Česká republika už asi není soběstačná ani v sušených prasečích uších, jejichž žvýkáním se zabavují psi. Prasat je u nás stále méně, tedy i jejich uší, a proto zdražují, vysvětluje prodavačka Zverimexu. Šéf firmy Animalco, největšího tuzemského obchodníka s masem, Radko Jung má jiné vysvětlení: „Nožky, kůže, ořezy vznikající při zpracování a také prasečí uši se hodně vyvážejí. V Asii je to poptávaný sortiment.“ Do zahraničí ovšem odcházejí i živá prasata a vepřové maso. Agrární lobby přitom bije na poplach kvůli klesající soběstačnosti ve vepřovém. A volá na pomoc stát.
„O kolik snížíme produkci my, o to více se doveze k nám. Je třeba udělat vše pro zvýšení živočišné produkce a její uplatnění na trhu,“ apeluje předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Vláda a ministerstvo zemědělství musejí podle něj využít všechny nástroje na podporu živočišné výroby. Šéf Agrární komory Jan Veleba mluví o brutálním poklesu stavu prasat či přímo o tragédii. Čeští zemědělci se ale jen přizpůsobují trhu a dělají to, co se jim vyplácí.
Přes trvalý úbytek jatečných prasat roste jejich vývoz. Loni stoupl oproti roku 2009 více než dvojnásobně. Naopak dovoz se za stejnou dobu propadl na polovinu. Do Česka totiž místo zvířat přichází hlavně maso.
Montovny masných výrobků
„Jatečná prasata se pravidelně vozí do Maďarska. Obchod razantně vzrostl,“ potvrzuje Jung. > Zvířata končí také na jatkách na Slovensku nebo Německu. A mnohdy se vrací jako rozbourané maso. „Je normální, že v jednom týdnu se prasata vozí sem i ven. Obchod řeší momentální nedostatky a přebytky. Trh je bez hranic a je jednodušší přivézt maso do Čech z jatek z Německa než z Ostravy. Je to blíž, navíc situace na našich dálnicích je katastrofální,“ vysvětluje šéf firmy Animalco. Od předloňského podzimu je součástí skupiny Agrofert a přináší jí roční tržby kolem pěti miliard korun.
„Obchodujeme pořád stejně, to znamená i pro nezávislý trh. Narostl ale objem zboží, které dodáváme podnikům ve skupině,“ uvádí Jung. Jak upřesňuje, šedesát až sedmdesát procent dovezeného masa je určeno pro zpracování, zbytek míří do řetězců nebo společného stravování. „Hodně masokombinátů přestalo porážet zvířata a nakupuje surovinu. Staly se z nich montovny masných výrobků,“ říká. Snahám o vývoz výrobků z masa moc nevěří. „Znamená to milionové investice s nejistým výsledkem. Spotřebitelé v jiné zemi mají jiné chutě,“ poznamenává. Šanci vidí spíše v dodávkách pro obchodní řetězce, které zboží prodávají pod svými značkami.
A jak je to s kvalitou drůbežího, vepřového nebo hovězího masa? „Všude je srovnatelná. Nedá se říci, že by polské nebo brazilské bylo jiné,“ porovnává obchodník. Česko s malou produkcí a nepříliš příhodnými podmínkami pro zemědělství vidí jako typicky dovozní zemi. Jung to prohlásil na konferenci k agrárnímu obchodu, kterou pro podnikatele uspořádalo ministerstvo zemědělství. Očekávaní zemědělci a potravináři se ale nedostavili.
Proč schodek nevzrušuje
Šéfa agrárního resortu Petra Bendla (ODS) znepokojuje trend, kterým se ubírá tuzemské zemědělství a následně i zahraniční obchod. „Začínáme vykazovat některé parametry rozvojové země. Posiluje jednoduchá masivní produkce rostlinných komodit bez přidané hodnoty a zpracování,“ poukazuje ministr. Například obilí tvoří asi desetinu vývozu. Loňský rekordní schodek agrárního obchodu 34,7 miliardy korun Bendla nevzrušuje. Roste totiž dovoz i vývoz a pozitivní je, že podíl vývozu k dovozu se v posledních pěti letech zvyšuje. Zatímco krytí dovozu vývozem se v uplynulé pětiletce pohybovalo mezi 75 až 80 procenty, dlouhé roky předtím to bylo mezi 60 až 70 procenty.
