POVINNOSTI MAJITELŮ DOMŮ
Otrocké práce! Dotování obecního rozpočtu! I taková ostrá slova volí majitelé domů kvůli povinnosti uklízet cizí chodníky. Senát nyní projednává návrh, který by změnil kritizovaná pravidla.
Přestože chodníky patří obcím, uklízet je povinně musí majitelé přilehlých nemovitostí. Pro vlastníky domů s regulovaným nájemným to často znamená další povinnost, na kterou musí doplácet ze svého. Jejich příjmy ze státem omezeného nájemného totiž mnohdy nestačí ani na nejnutnější opravy domu.
Jenže ani když vlastník nemovitosti zdarma uklízí obecní chodník před domem, neznamená to, že chodník je „jeho“. Místo aby obec kompenzovala majitele domu za jeho bezplatnou práci alespoň odpuštěním některých poplatků, vyždíme jej podruhé.
Vlastník nemovitosti musí platit například za umístění reklamního nosiče na svůj obchod nebo za letní zahrádku restaurace. Majitel paradoxně platí i tehdy, postaví-li lešení k opravě fasády vlastního domu, což by obce v zájmu svého zkrášlení měly naopak podporovat.
Takže zatímco v zimě zasněžený chodník prakticky patří vlastníkovi přilehlé nemovitosti, po zbytek roku se k němu zase ráda hlásí obec.
NADĚJE JE V SENÁTU „Počítám každou korunu, za kterou můžu v domě vymalovat chodbu, koupit nové světlo nebo opravit dveře,“ říká Václav Rouček, majitel domu se šesti byty na předměstí Karlových Varů. „Pokud mám zaplatit další tisíce korun za zimní úklid, dům mi spadne na hlavu,“ stěžuje si. Několikaletá snaha majitelů domů o změnu dosavadních předpisů prozatím vyvrcholila aktivitou senátora Jaroslava Kubery (ODS). Ten v Senátu předložil příslušnou novelu zákona o pozemních komunikacích. „Cílem je přenést zodpovědnost za schůdnost chodníku na jeho vlastníka. Dosavadní stav je v rozporu se zásadou, že za svůj majetek zodpovídá vlastník,“ vysvětluje Kubera. Novela má podle něj „jen“ přinést návrat do normálního stavu, namísto současné absurdity, kdy vlastník nemovitosti odpovídá za škody vzniklé na chodníku, který mu nepatří. Zatímco ústavněprávním výborem návrh prošel, před pár dny narazil v senátním výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor jej sice nezamítl, ale doporučil Senátu odročit projednání návrhu do doby, až bude předložen návrh zákona o obecní dani. Právě ten má – vedle již schválené možnosti zvýšit daň z nemovitosti – kompenzovat zvýšené náklady obcí vyvolané novelou zákona o pozemních komunikacích. Usnesení výboru je pouze doporučující, rozhodovat bude plénum Senátu. Předtím má o návrhu jednat ještě výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. „Pokud plénum návrh schválí, projedná jej sněmovna. Není ale reálné, že by platil už od 1. ledna 2008,“ upozorňuje Kubera. CEDULKY JSOU JEN PRO NĚKOHO Kritikům současného stavu vadí také praxe, kdy si obce mohou jakýkoliv svůj chodník označit tabulkou „Tento chodník se v zimě neudržuje“. Pokud by si ale stejnou cedulku chtěl dát na chodník před svým domem soukromý vlastník domu, odpovědnosti by se tím zbavit nemohl, a navíc by mu hrozily problémy s městskou policií. Proti změnám dosavadního stavu jsou především starostové obcí. Tvrdí, že současná úprava je praktická, v praxi osvědčená a v zemích bývalého Rakouska-Uherska tradiční. Přesun odpovědnosti za úklid na obce by podle nich výrazně zatížil veřejný rozpočet. Jednou z mála výjimek mezi zástupci měst je právě senátor Kubera, mnohaletý primátor Teplic. „Schůdnost chodníků by se novelou nezhoršila, protože například majitelé obchodů je budou stále uklízet, aby nepřišli o zákazníky. Ti, kteří uklízeli, budou uklízet i nadále,“ věří Kubera. Podpořil jej také senátor ODS a starosta Trutnova Ivan Adamec. Obce by podle něj mohly práci majitelů kompenzovat alespoň odpuštěním poplatků za zábor veřejného prostranství. Podle senátora a starosty města Chýnov Pavla Eyberta (ODS) by však změna přinesla značné nároky na rozpočty obcí, zejména těch menších, které mají dlouhé úseky ulic a málo obyvatel. Na to ironicky reaguje jeho stranický kolega, senátor Jiří Pospíšil: „Přibližně stejný problém měli vlastníci feudálních pozemků, zvláště pokud byly rozsáhlé. Jak to ti chudáci měli dělat při zrušení nevolnictví? Kde na to měli vzít prostředky, aby všechna ta pole obdělali?