Česká spořitelna se zbavila dvanácti tisíc problémových dlužníků
Číslo stránky bude upřesněno po středeční poradě!
Jako trn v oku působí nyní na banky jejich portfolio nesplácených pohledávek. Problematičtí dlužníci během finanční krize vadí víc než jindy a banky tvrdí, že se jich budou nekompromisně zbavovat. Například Česká spořitelna (ČS) už velkou část pohledávek prodala ještě před koncem roku. „V roce 2008 jsme prodali přes dvanáct tisíc kusů pohledávek,“ uvádí Pavla Langová z tiskového oddělení ČS a dodává: „Vždy se jednalo o pohledávky, kde jsme bezvýsledně vyčerpali veškeré možnosti dohodnout se s klientem na řešení.“ Firmy, kterým pohledávky prodala, ČS tají, zdůrazňuje ovšem, že si pečlivě vybírá. „Vypisujeme výběrové řízení a výběr probíhá na základě předložených nabídek,“ tvrdí Langová.
Letos bude banka v této strategii pokračovat. „Prodávat budeme pohledávky, které budou dlouhou dobu po splatnosti a kde již nevidíme jinou možnost řešení,“ upřesnila Langová. O jak velký objem půjde, ovšem banka nehodlá zveřejnit.
Dluhová spirála
Prodávat budou i další banky. „Je to běžný bankovní nástroj. Citibank jej používá i v Česku, aby podpořila co nejvyšší efektivitu svého podnikání,“ potvrdil mluvčí Citibank Pavel Vlček. Podobné sdělení přišlo také od Komerční banky (KB). V médiích se objevily spekulace, že se hodlá zbavit balíku spotřebitelských úvěrů v objemu asi čtyřiceti milionů korun. KB ale potvrzuje jen případný prodej. „V procesu vymáhání pohledávek z úvěrových obchodů je jejich prodej jednou z možností. Banka jej uplatňuje v případech, kdy se tento postup ukáže jako efektivní,“ tvrdí mluvčí banky Monika Klucová. Plán prodávat své pohledávky připustila v omezené míře i ČSOB či UniCredit Bank, naopak Raiffeisenbank to jako jediná z oslovených zcela odmítla.
Vzhledem k vlně propouštění ale i bankrotů lze očekávat, že objem problematických pohledávek se letos výrazně zvýší. „Očekáváme, že v roce 2009 přesáhne celkový růst nezaplacených pohledávek dvě stě procent,“ domnívá se Igor Kondratiev, jednatel Revital Finance, jež se zabývá správou pohledávek. Úvěry, které Češi splácejí u bank přitom sprintují k hranici jednoho bilionu korun. Další desítky miliard korun dluží leasingovým či splátkovým společnostem. Zdeněk Čáp, partner společnosti Equity Solutions, která se řešením problematických pohledávek rovněž zabývá, odhadl, že letos by mohl jejich objem nabobtnat na úroveň okolo sta miliard korun.
Kamuflovat nebo optimalizovat?
Nárůst dlužníků se špatnou platební morálkou nutí banku se jich zbavovat, neboť významně srážejí rating. „Proto se každá banka snaží tento ukazatel ve své bilanci nějak kamuflovat či spíše „účetně optimalizovat“. K tomuto účelu prakticky u všech bank existují takzvané „podkontrolní firmy“, kam jsou tato portfolia pohledávek prodávána většinou s velkým odkladem platby. Tím jsou v povinných finančních zprávách celkové částky nevýhodných položek účetně převáděny do aktiv před splatností. Tyto firmy obvykle banky vlastní prostřednictvím zahraničních subjektů,“ vysvětluje Kondratiev.
Banky by si měly s prodejem dluhů pospíšit. Byznys s nesplácenými závazky roztáčí zrádnou spirálu. Kvůli finanční krizi je ochota skupovat dluhy stále nižší, což sráží cenu pohledávek dolů. „V současné době je na českém trhu stále méně firem, které jsou ochotny investovat do odkupu celých portfolií pohledávek nebo širšího spektra jednotlivých pohledávek u věřitele,“ přiznává Kondratiev. Některé dluhy tak končí v rukou obchodníků i za třetinu jejich původní hodnoty, a prodej se tak nemusí vyplatit. „Pohledávky vůči velkým a stabilním firmám je možno prodat i za pětadevadesát procent nominální hodnoty, zatímco pohledávky vůči tržně nevýznamným společnostem, i když jsou funkční, nelze prodat ani za minimální cenu,“ dodává Kondratiev.
