Až na 6200 korun by chtěl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach zvednout minimální mzdu. Někomu to může znít příjemně. Podnikatelé však vědí, že takové opatření postrádá smysl. A navíc na něj doplatí i zaměstnanci. Každý zaměstnavatel je nyní ze zákona povinen poskytnout svému zaměstnanci za provedenou práci peněžité plnění v minimální výši 5700 Kč měsíčně.
Až na 6200 korun by chtěl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach zvednout minimální mzdu. Někomu to může znít příjemně. Podnikatelé však vědí, že takové opatření postrádá smysl. A navíc na něj doplatí i zaměstnanci.
Každý zaměstnavatel je nyní ze zákona povinen poskytnout svému zaměstnanci za provedenou práci peněžité plnění v minimální výši 5700 Kč měsíčně. Od nového roku by to mělo být o 200 až 500 korun více, záleží, zda svou představu prosadí ministr Zdeněk Škromach, nebo ministr Jiří Rusnok. „Pro mě je 5900 korun strop. Ve chvíli, kdy se inflace tlačí k jednomu procentu, snižuje se ekonomická dynamika a mírně roste nezaměstnanost, není dobré zvyšovat jednu, byť důležitou mzdovou kategorii o osm či devět procent meziročně,“ vysvětlil svůj záporný postoj k rychlému zvyšování minimální mzdy ministr průmyslu a obchodu. Také prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek odmítá Škromachův plán s tím, že firmy by byly schopny unést zvýšení nejvýše na 6000 korun. Škromach však své stanovisko tvrdě obhajuje: „Lidé musí být motivováni k práci výraznějším rozdílem mezi sociálními dávkami a mzdou.“ Jeho cílem je minimální mzda ve výši šedesáti procent průměrné mzdy, což by dnes představovalo 8 550 Kč.
Falešná zbraň
Zvyšování minimální mzdy považuje ČSSD za jednu z hlavních zbraní proti nezaměstnanosti. Tento argument však neobstojí, neboť v devadesátých letech, kdy byla minimální mzda nižší než životní minimum, nezaměstnanost prakticky neexistovala. Dnes minimální mzda přesahuje životní minimum o 1600 korun, aniž by se to na nezaměstnanosti jakkoli pozitivně projevilo. Boj s nezaměstnaností nespočívá ve zvyšování minimální mzdy, ale ve snižování podpory v nezaměstnanosti. Shodují se na tom nejen ekonomové, ale i psychologové a sociologové. Člověk bez práce musí mít pocit výrazně nižšího životního standardu, jinak na hledání práce nepřistoupí.
Stát vstupuje, kam nemá
Minimální mzda je instrument, jímž stát zasahuje do smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Je-li někdo ochoten vykonávat pomocné práce za 4 a půl tisíce korun, pak je od státu kontraproduktivní, nedovolí-li mu tuto práci přijmout. Stát tak vytváří nezaměstnané, protože zaměstnavateli se nevyplatí vytvářet pracovní místa, která musí platit dráž, než je hodnota odvedené práce. Proto se řada liberálních ekonomů domnívá, že škodlivý a nadbytečný instrument, kterým je minimální mzda, by bylo možné zrušit. Jeho sociální roli, platnou do první poloviny 20. století, převzaly sociální dávky.
Konstrukce minimální mzdy je nesmyslná
Argumentem proti existenci minimální mzdy je ale i nesmyslnost její konstrukce. Je stejná pro celé území České republiky, ačkoli životní náklady jsou v různých částech státu odlišné, což je i problém životního minima. Pět tisíc korun představuje v konfrontaci s obživou zcela odlišnou kategorii v Praze a jinou v malé severomoravské obci. To ale současná konstrukce minimální mzdy nezohledňuje. Přitom ti, kteří takhle koncipují si neuvědomují, že s jejím růstem se zvyšují ceny, takže jde o nikdy nekončící kolotoč.
Za pět let vlády ČSSD vzrostla minimální mzda o 115 procent, zatímco v předchozím sedmiletém období od roku 1991 do roku 1998 pouze o 32 procent.
Kdy je možné vyplácet méně než minimální mzdu:
* 90 % uvedených částek, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu,
* 80 % uvedených částek, jde-li o mladistvého zaměstnance,
* 75 % uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
* 50 % uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu a mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod
Současná výše minimální mzdy
5700 Kč za měsíc 33,90 Kč za hodinu
Růst minimální mzdy od roku 1991:
1991 2000 Kč
1998 2640 Kč
2002 5700 Kč
2003 6200 Kč*
*návrh
