Naše zdroje stačí asi na dnešní úroveň závazků, tvrdí nový šéf FNM.
Jan Stiess (52), nový předseda výkonného výboru FNM, vystudoval elektrofakultu ČVUT a poté postgraduálně zahraniční obchod na VŠE. V letech 1968 až 1980 působil ve společnosti Energovod. Pak deset let pracoval v Inspektě. V roce 1990 nastoupil do ALL IN, dceřiné společnosti KB. V letech 1996 a 1997 byl předsedou dozorčí rady Investiční kapitálové společnosti KB. Loni v prosinci se stal 1. místopředsedou FNM. Je členem Evropského sdružení odhadců majetku a čestným prezidentem České komory odhadců majetku. Je ženatý a má dvě děti
EURO: Fond národního majetku měl už letos jisté finanční problémy a musel škrtat výdaje. Pro příští rok po něm stát chce na mimorozpočtové výdaje další velkou sumu. Hovoří se o čtyřiceti miliardách. Je fond schopen splnit tyto požadavky? STIESS: Fond byl v první polovině letošního roku ve velmi kritické situaci. Stabilizovali jsme ji tím, že se podařilo úspěšně prodat ČSOB a mohli jsme použít výnosy z prodeje na placení našich závazků. Pokud jde o příští rok, situace je samozřejmě velmi napjatá. Výdaje jsou jasně definovány, příjmy fondu záleží zcela jednoznačně na tom, jakým způsobem a jak rychle se vláda rozhodne privatizovat. Pokud vláda - a já se domnívám, že tomu tak bude - rozhodne rychle privatizovat, tak majetku je ve fondu za zhruba 200 až 210 miliard korun. To je samozřejmě odhad, jehož reálnost závisí na vývoji cen na burze nebo v RM-Systému i na jedn áních s případnými kupci. Takže jde o velmi hypotetický odhad. Ceny majetku samozřejmě také závisí na výkonnosti ekonomiky. Jestliže se bude hospodářství vyvíjet tak, jak bylo zaznamenáno za letošní druhé čtvrtletí, lze těch 200 miliard pokládat za reálný odhad.
EURO: Takže nepočítáte s tím, že byste v příštím roce omezovali tak jako letos úhrady ekologických závazků vyplývajících z privatizace? STIESS: Myslím si, že monitoring těchto závazků bude neustále na místě a že bude potřeba velice bedlivě zvažovat, s jakými výdaji musíme počítat. V letošním roce se na tyto účely vyplatí asi dvě miliardy korun, čímž zhruba pokryjeme po třeby, které v letošním roce jsou. Potřeby pro příští rok je dnes těžké odhadnout.
EURO: Hovoří se o urychlení privatizace Českých radiokomunikací a Telecomu, ale situace v těchto firmách napovídá, že v jejich případě asi nebude možné dosáhnout příliš vysoké ceny, protože už mají silného akcionáře, vůči kterému mají tyto společnosti značné závazky. Přesto z úst premiéra Zemana padají cifry - 90 miliard za Telecom, 25 miliard za radiokomunikace. Je možné dosáhnout takových výnosů a je možné obě firmy opravdu rychle privatizovat? STIESS: Myslím si, že privatizaci těchto dvou gigantů v oblasti telekomunikační techniky je reálné dokončit v příštím roce. Pokud jde o příjmy z těchto transakcí, nemohu než vyjít z prognózy, která vyplývá z nynější ceny jejich akcií na kapitálovém trhu. Čili prognóza zmíněných výnosů existuje a my s nimi počítáme.
EURO: Bude možné připravovat Telecom na privatizaci v situaci, kdy v čele jeho představenstva je odvolaný místopředseda Zeman? STIESS: Podle mého názoru to na privatizaci Telecomu vůbec nic nezmění. Je to nepodstatná záležitost.
EURO: V rozhovoru pro MF Dnes jste naznačil, že nepředpokládáte, že do České spořitelny a Komerční banky by měly proudit další státní peníze. Váš první místopředseda pan Havel naopak tuto možnost nevyloučil. Kdyby o tyto banky nebyl zájem, pak tam stát bude muset masivně intervenovat. Jak se tyto dva názory slučují? STIESS: Byl jsem do jisté míry spolutvůrcem harmonogramů pro privatizaci bank. Vycházet a priori z toho, že tyto banky budou neprodejné, se mi z profesního hlediska nechce. Takže počítám s tím, že přinejmenším spořitelnu prodáme do konce prvního kvartálu příštího roku, Komerční banku pak do konce prvního pololetí. Otázka bonity investorů a hloubka jejich zájmu se nyní velice silně zkoumá. Určité indikativní nabídky zde jsou jak u spořitelny, tak v případě Komerční banky. Bude chvíli trvat, než se vyhodnotí, ale rozhodně bych neřekl, že o státn í podíl v těchto bankách není zájem. V nabídkách figurují jména zahraničních bank, která jsou minimálně z hlediska evropského velice renomovaná.
