Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), konkrétně její sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce, začala podle informací týdeníku Euro šetřit kauzu prodeje posledního velkého nezastavěného pozemku v širším centru Prahy. Parcely v hodnotě miliardy korun se loni díky nestandardnímu přímému prodeji zbavila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ve prospěch společnosti Amádeus Real podnikatele Václava Klána.
Mezi vyslechnutými a zároveň podezřelými osobami jsou kromě Klána také bývalý generální ředitel SŽDC Pavel Surý či Tomáš Drmola, někdejší náměstek pro majetek SŽDC a blízký přítel prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Podle několika zdrojů ze SŽDC si v polovině července detektivové přišli pro důkazy přímo do sídla této státní organizace. Další důkazy zajistili v sídle společnosti Amádeus Real.
„Amádeus Real včetně jejího majitele Václava Klána poskytl policii maximální možnou součinnost, policii byly zodpovězeny všechny její dotazy a předány všechny požadované dokumenty. Společnost Amádeus Real je přesvědčena, že se ničeho nezákonného nedopustila a je připravena v případě potřeby s policií spolupracovat,” uvedl mediální zástupce Amádeus Real Karel Samec. Národní centrála proti organizovanému zločinu odmítla své úkony ve věci veřejně komentovat.
Ke zmíněnému „pohádkovému“ pozemku u dejvického nádraží o rozloze 24 tisíc metrů čtverečních se firma dostala díky smlouvě o smlouvě budoucí, kterou s ní uzavřela SŽDC a podepsal ji jen dva týdny před svou rezignací tehdejší generální ředitel Surý. Na zaslaný e-mail Surý týdeníku Euro neodpověděl.
Pozemek snů. Součástí lukrativního pozemku na Hradčanské jsou i některé stavby. Pozemek stále ještě vlastní stát prostřednictvím SŽDC, ale nárok na něj má ze smlouvy o smlouvě budoucí Amádeus Real. Ostatní stavby uvnitř pozemku vlastní Amádeus Real, Penta a jedna fyzická osoba. Okolní pozemky vlastní hlavní město Praha.
Smlouva o smlouvě budoucí je podle SŽDC i podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pro stát krajně nevýhodná. Klánově společnosti zaručuje právo koupit si nejpozději v roce 2030 lukrativní pozemky pouze za cenu obvyklou. Ta se v současné době podle orientačního odborného odhadu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) pohybuje mezi 400 až 520 miliony korun. Cena, která by dnes vyšla z otevřené soutěže, se podle odhadů oslovených makléřů může vyšplhat až na miliardu korun, tedy na dvojnásobek ceny určené znalcem. SŽDC přitom podle smlouvy nesmí do roku 2030 pozemek prodat nikomu jinému a má jen velmi mizivé možnosti od smlouvy odstoupit.
Amádeus Real ale namítá, že výsledná cenu v době předpokládaného prodeje určí znalec zvolený SŽDC. Dá se přitom předpokládat, že cena pozemků bude v budoucnu (zejména po dokončení rychlodráhy do roku 2030) výrazně vyšší než dnes. Ale i přesto nedosáhne ceny, která by vyšla z otevřené soutěže.
Majetkové záležitosti měl v době uzavření smlouvy v SŽDC na starosti tehdejší náměstek Tomáš Drmola. Právě on patří mezi další podezřelé, jejichž roli v kauze policie zkoumá. Drmola ovšem dává od odpovědnosti ruce pryč a odkazuje na právníky SŽDC.
„Zadávání zakázek na externí právní poradenství je plně v kompetenci právního odboru SŽDC. Tento odbor je, dle organizační struktury, součást úseku generálního ředitele. Kdo tedy ´zadal´ zakázku na poradenství v této věci, je jednoduše zjistitelné. A sice pouhým pohledem na objednávku, kterou musel někdo vystavit a někdo podepsat, tedy objednat. Mohu vás ujistit, že se nejednalo o mojí osobu,“ tvrdí Drmola.
O prodeji dejvického pozemku čtěte také:
Stát chystá žalobu v kauze miliardového pozemku v pražských Dejvicích
Podle něj zadali právníci SŽDC zpracování smlouvy známému pražskému advokátovi Janu Křížovi, který mimochodem loni uspořádal dražbu obrazů Jaroslava Faltýnka, na které se sešly špičky české politiky i byznysu. Sám Kříž ale tvrdí, že dostal na zpracování smlouvy „zadání“ od „vedení SŽDC“. Na přímý dotaz, zda mu „zadání“ dal Drmola, Kříž tuto informaci nepopřel. Kříže si zatím policie na podání vysvětlení ve věci nepozvala, jelikož je jako advokát vázán mlčenlivostí.
Vedoucí oddělení drážního práva a legislativy SŽDC František Chabičovský, který už podal detektivům NCOZ ve věci vysvětlení, tvrdí, že celá věc byla primárně v kompetenci dnes už zrušeného majetkového úseku, tedy jejího vedoucího Drmoly. „Nakládání s majetkem organizace ve vámi uvedené věci řešil výhradně majetkový úsek v čele s příslušným náměstkem,“ uvedl Chabičovský.
Podle informací týdeníku Euro měli právníci SŽDC ke smlouvě závažné připomínky, ty se ale nakonec ke generálnímu řediteli Surému, který smlouvu podepisoval, nedostaly. Konečné znění smlouvy mu přitom předložil k podpisu tehdejší náměstek pro majetek Drmola.
Vzhledem k tomu, že celou věc šetří sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce a dozoruje ji Vrchní státní zastupitelství v Praze, lze usuzovat, že policisté mají v úmyslu jednání podezřelých osob kvalifikovat zčásti i jako korupční trestné činy.
Nové vedení SŽDC se celou záležitost pokoušelo vyřešit i soukromoprávně. Nedlouho po uzavření smlouvy žádalo její výpověď. S tím ale Amádeus Real nesouhlasil. SŽDC tedy nakonec napadla platnost smlouvy žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Čtěte také:
Budovu Drn na Národní třídě koupil za 2,5 miliardy korun fond KGAL