“ Adamec navíc připomíná, že obce jsou už nyní pojištěny proti případnému úrazu. „Změna by sice mohla vést k růstu pojistné částky, nicméně v oblasti pojišťovnictví máme volný trh a myslím, že je tu prostor pro zdravou konkurenci.“ Na adresu protestujících starostů senátor Kubera tvrdí, že jestliže mu ukážou rozpočet, najde jim peníze na úklid. Na druhou stranu ovšem není zastáncem daně z nemovitostí, natož nedávno schválené možnosti jejího zvýšení. „Vím, že obce potřebují peníze. Slibuji, že ještě v tomto volebním období připravím zákon o komunální dani. Sloučí do sebe poplatky za psy, za odpady a další,“ plánuje. Právě toho se chytili někteří senátoři, kteří se změnou pravidel pro chodníky chtějí počkat až na vznik zmíněné komunální daně. OTROCKÁ PRÁCE PODLE ZÁKONA „Udržování schůdnosti obecních chodníků je v zájmu všech občanů dotyčné obce. Proto se na nákladech musí podílet všichni,“ míní místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin. Připomíná, že náklady na úklid chodníku nemůže majitel domu rozúčtovat nájemníkům, jak je to běžné například v Německu. „Nejde totiž o služby spojené s užíváním domu, ale vlastně o práci na cizím majetku,“ vysvětluje. Příslušné návrhy na změnu ministerstvo financí několikrát zamítlo. „Musíme se vypořádat s tímto reliktem minulosti. Nevolnictví skončilo v předminulém století,“ vybízí senátor a starosta v jedné osobě Adamec. Pokud majitelé nechtějí za úklid platit, nezbývá jim než vzít hrablo a pracovat sami, často i desítky hodin ročně. Jenže například majitel menšího činžovního domu Stanislav Horák ve svém domě nebydlí. Přestože za úklid neplatí profesionální firmu, ale mladíka z domu, který za „sněhové brigády“ dostával asi 50 korun za hodinu, vyšla ho předloňská vydatná zima na 6000 korun, včetně nákupu hrabla, soli a štěrku. „Jak má seniorka ve věku 85 let, bydlící v rodinném domku, s důchodem 7500 korun, která nemůže dobře chodit, zajistit schůdnost chodníku?“ upozorňuje Kubera na absurditu dosavadní úpravy. Radikální postup navrhuje předseda Hnutí na obranu majitelů realit Girolamo Giormani: „Protože podle ústavy nesmí být přikázána neplacená práce, stálo by za úvahu požadovat na zastupitelstvu mini- mální mzdu, která činí měsíčně osm tisíc korun,“ říká. KDO PŮJDE K SOUDU?**
Přirovnání k otrocké práci přesto není úplně přesné. Povinnost úklidu totiž není dána přímo, ale „jen“ zprostředkovaně. Vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích: Vlastník nemovitosti odpovídá za úraz způsobený znečištěním, náledím nebo sněhem na chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit či alespoň zmírnit.
Přestože uvedený paragraf nabízí možnost vyvinění se z odpovědnosti v případě, že vlastník na úklid skutečně nemá peníze, výhra u soudu nemusí být jistá. Navíc řada majitelů raději chodník uklízí, než aby riskovala ztrátu dalších peněz nebo přinejmenším času u zdlouhavého soudního sporu.
Dosavadní úprava tak bohužel přetrvává i kvůli pasivitě majitelů. Ač téměř každý z oslovených majitelů hovořil o protiústavnosti „úklidové povinnosti“, na Ústavní soud se zatím ani jeden neobrátil. Na rozdíl od regulovaného nájemného, kde se už několikrát Ústavní soud zastal majitelů ve sporu s vládou.
„Šance soukromého majitele nelze odhadnout. Ukázaly by se až ve chvíli, kdy by některý z vlastníků stížnost podal,“ míní senátor Kubera.
