Petrem Laštovkou
Ekonomický růst České republiky přeje fúzím a akvizicím. Zdaleka se už nejedná jen o přeprodeje někdejších státních firem, v posledních dvou letech prudce stoupl počet prodejů firem vybudovaných v devadesátých letech. Především u těchto firem jsou při případném prodeji citlivým prvkem majitelé. Týdeník EURO o této problematice hovořil s Petrem Laštovkou, partnerem konzultantské firmy Horwath TPA Notia, která kromě klasického asistování při fúzích a akvizicích nabízí také nezávazné plánování prodeje.
EURO: Co přesně si máme představit pod plánováním prodeje? LAŠTOVKA: V případě společnosti řízené vlastníky je typická situace, kdy manažer-vlastník je natolik zaneprázdněn operativním řízením své společnosti, že mu nezbývá příliš prostoru pro strategické plánování. Baťa tvrdil, že za pět minut návštěvy v cizím domě pozná více než za celý život ve svém vlastním. To by mělo být hlavní úlohou externího poradce. Exit planning si neklade primárně za cíl krátkodobý prodej společnosti. Jeho hlavním smyslem je připravit společnost na převzetí či fúzi a v dostatečném předstihu celý proces naplánovat tak, aby vedl k co nejúspěšnější předání společnosti externímu investorovi, druhému akcionáři či rodinnému příslušníku.
EURO: V čem mívají firmy největší nedostatky, které je třeba před případným prodejem napravit? LAŠTOVKA: V případě společnosti řízené vlastníky je zpravidla největším nedostatkem jejich organizační struktura. Vlastník-manažer si ve své kompetenci často ponechává příliš mnoho oblastí, a tím je případný prodej společnosti silně ohrožen. Je proto v mnoha případech účelné provést nejprve vnitřní reorganizaci, zejména posílit první a druhou úroveň managementu.
EURO: Dáváte jednoznačné doporučení pro načasování transakce? LAŠTOVKA: Jde o jeden z hlavních faktorů, který ovlivňuje úspěšný prodej. Hlavní doporučení, které našim klientům dáváme, je prodávat v době, kdy prodávat nemusejí. Tento zdánlivý protimluv v sobě obsahuje několik důležitých myšlenek. Zaprvé, ideální ceny je dosaženo v okamžiku rostoucích výnosů a zisků společnosti, nikoliv opačně. Zadruhé, nezáleží jen na stavu společnosti, ale na celkovém stavu daného odvětví. Pokud je odvětví, ve kterém firma podniká, optimisticky naladěno, je šance na úspěšný prodej vysoká.
EURO: Která odvětví jsou in a která jsou již přebraná? LAŠTOVKA: Základním vodítkem je většinou úroveň koncentrace v daném odvětví. Pokud je již vlastnictví koncentrováno do omezeného počtu hráčů na daném trhu, motivace investorů o další akvizice klesá. Koncentrace v podnikání však dnes dosahuje takových rozměrů, že členění ekonomiky na základní obory a odvětví již neplatí. Proto tvrzení, že například stavebnictví je pro prodej neperspektivní, nemusí být přesné, neboť mohou existovat společnosti se specializovanou výrobou v rámci daného odvětví, které jsou stále pro prodej atraktivní. Přesto bych však mohl jmenovat stavební obor jako relativně „přebraný“. V současné době jsou velmi atraktivní středně velké úzce specializované strojírenské podniky, biochemie, maloobchodní sítě, velkoobchody a utility. V oblasti nemovitostí se investoři hodně zajímají o regionální centra, v hlavním městě příležitosti kvapem ubývají.
EURO: Kdo jsou nejčastější kupci? LAŠTOVKA: Dle dostupných statistik se počet zahraničních a domácích investorů postupně srovnává. Nárůst počtu domácích investorů hodnotím velmi pozitivně, souvisí s vybudováním vrstvy dostatečně silných domácích podniků schopných další expanze.
EURO: Vydrží po prodeji bývalí vlastníci v souladu se svými častými předsevzetími nepracovat?
LAŠTOVKA: V představách některých lidí by se mohlo zdát, že prodej firmy je úspěšnou tečkou za léty dřiny a odříkání. Mám na to odlišný názor. Úspěšný prodej společnosti je pouze vstupní branou do další etapy života a je vhodné se na tuto etapu připravit. Jsou mi bohužel známy smutné příběhy lidí, kteří úspěšně prodali firmu, vydělali velmi slušné peníze, ale zhroutil se jim rodinný život a okolí.
Plánování prodeje začíná již otázkou, kdo se má o něm a jeho hodnotě dozvědět. Další oblastí pro úvahy je, jak oddělit „osobní“ peníze od prostředků pro další podnikání. Úspěšný podnikatel obvykle nevydrží dlouho sedět se založenýma rukama, byť jeho předsevzetí se často upírají směrem k prosluněným plážím exotických ostrovů. Je rozumné část prostředků umístit do aktiv s nízkou mírou rizika, například po konzultaci s asset manažerem nebo nemovitostním poradcem, a část vhodně investovat do dalších projektů, přičemž investovat může i prostřednictvím trustů, nadací i jiných dosud u nás netradičních forem.
