Prodáno

Vídeňská burza přebírá pražskou BCPP

Vídeňská burza (Wiener Börse) válcuje střední Evropu. Po Budapešti a Lublani získala majoritu i v Burze cenných papírů Praha (BCPP). Navíc těsně spolupracuje s řadou dalších regionálních burz, zejména Bukureští, Sarajevem a bosenskou Banja Lukou. Cena ani velikost podílu, který Vídeň při této transakci získala, nebyly zveřejněny. Podle informací z neoficiálních zdrojů by měla Vídeň za více než 90 procent akcií pražské burzy zaplatit v přepočtu zhruba pět miliard korun. „Jsme velice rádi, že se můžeme spojit s takto renomovaným a zavedeným partnerem v regionu. Věříme, že partnerství s vídeňskou burzou posílí expanzi českých kapitálových trhů,“ prohlásil Jan Klenor, generální ředitel společnosti Patria, jež je největším akcionářem BCPP.
Prodej sám o sobě byl poněkud nestandardního charakteru. Předně samotné rozhodnutí pražskou burzu prodat ovlivnila PPF banka, která se dohodla s vídeňskou burzou o prodeji svého více než dvanáctiprocentního podílu. Společně s podíly Erste a dalších rakouských subjektů by pak Vídeň v Praze získala blokační minoritu. Toto riziko ostatní akcionáři nehodlali akceptovat. Nejprve prostřednictvím Burzovní komory „sólo akci“ PPF banky zablokovali, a poté se rozhodli své podíly prodat. V následné soutěži zájem projevilo zhruba deset burz z celého světa, včetně newyorské burzy, která se loni sloučila s panevropským Euronextem, skandinávské OMX nebo frankfurtské Deutsche Börse. K prodeji se připojili i mnozí minoritní akcionáři, nejspíš kvůli obavám, že mohou být později vytěsněni. Cena za odkupované akcie by tak logicky poté byla nižší než nynější s předpokládanou prémií.

ZA PĚT V ČESKÝCH

Souboj o pražskou burzu se nakonec redukoval na výši nabídky Vídně. Druhý nejžhavější kandidát – Varšava – byl předem diskvalifikován, neboť akcionářům BCPP vadí, že tamní burzu vlastní stát a není proto jisté, kdo by pražskou burzu po plánované privatizaci vlastně získal. Popravu kandidáta ukončil šéf pražské burzy Petr Koblic, když prohlásil, že „varšavská burza by byla pravděpodobně jediným vlastníkem, který by přivedl pražskou burzu do situace, že by někdy v budoucnosti mohla zaniknout. Já si nemyslím, že u jiných vlastníků by toto platilo“.
Vídeň tedy uspěla za „pět v českých“. Otázkou je, do jaké míry se na této transakci sama podílela. V řadě případů se totiž již dříve ukázalo, že Vídeň úzce spolupracuje s Deutsche Börse. A je docela dobře možné, že ji v budoucnu Frankfurt stejně koupí. Středoevropská expanze vídeňské burzy prozatím připomíná strategii jejího druhého největšího akcionáře, Erste Bank, kterému akvizice v tomto regionu a východní Evropě pomohly významně zvýšit hodnotu a postavení. Není však jisté, že dostatečně. Vídeň je stále pouze lokálním hráčem a akvizicemi zřejmě pouze oddaluje převzetí ze strany jedné z globálních burz. Je tedy námětem k zamyšlení, zda je skutečně možné očekávat nějaký výrazný rozvoj burzy v Praze, například směrem k významnému alternativnímu zdroji financování českých podniků. „Pokud by byl zájem na rozvoji pražské burzy, tak by si asi pražská burza koupila vídeňskou, případně varšavskou burzu, a ne naopak,“ komentoval tuto myšlenku Pavel Makovec ze společnosti Arca Capital.
Na druhé straně existují i oblasti, které podnikání obou burz sbližují. BCPP registruje rostoucí zájem o obchody s energií na své dceřiné společnosti – Energetické burze Praha. Pro vídeňskou burzu, která vlastní podobný trh EXA, je to velmi atraktivní příležitost k rozvoji. „Praha je v obchodu s energiemi dále než my, proč to nepřiznat. Avšak tak velký rozdíl to není a my zase máme k dispozici odběratele i zdroje, které by společný energetický trh dále podporovaly,“ uvedl CEO vídeňské burzy Michael Buhl, když dorazil do Česka vyjednávat o koupi BCPP. Zkušenější Vídeň by mohla Praze dodat také nový impuls do obchodování s investičními certifikáty. Rakušané si koupí majoritního balíku pražské burzy navíc výrazně vylepší pozici vůči varšavské burze, s níž bojují o dominantní postavení ve střední Evropě. A pokud jim nevyschnou akviziční zdroje – jakože tomu nic nenasvědčuje – je docela možné, že během privatizace v Polsku zkusí štěstí. „Máme zájem o každou středoevropskou burzu, která je na prodej. Na tom se nic nemění,“ uvedla pro týdeník EURO mluvčí vídeňské burzy Beatrix Exingerová.

BOX Burza cenných papírů Praha Vznikla v listopadu 1992, s prvními sedmi emisemi akcií se začalo obchodovat 6. dubna 1993. V roce 2007 BCPP meziročně zvýšila konsolidovaný čistý zisk více než o třetinu na 198,5 milionu korun. Objem obchodů s akciemi meziročně stoupl téměř o pětinu na 1,013 bilionu korun. Rekordním zůstává rok 2005 s objemem obchodů 1,04 bilionu korun. Oficiální burzovní index se začal počítat 5. dubna 1994. Počítá se z hodnoty akcií čtrnácti firem, největší váhu mají akcie energetické společnosti ČEZ a rakouské Erste Bank. Na pražské burze nabídlo své primární akcie zatím šest firem. První úpis akcií uskutečnila farmaceutická společnost Zentiva v červnu 2004, kdy získala přes 5,6 miliardy korun. Další byli developeři ECM a VGP, textilka Pegas a autobazar AAA Auto. Zatím poslední byla těžební společnost New World Resources (majitel OKD); za třetinový akciový podíl získali majitelé letos v květnu přes 40 miliard korun.

BOX
Wiener Börse Byla založena v roce 1771 císařovnou Marií Terezií. První obchody s akciemi se však uskutečnily až v roce 1818. V roce 1997 se akciová burza spojila s rakouskou burzou obchodující s futures, čímž vznikla dnešní akciová společnost Wiener Börse. V roce 2007 vykázala vídeňská burza čistý zisk 58,889 milionu eur, přičemž v meziročním srovnání šlo o růst o 134 procent. Index ATX byl zaveden v roce 1991. Sleduje dvě desítky největších a nejvíce obchodovaných společností na burze. Stejně jako BCPP má i vídeňská burza problémy s primárními emisemi podniků.