Lesy ČR ustupují mezinárodní motocyklové soutěži
Příslib uspořádat letos v Česku Šestidenní motocyklovou soutěž byl dán o čtyři roky dříve, než se začal tento záměr projednávat v místě konání závodu. Nyní, čtyři měsíce před plánovaným startem, je na majitele a správce pozemků v podhůří Jizerských hor i na úředníky státní správy vykonáván morální nátlak, aby akci povolili. Účast v čestném organizačním výboru přislíbila „čtvrtina“ vlády - Špidla, Tvrdík, Fencl a Gross. A když několikeré publikování jejich jmen zapůsobilo na veřejnost i podřízené, dva ministři bdící nad správou lesů a státní správou se stáhli do ústraní a účast nepotvrdili.
Přesto odpor slábne. I původní nesouhlas Lesů České republiky se závody na lesních cestách z 27. února letošního roku musel být zapomenut.
Správci státního lesa předpokládají vznik desetimilionových škod, přičemž rozpočet celého závodu je 46 milionů korun. Do něj se úhrada desetimilionové škody nevejde. A co drobní vlastníci lesů a luk? Pamatovali ve smlouvách s pořadateli na náhradu škod?
Morální úrazy.
Povinnost chránit les a lesní půdní fond z Lesů České republiky nikdo nesejme. Lesníci vědí, že soutěž bude mít negativní dopad na lesní ekosystémy, a bránili jí zejména kvůli očekávané půdní erozi, narušení vodního režimu a riziku poškození porostů. „Připravovaná soutěž se zcela vymyká zásadám obecného užívání lesa,“ zdůvodňoval své negativní rozhodnutí ještě letos v únoru oblastní inspektor LČR Pavel Malina. V květnu mu už nezbývá nic jiného než licitovat o každý metr trasy mimo zpevněné cesty. Licituje úspěšně, původních třicet kilometrů lesními cestami usmlouval na 5,5 kilometru. Dějiny se opakují v tomto případě přesně po třiceti letech, i když ve zcela odlišné společenské situaci opakují. Tehdy také lesníci a ochránci přírody psali žádosti o vypovězení Šestidenní, museli se však tak jako dnes podřídit „vyšším zájmům“. Negativní důsledky ovšem nesli oni. Šestidenní se tehdy jela v září 1972 v Krkonoších a motocykly se proháněly i národním parkem. Některé erozní rýhy způsobené motorkami se každé jaro obnovují. Hlubší rýhy zůstaly v povědomí návštěvníků národního parku: my nesmíme chodit mimo cesty a hlučet, a přitom jste sem vpustili 500 motocyklů! Výtky vydržely léta.
Černí jezdci.
Zákon nyní brání pořádání motoristických závodů v chráněných územích. Původní návrh tras přesto zabíhal do CHKO Jizerské hory i do ochranného pásma Krkonošského národního parku. Organizátoři tvrdí, že to nebyl záměr, ale důsledek chvatu. Česká motocyklová federace, která požádala o pořádání Šestidenní, se rozpadla. Její subjektivitu, včetně Šestidenní, zdědil Autoklub ČR. A nastal spěch. „Nemělo smysl hledat, co kdo kdy kde začal. Museli jsme co nejrychleji postavit tratě tam, kde to dobře známe,“ uvádí ředitel závodu Petr Čemus. Trasy namířené do chráněných území však přesto vysvětluje špatným čtením map.
Překročit hranici chráněné oblasti není povoleno, přesto pro ni závody přinášejí velká rizika, a to především výskytem černých jezdců. Ročně se v Česku prodají dva tisíce specializovaných strojů enduro. Většina jejich majitelů se pohybuje přírodou neorganizovaně. Kdo z nich by si nechtěl vyzkoušet tratě mistrů Šestidenní? Do chráněných území je to z nich už jenom skok. „Jsou téměř nepolapitelní,“ popisuje černé jezdce inspektor Malina.
Černí jezdci znepokojují i ředitele závodu. „Nemáme proti nim žádné prostředky. Co je platné, že čtyři sta vyznavačů endura dodržuje všechny předpisy, když divocí jezdci veškerý dojem pokazí,“ říká Čemus.
Jenže na Liberecku zanechali otřesný dojem i pořadatelé předchozích místních závodů. Například po Enduru 2000 zůstaly nejen nezahlazené stopy na ještědském hřebeni, ale i nesplacená půlmilionová pokuta. Společnost ISDE 2002, kterou Autoklub ČR spolu s městem Jablonec ustavil k organizování Šestidenní, se však od svých organizačních předchůdců distancuje.
Sliby...
„Po skončení soutěže uvedeme tratě do původního stavu,“ slibuje ekolog, který nabídl své služby pořadatelům Šestidenní, Ondřej Huml. A dodává: „I kdyby mělo 500 lidí organizačního týmu vzít do rukou hrabičky.“
Inspektor Malina však slovům nevěří - požaduje pro Lesy ČR kauci. Pro pořadatele, kteří naplní svůj fond až vysokým startovným jezdců, výnosy reklam a dary sponzorů, je to neschůdné řešení a nabízejí pojištění. Trasy a jejich okolí budou nafilmovány před a po závodě, aby nebyly spory.
Na přesnou dokumentaci vsadil i Krkonošský národní park před třiceti lety. Ale kdo by tenkrát požadoval kauci? Slíbenou opravu zahájili přivolaní vojáci v nebývalém tempu, za dva dny upravili čtyři kilometry tratí. Třetí den velitel zapískal a vojáci navždy zmizeli. Správě parku zbylo na krku 22 kilometrů rozbitých cest.
Lesy ČR si svůj kompromis pohlídají, ale co jiní vlastníci pozemků? Ad hoc ustavená společnost s ručením omezeným dnes je, zítra být nemusí. Naleznou pak poškození soukromníci dovolání? A kdo ponese odpovědnost za škody způsobené diváky?
