Pozemky budou restituentům navracovány zpět jen do konce roku 2005Parlamentem prošla ve třetím čtení novela zákona o prodeji státní půdy. Zákon je až na zapracování "restituční tečky" považován za pozitivní.Urychlit prodej státní půdy a ochránit hospodařící zemědělce (nájemce této půdy) má za cíl novela zákona 95 o prodeji státní půdy, kterou uplynulý týden přijal parlament.
Pozemky budou restituentům navracovány zpět jen do konce roku 2005
Parlamentem prošla ve třetím čtení novela zákona o prodeji státní půdy. Zákon je až na zapracování „restituční tečky“ považován za pozitivní.
Urychlit prodej státní půdy a ochránit hospodařící zemědělce (nájemce této půdy) má za cíl novela zákona 95 o prodeji státní půdy, kterou uplynulý týden přijal parlament. Přijaté znění musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident - vše ale nasvědčuje tomu, že žádné dramatické změny v odsouhlaseném znění nehrozí. Snad s výjimkou jediného sporného bodu - takzvané restituční tečky.
Výhody převažují
Podle předsedy výkonného výboru Pozemkového fondu ČR (PF) Josefa Miškovského je novela v celé řadě bodů jednoznačným přínosem. Naprostý průlom do současného stavu je podle jeho slov například zavedení absolutní přednosti oprávněných osob (restituentů), jejichž nároky v souvislosti s nevydáním pozemků vznikly v obci, kde fond zemědělskou půdu k prodeji nabízí. To v praxi znamená omezení působnosti subjektů, které skupují restituční nároky. „Současně navržená úprava neumožňuje tímto přednostním způsobem prodávat pozemky oprávněným osobám, kterým vznikly nároky jinde, a zužovat tak možnost prodeje ostatním zemědělcům,“ konstatuje se v komentáři k přijaté novele. Na druhou stranu byla zvýšena minimální hranice restitučního nároku z 50 procent na 70. Laicky řečeno - absolutní přednost restituenta lze využívat jen tehdy, jeho osobní nárok, například v případě ceny požadovaných pozemků ve výši 1000 korun, činí alespoň 700 korun. Z administrativního hlediska je podstatné, že novela zkracuje z dosavadních tří měsíců na jeden lhůty pro podání žádosti o prodej veřejně nabídnutého pozemku i pro podání žádosti o převod mimo veřejnou nabídku. To se týká zejména obcí, žádajících na PF pozemky určené k zastavění, dále žádostí vlastníků staveb o zastavěné pozemky a žádostí uživatelů pozemků v zahrádkových či chatových oblastech. Po uplynutí měsíční lhůty zaniká právo těchto subjektů na převod mimo veřejnou soutěž, v zásadě na bezúplatný převod.
Přínos pro obce
Pro obce je navíc důležité, že do bezúplatného převodu lze nyní zahrnout také plochy pro obecní a městskou zeleň, a skutečnost, že pozemky převáděné pro účely bytové výstavby nemusí být stoprocentně využity pouze na byty, ale lze na nich postavit třeba samoobsluhu. Zákon doposud striktně vymezoval využití převedených pozemků pouze pro bytovou výstavbu. Novela také zjednodušuje některé administrativní kroky - mimo jiné se nebude opakovaně prověřovat církevní vlastnictví u pozemků, které již byly prověřeny při pozemkových úpravách. Zákon se navíc bude vztahovat na rozdíl od dosavadního stavu nejen na pozemky, které na PF přešly ke dni jeho založení, ale i na ty, které na něj přešly později nebo na něj ještě přecházet budou, například v souvislosti s rušením okresních úřadů. Pro zemědělce je podstatnou změnou zvýšená ochrana na státní půdě hospodařících podnikatelů-nájemců, a to z 50 na 70 procent předkupního práva na obhospodařované pozemky, nejvýše však do výměry 500 hektarů. Předchozí úprava stanovovala přitom horní limit na 300 hektarů.
Konec obstrukcí
Další klíčová, a velmi důležitá, úprava se týká procesu prodeje státní půdy za účasti většího počtu zájemců o jeden pozemek. Doposud byl PF nucen uzavřít smlouvu na prodej půdy pouze se zájemcem s nejvyšší nabídkou, a pokud tento zájemce nezaplatil nebo od smlouvy odstoupil, musel se celý proces nabídky příslušného pozemku opakovat. Novela umožňuje v takovém případě nabídnout půdu dalším zájemcům v pořadí podle výše nabídek. „Měli jsme mnoho případů, kdy zájemce s nejvyšší nabídkou fakticky blokoval prodej státní půdy, neboť nabízel nesmyslně vysoké částky bez toho, aby měl o půdu reálně zájem,“ uvádí příklad z reálné praxe Miškovský.
Závěr
Všechny výše uvedené změny oproti současnému stavu by měly začít platit dnem zveřejnění novely ve Sbírce zákonů. Pokud by nenastaly legislativní komplikace, očekává se, že ke zveřejnění by mohlo dojít v průběhu letošního července.
Peníze nebo směnky místo půdy
Téměř všechny legislativní úpravy novely zákona o prodeji státní půdy považují za pozitivní zemědělští odborníci opozice i koalice. Sporným momentem je ale zavedení institutu takzvané restituční tečky v rámci pozměňovacího návrhu poslance Josefa Mandíka (KSČM). Restituční tečka sice na jednu stranu také prodej státní půdy urychlí, na druhé straně ale mohou být oprávněné osoby zkráceny na svých majetkových právech. Podle přijaté novely má totiž oprávněná osoba nárok na převod pozemků ve vlastnictví státu pouze do dvou let ode dne rozhodnutí příslušného Pozemkového úřadu (PÚ). Po uplynutí této doby právo na převod pozemků zaniká a nastupuje již pouze možnost finančního vypořádání nebo vypořádání směnkami Fondu národního majetku (to je mimochodem možnost, která není příliš využívána a řada restituentů o ní ani vůbec neví). Pokud rozhodnutí PÚ již nabylo právní moci nebo byl nárok na převod půdy uplatněn před účinností novely zákona, končí převod pozemků dnem 31. prosince 2005.