Český agroobchod končí záporným saldem už tradičně. Na celkovém zahraničním obchodu ČR, kterému se daří, se agrární obchod podílí necelými pěti procenty. „Schodek mají v agrárním obchodu i jiné členské země EU, kupříkladu Německo a Rakousko. Navíc významnou část českého dovozu tvoří produkty, které se tu nepěstují, především tropické ovoce, citrusové plody, mořské ryby, tabák, rýže, káva a čaj,“ připomíná Bendlův úřad.
Především masivní export obilí snížil v letošním prvním čtvrtletí deficit agrárního obchodu meziročně o dvě miliardy na 5,5 miliardy korun. Dovezlo se zboží za 40,6 miliardy korun, což je o 4,3 miliardy víc než před rokem. Hodnota vývozu představovala 35,1 miliardy, tedy o 6,2 miliardy meziročně více.
Překážky staví všichni, i Česko
„Agrární obchod je v dobré kondici. Stát na jedné noze ale není šikovné,“ varuje před přílišnou orientací na EU Jan Roman z ministerstva zemědělství. Dovoz na unijní trh stále roste, loni se jeho podíl blížil 92 procentům. Obchod v opačném směru nedosahuje 85 procent. „Česko je v zaměření na EU extrém. Před námi je už jen Lucembursko a Slovensko. Srovnatelné Rakousko má podíl na vývozu do unie o pět až sedm procentních bodů nižší,“ porovnává Roman.
Upozorňuje na další nezdravý trend: „Dlouhodobě mírně klesá podíl zpracovaných výrobků na vývozu. Naopak se jich stále víc dováží, a to hlavně ze třetích zemí.“ Roman také pozoruje, že českému potravinářskému exportu roste konkurence zboží vyrobeného v zahraničí díky českým zpracovatelským technologiím.
O lepší fungování unijního trhu, kde stále existují určité překážky, se chce podle ministra Bendla Česká republika snažit. Sama přitom obchodní bariéry také vytváří. „Každá země v EU si chrání trh a má jiná pravidla. Polské zboží se tu kontroluje víc než jiné. Platí také vyhláška s povinností hlásit dovozy masa 24 hodin dopředu,“ uvádí příklady šéf Animalka. Pravidla při dovozech ze třetích zemí považuje za férovější než praxi na vnitrounijním trhu.
Jogurty pendlují sem tam
Na nerovné podmínky na trhu v EU si stěžuje obchodní ředitel Madety Jan Teplý. „Je nám jedno, jaká budou pravidla a jejich výklad. Ale ať jsou všude stejná,“ přál by si. Madeta patří mezi tradiční vývozce mléčných výrobků. Na klasických komoditách, kterými je například sušené mléko, máslo či eidam, obvykle prodělává, když světová cena mléka je citelně nižší než tuzemská. „Snažíme se proto uplatnit se značkovými výrobky,“ říká Teplý. Vývoz sýrů – na kterém se Madeta silně podílí – včetně tvarohů v posledních letech roste. Z 1,9 miliardy korun v roce 2009 stoupl na více než tři miliardy v minulém roce.
Čilá obchodní výměna je také u jogurtů. „Jejich dovoz loni stoupl o 35 procent. Víc než polovina je z Německa, a to především prostřednictvím firem Zott a Müller. Téměř třicet procent pochází z Polska,“ upřesňuje šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Jak doplňuje, čtyřicet procent z tuzemské výroby jogurtů a zakysaných výrobků jde na export. Nejvíc – téměř 36 procent – na Slovensko, české jogurty se vozí také do Rakouska, Polska, Německa i Skandinávie. Jogurtovou bilanci silně ovlivňuje nadnárodní společnost Danone, která z Česka exportuje Activii. A také Babišova Olma, která jogurty prodává na Slovensko, do Polska a Maďarska.
Tradiční exportní artikl, kterým vždy bylo pivo, slad a cukr, spíše oslabuje. Českou „chloubou“ se stává pšenice a řepkový olej.
