. Hluboce mě však znepokojuje bída těch nejchudších.

Box s. 64:

128 %
Prodloužení průměrné délky života v Číně (z 32 na dnešních 73 let) v období 1960 až 2008.

Pramen: Gapminder.org

Popisek s. 64:
Rosling používá ke zmapování hospodářských přírůstků ve světě ohromující grafy.

Grafy s. 65:
Delší život, vyšší příjmy
Délka života se po celém světě dramaticky prodlužuje a příjmy rostou.

Předpokládaná průměrná délka života dle roku narození

Argentina
Čína
Ghana
Indie
Írán
Rusko
USA

Počet roků 20 40 60 80 100

1960
2008*

Příjem na osobu

Argentina
Čína
Ghana
Indie
Írán
Rusko
USA

Dolary (v tis.) 10 20 30 40 50

1960
2008*

*V případě údajů za rok 2008 jde o odhady.
Pramen: www.gapminder.org/world

Box s. 65:
Několik důvodů k radosti

Hospodářské krize nejsou jen špatné. Během těchto období se kupříkladu zlepšuje zdravotní stav obyvatel. Jakmile se míra nezaměstnanosti zvýší o jedno procento, klesne dle výzkumu Christophera Ruhma z univerzity v Severní Karolíně v Greensboro úmrtnost těsně k hranici půlprocentního bodu. Ruhm identifikoval pokles počtu úmrtí při dopravních nehodách, v důsledku srdečního kolapsu, těžké obezity, kouření nebo nadměrného pití alkoholu. Duševní zdraví nicméně trpí. Studie Yaleovy univerzity zjistila, že problémy s jídlem a pitím se u lidí nad 50 let v dobách hospodářského propadu zhoršují.

Box 1 s. 66:
Poslední důvod sice nemá nic společného s ekonomikou, ale je roztomilý. Natalia Paruzová, která hraje v newyorských stanicích metra na hudební pilu, vypráví, jak její hudba nedávno svedla ke společnému rozhovoru křesťanskou, židovskou a muslimskou rodinu. V e-mailu Paruzová píše: „Kdyby spolu lidé v osobní rovině dokázali takhle vycházet, tak existuje naděje, že světový mír je přece jen možný.“

Box 2 s. 66:
Představte si to

Dynamické bublinové grafy jsou pro Hanse Roslinga charakteristické. Chcete-li shlédnout jejich ukázky, navštivte internetové stránky Roslingova „fact tanku“ Gapminder.org. Najdete tam 4,5minutové video, jak se svět za dvě stě let změnil, a klip, který mapuje vzájemný vztah mezi výší příjmu a rakovinou prsu.