Nerozhodnost belgické KBC ohledně prodeje české dcery zmátla investory
Spekulace ohledně vstupu Československé obchodní banky (ČSOB) na burzu neberou konce. Naposledy chtěla KBC zahájit prodej části ČSOB ve druhé polovině března. V minulosti se přitom podobná zpráva o přesnějším načasování primární emise, ke které nakonec nedošlo, objevila už několikrát. Ani v tomto případě ale KBC svůj český klenot investorům nenabídla. Jenže tentokrát mělo datum velmi silný motiv, a jak naznačují data z Burzy cenných papírů Praha (BCPP), mnoho investorů se vstupem ČSOB na burzu v Praze počítalo. Minulý týden se ke všemu v belgickém tisku objevila informace o úvahách KBC, že by namísto emise akcií ČSOB prodala aktiva v Polsku.
Nešťastná Komerčka
Přesvědčení investorů, že akcie ČSOB se začnou prodávat na pražské burze v březnu, lze ilustrovat na obchodování s akciemi Komerční banky (KB). Ty se na burze v Praze běžně obchodují v denním objemu okolo tří set milionů korun. Od letošního ledna do března ale přesahoval denní objem obchodování nezvykle často hranici půl miliardy korun a na začátku února se dostal až nad hranici 1,3 miliardy. Denní průměr se tak za první letošní čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvedl o dvacet procent, jak ukazují data BCPP. Obchody přitom nejvíc rostly v první polovině února.
Experti mají jasno. Investoři se akcií KB zbavovali. Že šlo převážně o výprodeje, se dá vysledovat i z pohybu ceny.
Souvislost s hospodářskými výsledky, které banka zveřejnila až ve druhé polovině února, lze přitom eliminovat. Vliv na obchodování nemohl mít ani případný spěch investorů s nákupem KB kvůli tomu, aby získali nárok na dividendu za rok 2010. Jak už bylo zmíněno, jednalo se převážně o výprodeje. Navíc posledním dnem, kdy se Komerční banka obchodovala s nárokem na dividendu, byl až 11. duben. „Velké objemy tedy byly ovlivněny spíše předpokládaným oznámením emise ČSOB a souvisely s přeskupováním portfolií institucionálních investorů a jejich přípravy na chystanou emisi,“ vysvětluje šéf komunikace Burzy cenných papírů Praha Jiří Kovařík.
Podobně se vyjadřuje také vedoucí analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „Nelze vyloučit, že si někteří investoři, především velké fondy v době, kdy se pravděpodobnost brzkého vstupu ČSOB na burzu zdála vysoká, uvolňovali část prostředků na případné IPO. Například fond, který má ve své strategii stanovenu určitou celkovou expozici vůči bankám ze střední a východní Evropy, logicky musí část dosavadních podílů v těchto bankách prodat, pokud hodlá do portfolia zařadit akcie ČSOB,“ tvrdí.
V případě Česka by takový osud čekal Komerční banku, zatím jediného zástupce českého bankovního sektoru na pražské burze (Erste Bank coby vlastník České spořitelny, jenž se v Praze rovněž obchoduje, je primárně „listován“ ve Vídni, takže příchod ČSOB by jej nijak neovlivnil). Jak byla zasažena KB ještě před očekávaným vstupem ČSOB na burzu, ukazuje pohyb kurzu. Zatímco na začátku roku se cena jedné akcie banky pohybovala nad úrovní 4400 korun, 19. dubna už byla na úrovni 4180 korun.
Polská varianta Důvodů, proč investoři březnovému startu emise jednoznačně věřili a zbavovali se Komerční banky, bylo hned několik. Nejde pouze o to, že belgická KBC akutně shání peníze na splacení státní pomoci ve výši sedmi miliard eur, z nichž polovinu musí vrátit už do konce letošního roku. ČSOB vykázala za loňský rok velmi dobrý hospodářský výsledek. Pochlubila se ziskem ve výši třinácti miliard korun, což je meziroční růst o zhruba čtvrtinu. Věru ideální základ pro tvorbu prospektu emitenta. Navíc kapitálová přiměřenost ČSOB se jenom během loňska zvedla o tři procentní body na 18 procent. Banka si rovněž za loňský rok stihla vyčistit bilanci. Zbavila se rizikových dluhopisů řecké vlády, ve kterých měla skoro tři miliardy korun. Úspěšně ukončila arbitrážní spory s Českou republikou a podařilo se jí prodat „neprodejné“ strukturované cenné papíry (takzvané CDO) za zhruba jednu miliardu korun. Pro vstup na burzu tedy hovoří mnohé, chybí však stoprocentní ochota vlastníků. Otevřeně se mluví o boji mezi dvěma akcionářskými proudy uvnitř KBC, z nichž jeden velmi silně prosazuje, aby se skupina stáhla z regionu zahrnujícího Česko, zatímco druhý tlačí na to, aby se skupina pokusila sehnat peníze jinak než prodejem ČSOB. Belgický list De Tijd minulý týden napsal, že spíše než části ČSOB by se KBC nakonec mohla zbavit polské Kredyt Bank a pojišťovny Warta. Protože ČSOB je jedním z nejziskovějších aktiv KBC, které každý rok může generovat stovky milionů eur, nešlo by o nelogický krok. Nehledě na to, že prodej minoritní částí ČSOB, za niž by vlastníci dostali maximálně čtyřicet miliard korun (1,7 miliardy eur), splacení státní pomoci úplně nevyřeší.
Čekání na novou vládu Prodej ČSOB by nakonec nebyl jedinou transakcí, od které KBC ustoupila. Nedávno totiž vycouvala z prodeje divize privátního bankovnictví KBL European Private Bankers. Spekuluje se, jakou souvislost může mít rozhodování KBC s politickou situací v Belgii. Zemi totiž dlouhodobě spravuje provizorní vláda a tamní politici se nejsou schopni domluvit na novém uspořádání kabinetu už od loňských červnových voleb. Přitom právě nová vláda bude pro KBC důležitým partnerem při vyjednávání ohledně splacení státní pomoci. „Politická situace v Belgii má na postup KBC rozhodně vliv a je jasné, že čím déle se bude nejistota protahovat, tím déle může KBC trvat definitivní rozhodnutí o dalších krocích v případě prodeje části ČSOB,“ míní Hatlapatka. Pro KBC se jedná o velmi výhodnou situaci. Pokud by ČSOB coby nejziskovější aktivum nemusela prodávat, raději od takového kroku upustí. „Zatím lze opět jen odvozovat, že nejbližší vhodný termín pro IPO je podzim letošního roku, vyloučen není ani odklad na příští rok a samozřejmě stejně tak stále musíme počítat i s krajními variantami – tedy úplným zrušením vstupu banky na trh na straně jedné, či naopak prodejem celé banky do rukou strategického investora na straně druhé,“ dodává Hatlapatka. KBC stále nechce situaci okolo možného prodeje ČSOB komentovat a odkazuje na prezentaci výsledků za rok 2010. Tam uvádí, že „s ohledem na přísné omezení komunikace nebude ČSOB ani KBC dávat žádné další nebo přesnější údaje o načasování, procentuálním podílu akcií, jež mají být prodány, či samotné nabídce akcií“. Připomeňme, že dosud se mluvilo o prodeji maximálně čtyřiceti procent ČSOB přes burzu. Není ale žádným tajemstvím, že kolem banky krouží také zájemci, kteří uvažují o koupi stoprocentního podílu. Zatímco plán nabídnout část banky belgická KBC částečně potvrzuje, k možnosti prodeje celé banky se nikdy nevyjádřila.