EURO: V ekonomické veřejnosti vládne jiné povědomí. Na spořitelnu je prý pouze jeden jediný vážný zájemce a v případě Komerční banky vzhledem k tomu, že nabídka vlády není zatím příliš konkrétní, o vážných zájemcích nelze mluvit a jde spíše o sondování. STIESS: Bylo by velice špatné, kdybych dnes předjímal nějaký neúspěch při privatizaci bank. Pevně věřím, že se prodej podaří a že bude úspěšný. Jistě by bylo naivní, kdybych čekal, že to bude jednoduché. Samozřejmě se dělají nejrůznější kroky, a by stát nemusel znovu zasahovat a posilovat banky ze svých zdrojů. Proto byly do jisté míry zkráceny harmonogramy privatizace a nabídnuty poměrně objektivní informace o stavu portfolií těchto bank.
EURO: Fond by se měl stát aktivnějším správcem aktiv vlastněných státem. Přitom většina akcionářských práv je převedena na resortní ministerstva - ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo dopravy a spojů. Jak hodnotíte tento stav? Přispívá k rychlé privatizaci? STIESS: Myslím, že dnešní stav je výsledkem historického vývoje. O možných změnách v komunikaci o výkonu akcionářských práv s ministerstvy se intenzivně jedná. Ale nemyslím si, že to je překážka v privatizaci.
EURO: Přesto jsme byli svědky toho, že při personálních změnách ve velkých firmách zaujímal fond jiná stanoviska než ministerstva. Někdy docházelo i ke střetům, které se dostávaly na veřejnost. Zpochybňovalo to do jisté míry celý proces výměn. Budete schopen na rozdíl od pana Hrubého nalézt větší soulad? STIESS: Pro mě je komunikace velmi důležitá. Jak s ministerstvem financí, tak s jinými ministerstvy i s vládou. Slibuji si od ní velice pozitivní přístup k řešení nejen personálních věcí ve společnostech kontrolovaných státem, ale i v řešení problémů, které úzce souvisí s výkonem akcionářských práv. Musíme se snažit lépe odhadnout problémy společností a do jisté míry i přispět k jejich rekonstrukci. Což je trochu nad rámec povinností fondu, ale myslím s i, že to patří k výkonu akcionářských práv.
EURO: Dnes jsou v portfoliu fondu například také Vítkovice, které by se však měly přesunout do portfolia Konsolidační banky. Nestane se tento přesun jakýmsi obecným návodem? Bude se fond zabývat i krizovým řízením? STIESS: V případě Vítkovic jsme svolali všechny věřitelské banky s tím, že chceme spolu s nimi nalézt možné řešení současného stavu této firmy. Společný postoj by mohl mít formu minimálně společného prohlášení tak, abychom usnadnili v ládě rozhodování, k němuž s největší pravděpodobností dojde. Vláda by tak měla mít v ruce argumenty a podklady, které jí mohou pomoci. Jak se nám to podaří, uvidíme v nejbližších dnech.
EURO: Určitě existují strategické podniky, jejichž privatizace vyžaduje dlouhou přípravu, ale jsou také podniky, které je možné prodávat velmi rychle. I když vláda deklaruje zájem o rychlou privatizaci, v konkrétních situacích se tak nepro jevuje. Příkladem může být Česká pojišťovna, kde není dále co řešit, a vláda přitom nerozhodla a stále vyčkává. STIESS: My tu situaci vnímáme, projednáváme ji s ministerstvem financí a jsem přesvědčen, že spolu budeme velmi rychle schopni připravit materiál do vlády o urychlené privatizaci některých podniků.
EURO: Myslíte podniků, kde má stát minoritní podíl? STIESS: U minoritních podílů můžeme pracovat velice rychle. Pokud nejde například o minoritní podíl 46 procent jako v případě Mostecké uhelné. To jsou potom specifické záležitosti. Tam, kde je minoritní podíl kolem 20 procent, tam se c hceme akcií zbavit co nejrychleji. Strategické účasti ve firmách, v nichž má stát majoritu, jsou věcí diskuse a přípravy. Nyní jde o České radiokomunikace, kde se vybírá investiční poradce pro prodej, a já si myslím, že podobné to bude i u dalších velkých podniků.
EURO: Tyto podniky však mohou být v podobné situaci jako radiokomunikace, které si založily společný podnik s TeleDanmarkem. Protože z této dohody vyplývají značné závazky, nikdo jiný než TeleDanmark asi nebude mít o privatizaci zájem. STIESS: Na to odpovím asi tak, že to jsou všechno závazky - teď si pomůžu - vzniklé před mým působením. Nicméně je to právní akt, který je těžko zpochybnitelný, a my musíme situaci vnímat tak, jak je, a pokusit se vytěžit z privatizace maximum.
