Zřejmě již v tomto týdnu vydají úředníci Evropské komise rozhodnutí, které zásadně změní poměr sil v české energetice. Pravděpodobný scénář je, že největší dodavatel zemního plynu na českém trhu innogy bude na prodej. Vážný zájem o převzetí firmy má MND miliardáře Karla Komárka a dominantní hráč ve slovenském plynárenství SPP, o podání nabídky uvažuje také ČEZ.
Příběh začíná obří majetkovou rošádou, na níž se dohodli šéfové německých energetických koncernů E. ON a RWE v březnu loňského roku. Podle dohody má E. ON převzít aktivity v oblasti rozvodných sítí a prodeje energií včetně značky innogy, zatímco RWE od svého bývalého konkurenta získá větrné parky i jiné energetické zdroje. V některých oblastech však sloučené podniky mohou získat příliš dominantní pozici. Například na trhu s plynem v České republice.
Spojení obchodních aktivit nepředstavuje větší problém v případě elektřiny.
E. ON s innogy zde v součtu drží 23 procent trhu, tedy méně než tradiční největší hráč ČEZ. Problematická situace z hlediska hospodářské soutěže vzniká na trhu s plynem, kde by E. ON po převzetí innogy kontroloval 40 procent objemu dodávek zákazníkům.
Právě 40 procent je hranicí, od které začíná na antimonopolních úřadech blikat červená kontrolka.
Privatizace a rebranding
Byla to velká sláva, když vláda Miloše Zemana prodávala na konci roku 2001 české plynárenství německému koncernu RWE. Vítěz privatizační soutěže totiž státu za tranzitní plynovody a zhruba poloviční podíly v regionálních plynárnách zaplatil 4,1 miliardy eur - v tehdejším kurzu 125 miliard korun. S velkým odstupem se jednalo o nejúspěšnější privatizační obchod v české historii.
Byl to docela překvapivý vítěz; společnost RWE se do té doby plynárenství příliš nevěnovala. Na koupi však rozhodně neprodělala. Naopak na dividendách jen během prvních deseti let vybrala zhruba sto miliard korun. Původních šest regionálních plynáren zaniklo, nahradily je společnosti s celostátní působností a se zaměřením na obchod, distribuci, zákaznické služby a servis sítě.
Po liberalizaci trhu s plynem se české RWE muselo vyrovnat s nástupem levnější konkurence. Firma závislá na nevýhodných dlouhodobých kontraktech na ruský a norský plyn byla drahá a zákazníci jí houfně utíkali. Skupině RWE, která v roce 2008 ovládala ještě 73 procent českého trhu s plynem, zbylo o šest let později už jen 35 procent trhu.
Zásadní změna nastala před třemi lety, kdy koncern RWE vyčlenil své „moderní“ aktivity - obnovitelné zdroje, sítě, obchod a služby pro zákazníky - do dceřiné společnosti innogy. Převod se týkal i všech českých dceřiných firem. Zaměstnanci, zákazníci i širší veřejnost si rázem museli zvyknout na nový firemní brand. Vyplatilo se to; RWE s pověstí drahého dodavatele nahradila nová svěží značka s příznivější cenovou nabídkou.
Rozsekat na tři kusy
Dnes už z původní velikosti zbývá jen zlomek. Pokud vezmeme jako měřítko čistý zisk, tak se původní česká větev koncernu RWE rozdělila na tři podobně velké části. Dělení začalo ve chvíli, kdy si Evropská komise vyžádala oddělení obchodu s plynem od provozování páteřní přenosové soustavy. Skupina RWE proto vyčlenila tranzitní plynovody do samostatné společnosti Net4Gas a prodala ji.
Zmíněná transakce byla jednou z byznysových událostí roku 2013. Přihlásila se řada finančních i strategických investorů, nakonec zvítězilo mezinárodní konsorcium tvořené pojišťovnou Allianz a kanadským fondem Borealis, který investuje penzijní úspory veřejných zaměstnanců z Ontaria. Hodnota transakce dosáhla 1,6 miliardy eur. Noví vlastníci se následně „proslavili“ tím, že českou firmu zadlužili a stáhli si volnou hotovost.
Jako druhá přišla na řadu rozvodná síť GasNet, která pokrývá většinu českého území s výjimkou Prahy a Jihočeského kraje. Skupina RWE před šesti lety prodala australské investiční skupině Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA) více než třetinový podíl, o dva roky později změnilo vlastníka dalších 15 procent akcií. Letos v dubnu se Australané rozhodli uplatnit opci a přihlásili se o zbývajících 50,04 procenta akcií. Tento poslední převod však proběhne pouze v případě, pokud innogy spustí prodej svých obchodních aktivit v Česku.
Tento balík zbývajících společností zahrnuje dodavatele plynu a elektřiny innogy Energie, plynové zásobníky, několik teplárenských zdrojů a zákaznické služby. Jedná se o podniky s ročním ziskem okolo 3,5 miliardy korun. Zájemci o koupi si tedy budou muset připravit nejméně 40 miliard korun, což jejich okruh omezuje na velké energetické skupiny a silné finanční investory.
Čekání na slovo z Bruselu
Dostat se ke konkrétním informacím o osudu české části skupiny innogy je však v tuto dobu téměř nemožné. Oslovení - včetně generálního ředitele skupiny E. ON v Česku Martina Záklasníka a mluvčího innogy ČR Martina Chalupského -se vyjadřují v tom smyslu, že vyčkávají na verdikt Evropské komise a že prodejní proces bude plně v režii německých mateřských společností.
Sdílnější nejsou ani potenciální zájemci o aktiva innogy v Česku, kteří též vyhlížejí rozhodnutí v Bruselu. „Samozřejmě že tu věc sledujeme. Uvidíme, jak to bude probíhat. Soutěž na prodej obchodních aktiv innogy pravděpodobně bude, pokud nedojde ke strategické dohodě s předem vybraným partnerem,“uvedl ke zvažované transakci finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Lze si tedy představit tři možné scénáře. Ten, ve kterém Evropská komise povolí sloučení aktivit skupin E. ON a innogy na českém trhu, je málo pravděpodobný. Spíše tedy nastane varianta prodeje. ČEZ bude mít - podobně jako E. ON - problém přesvědčit antimonopolní orgány, že by fúze nenarušila tržní prostředí. Šanci tak mohou získat spíše zájemci, kteří na českém trhu zatím nepůsobí nebo zde mají jen malý tržní podíl. Do druhé kategorie spadají třeba skupiny MND a SPP.
Prodej může mít mezistupeň v podobě převodu české části innogy na mateřskou skupinu RWE. Možný postup naznačuje transakce, která se v srpnu odehrála na Slovensku. Skupina innogy zde svůj 49procentní podíl ve Východoslovenské energetice (VSE) převedla na koncern RWE. Ten díky podobným transakcím „vyčistí“ innogy tak, aby mu nic nebránilo v rychlém dokončení majetkové rošády se skupinou E. ON. •
Graf
Podíl na trhu dodávek elektřiny údaje za rok 2018 (v %)
Podíl na trhu dodávek plynu údaje za rok 2018 (v %)
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz