Profesor Trevor Cox z univerzity v Salfordu se zaobírá nejodpornějšími zvuky, se kterými se lidé setkávají. Jeho ankety se zúčastnil milion zájemců a v silné konkurenci zubařské vrtačky, hádek či skřípotů zvítězilo zvracení. Smyslem ankety bylo „popřít tezi, že lidé jsou naprogramováni nenávidět jisté zvuky“.
Vědci se skutečně zabývají problémy pozoruhodnými. Ten Coxův je sice poněkud nestandardní, ale ještě snad pochopitelný. Navíc tento britský vědec se věnuje i jiným úkolům, publikuje práce o plošných difuzérech a absorpci hluku. Mnozí jeho kolegové ho však v absurdnosti svého konání lehce trumfnou.
Například matematik Efthimiou loni vypočítal, že upíři nikdy neexistovali. Před časem přišla další zásadní zpráva: expertní tým vyvrátil domněnku, že myši mají rády sýr. Nemají! Psycholog Arnall z Cardiffu patnáct let stanovoval nejšťastnější den. Vyšel mu loňský 23. červen. Genetik z Nottinghamu zodpověděl věčný a zdánlivě nezodpověditelný spor, zda dříve bylo vejce či slepice. Vyhrálo u něj vejce.
Harvardova univerzita uděluje trofej Ig Nobel (v Česku je obdobou Bludný balvan), kterou spolu s časopisem Annals of Improbable Research odměňuje nezvyklé a bezcenné studie. Loňskými laureáty byli muž léčící škytavku a dvojice, jež se vědecky zaobírala tím, nakolik jsou chrobáci vybíraví při výběru, jakou kuličku trusu tlačit budou a jakou ne. Na téma absurdit vyšla i kniha, v níž Mick O'Hare odpovídá, proč tučňáky nezebou nohy nebo jak mravenci přežijí v mikrovlnce.
Češi samozřejmě ani v této disciplíně nezaostávají. A zdaleka nejde jen o génia Járu Cimrmana, „mistra slepých uliček“. Vzpomeňme Jakuba Hrona s jeho nepřekotitelným kalamářem či vylepšováním češtiny. Taková „hovadina s omokem česenu“ byla hovězím s česnekovou omáčkou. Z mašíblů čili magorů-šílenců-blbů lze zmínit fyzikální „(de)mentiony“ profesora Kahudy či Lukešovy iškovské jazyky. Entomolog Vojtěch Novotný výstižně shrnul vlastní zkušenosti: „Kdo by v Česku neznal kolegy, kteří vědci vlastně nejsou, neboť ničemu nerozumějí, nicméně praktikují všechny vědecké rituály v naději, že se věda zčistajasna objeví.“ Co si bez nějaké povýšenosti myslíte třeba o bádání v dějinách krajky v Horní Lhotě roku 1864?