EURO: Během nejbližších měsíců stát nabídne investorům velký objem majetku. Přitom finanční kapacita trhů je nějakým způsobem omezená. Máte představu, jestli je opravdu taková poptávka, aby bylo možné ty firmy prodat za solidní cenu? STIESS: Díky diverzifikaci podniků, které chceme prodat, to nevidím jako tak závažný problém. Dvě stě miliard korun je samozřejmě obrovský kapitál. Vnímáme-li problém bank, které nabízíme prakticky souběžně, vycházím i z toho, že vše může podle dosud obdržených nabídek dopadnout dobře. Poptávka bude asi velmi zajímavá v oblasti chemie, energetiky a uhlí. Komplikovaná situace bude v oblasti těžkého strojírenství a hutí. U telekomunikací i vlivem některých závazků, o nichž jsme již mluvili, se situace může zkomplikovat, ale je to věc i dalších jednání.
EURO: Odhad majetku FNM ve výši 210 miliard korun se objevoval již zhruba před rokem. V té době se mluvilo o 100 miliardách již známých závazků. Jak vypadá situace dnes? STIESS: Letos jsme spláceli ekologické závazky zhruba ve výši dvou miliard, obligace žádné. V objemu patnácti miliard jsou splatné v příštím roce. Připočteme -li k tomu další ekologii, která může představovat výdaje od dvou do pěti miliard, je zřejmé, že závazky porostou.
EURO: Přestože na první pohled vychází hospodaření FNM kladně, tak například bývalý ministr financí v jedné ze správ vládě předpokládal, že hodnocení FNM na konci jeho existence skončí schodkem. Jak to odhadujete vy? STIESS: Podle nyní dostupných čísel to vypadá, že by mohlo hospodaření skončit i mírným přebytkem. Ale velmi to závisí na tom, jak budou vypadat inkasa, to znamená na tom, jak se bude rozvíjet finanční trh v České republice a jak budou zájemci chtít kupovat státní majetek. Pro nás jsou samozřejmě velmi důležité telekomunikace, ČEZ, energetiky, plynárenské podniky. U podniků těžkého průmyslu, hutnictví budou pravděpodobně výnosy výrazně nižší.
EURO: Pak je ještě otázka, kolik z příjmů skutečně zůstane ve fondu. STIESS: Na to dnes nedokážu odpovědět, i když jsem nedávno poslouchal pana ministra Mertlíka hovořícího o tom, jak vypadá příprava rozpočtu na příští rok. Ani k vaší úvodní otázce na požadavek čtyřiceti miliard nedokážu přesně reagova t. Přibližně taková potřeba státního rozpočtu asi minimálně bude. Zatím s námi nebyl tento problém dosud diskutován, ale odhaduji, že rozpočet ty peníze asi bude potřebovat.
EURO: Počítá s tímto vývojem vaše kalkulace, podle níž by FNM mohl skončit s přebytkem? STIESS: V žádném případě. To je v podstatě naprosto suchá kalkulace příjmů a výdajů fondu podle dosavadní reality.
EURO: To znamená, že nepočítá s příspěvky do fondu bydlení, dopravy a tak dále? STIESS: Ne.
EURO: Fond kromě svých vlastních závazků také vydává garance za závazky jiných institucí. Jak se s tímto faktem vyrovnává vaše kalkulace? STIESS: Z toho mám samozřejmě trochu těžkou hlavu, protože těch závazků také není málo, jsou dnes sumarizovány. Konkrétní čísla se začínají objevovat v našem výhledu hospodaření na nejbližší dva tři roky. Takže problémy tam jsou a nej sou malé. Je to ručení za jiné společnosti, kdy mi z toho trochu dnes přechází mráz po zádech. Máme jakési představy příjmů a výdajů pro ty další tři roky a samozřejmě je projednáváme s auditory, pracuje se na tom tak, aby pohled byl co nejreálnější, aby nevznikly zbytečné problémy, když někdo někde prohlásí, že tu má schováno toli k a tolik peněz. Ono to skutečně není jednoduché.
EURO: Výnos z prodeje majetku závisí do značné míry na činnosti fondu, na kvalitě jeho práce. Počítáte s výraznějšími změnami na fondu? Jak dlouhou existenci má fond před sebou? STIESS: Myslím si, že prodeje majetku skončí nejpozději do tří let. Z hlediska žalob, úhrady ekologických závazků může mít FNM práci ještě na deset let. Pokud jde o obsazení fondu, FNM je vlastně klasický typ úřadu. Pokoušíme se sem vnést n ěkteré nové prvky, například z revitalizace, i když samozřejmě to není hlavní úlohou FNM. Nedomnívám se, že dojde k nějakým zásadním změnám v organizační struktuře úřadu. Vláda vrátila návrh nového statutu FNM k přepracování. Tento statut měl do jisté míry řešit trochu jinak vazby mezi výkonným výborem, prezidiem a dozorčí radou. Nedokážu říci, zda se k navrhovaným změnám ještě vrátíme, chci to diskutovat s ministerstvem financí.